Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a český ministr zahraničí Jan Lipavský. FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg chce po spojencích, aby přijali víceletý finanční závazek společně poskytovat Ukrajině nejméně 40 miliard eur (asi 989 miliard korun) ročně jako dosud a spravedlivě se podílet na zátěži. Uvedl to v pátek po neformálním setkání aliančních ministrů v Praze. Stoltenberg očekává, že na červencovém summitu NATO ve Washingtonu aliance přijme nová rozhodnutí týkající se pomoci Ukrajině. Česko podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) záměr jasného finančního rámce pro Ukrajinu podporuje.
Fond by podle Stoltenberga měl řešit současné potřeby Ukrajiny i potřeby země do budoucnosti tak, „aby se pomohla bránit dnes i odradila agresory v budoucnu“. Uvedl, že například darované zbraně se stanou součástí budoucí ukrajinské armády. „Reagujeme na okamžité potřeby, například poskytnutím letounů F-16, ale bude to i základ budoucích vojsk,“ uvedl. Zatím spojenci o rámci a pravidlech společného závazku jednají, metod je víc, uvedl. Připomněl dosavadní model podílu zemí na výdajích na obranu podle jejich hrubého domácího produktu.
„Potřebujeme odpovědnost, předvídatelnost pomoci, budeme hledat způsoby pomoci, aby rozhodnutí byla přijata jednohlasně,“ konstatoval. Připomenul, že některé sliby vůči Ukrajině se spojencům nepodařilo naplnit.
Lipavský uvedl, že na probrání návrhu mají spojenecké země měsíc. „Doufáme, že budeme mít transparentnost a spravedlivý přístup k tomu, jak přistupovat k podpoře Ukrajiny,“ konstatoval s tím, že diskuse o penězích jsou vždy ty nejbolestnější. Je podle něj třeba najít mezi 32 spojenci pozici, aby s ní každý souhlasil.
Více než tříhodinová schůzka se podle Lipavského po většinu doby věnovala otázkám Ukrajiny, tedy jak zastavit Rusko, ale také například jak řešit hybridní hrozby. Mluvilo se také o potřebě posílit ukrajinskou protivzdušnou obranu či o české muniční iniciativě. Lipavský zopakoval, že vybrané peníze aktuálně stačí na půl milionu kusů munice do konce roku. První dodávky by měly dorazit během několika týdnů.
Členské země NATO musí podle Lipavského nejen splnit své závazky, ale také diskutovat, jak zvýšit vlastní produkci vojenského materiálu. „Musíme mít jasnou strategii, porozumění a společný přístup,“ řekl. Zároveň uvedl, že k bezpečnosti Ukrajiny musí mít Severoatlantická aliance dlouhodobější přístup a jedinou dlouhodobou zárukou proti ruským imperiálním ambicím je podle něj členství Ukrajiny v NATO.
Na dalším vytyčení cesty Ukrajiny do NATO bude Aliance podle Stoltenberga pracovat, protože členství bude její největší bezpečnostní zárukou. Na tiskové konferenci po jednání zopakoval, že sebeobrana Ukrajiny neznamená eskalaci konfliktu, ale je základním právem napadené země.
Účastníci neformálního jednání žádné konečné rozhodnutí neučinili, jak se s tím počítalo. Podle Stoltenberga přineslo jednání v Praze v otázce podpory Ukrajiny nicméně pokrok. Všichni se podle něj shodnou na dalším kroku cesty Ukrajiny do NATO. Podle ministra zahraničí Spojených států Antony Blinkena má jít o jakési přemostění, kdy spojenci nabídnou „robustní balíček podpory, který přispěje k integraci Ukrajiny do NATO“. Zároveň uvidíte dokončení bilaterálních dohod zemí s Ukrajinou, uvedl. Cesta Ukrajiny do aliance je podle něj procesem, ke kterému Spojené státy přistupují metodicky tak, aby přinášel benefity včetně postupného vstupu země do NATO.
„Vítám, že spojenci poskytují nejrůznější typy podpory Ukrajině, na summitu (ve Washinghtonu) se budeme snažit, aby tato podpora byla pevnější a dlouhodobější,“ uzavřel.
