Ministryně Marie Benešová (za ANO) FOTO: FB Úřad vlády
FOTO: FB Úřad vlády
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová opět předvedla bizarní právní erudici. Zpochybnila závěry evropského auditu konstatujícího střet zájmů premiéra Babiše, z čehož vyplývá ukončení unijních dotačních penězovodů do Agrofertu. Není to poprvé, kdy kope v jeho dresu.
Ministryně Benešová poskytla rozhovor podcastu PoliTalk, kde se dopustila několika kontroverzních výroků. Otevřeně se postavila za prezidenta Miloše Zemana v jeho snaze rozmělnit a zamlžit kauzu Vrbětice, kde připustila dokonce několik vyšetřovacích verzí. I ona tak nabourala současnou pozici vlády, která vyvolala diplomatickou krizi v česko-ruských vztazích na základě jediné vyšetřovací verze, kterou se dnes zabývají orgány činné v trestním řízení.
Zlehčování střetu zájmů
Dále stojí za pozornost její setrvalá snaha zlehčovat střet zájmů premiéra Andreje Babiše, nejinak po zveřejnění závěrečné zprávy auditu Evropské komise, kontrolujícího regionální dotace. Stejný verdikt lze očekávat v právě dokončovaném auditu zemědělských dotací čerpaných holdingem.
Benešová se jasně postavila na stranu kohorty ANO ve státní správě v čele s ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou, která vytváří mylný dojem, že lze rozhodnutí auditorů ještě zvrátit soudní cestou. Není to možné a verdikt nemá odkladný účinek. Pozastavené dotace nebudou Agrofertu proplaceny, a totéž platí do budoucna.
„To tvrdí auditoři… Většinou by tyto věci měly končit před soudem. Soud je poslední tečka, to znamená evropský Soudní dvůr v Lucemburku. Já si myslím, a pan Babiš to tak říká, že splnil všechny předpoklady a nemůžou mu zpětně vymýšlet další nové a nové léčky, aby ho dostali z politiky,“ zopakovala mantru krizové komunikace ANO.
Samotná Dostálová přitom prohlašuje, že audit jako takový u Soudního dvora EU napadnout nelze, a vláda se patrně obrátí na české soudy, což nemá se zjištěným střetem zájmů a jeho důsledky pro impérium Agrofertu nic společného.
Agrofert pro zemědělství něco udělal
Za projev bezostyšného právního cynismu lze považovat reakci Benešové na poznámku, že stovky milionů korun už stát poslal firmám Agrofertu z národního rozpočtu, a pokud je nebude vymáhat zpět, zaplatí je čeští daňoví poplatníci.
„No dobře, ale taky něco pro to zemědělství asi udělaly, že jo. Takhle je to třeba hodnotit. Když ostatní firmy mají nárok, proč by neměly mít nárok i tyto. Měla by tu být nějaká vyvážená spravedlnost,“ reagovala ministryně a zopakovala, že rozhodnout má soud.
Takové uvažování je naprostým popřením pravidel čerpání dotací, která podle Benešové není nutné dodržovat. Nebo aspoň ve vybraných případech.
Je zarážející, že ministryně spravedlnosti, která má z titulu své funkce dohlížet na dodržování principů právního státu, neví nebo zapírá, že unijní orgány mají právo kontrolovat zákonnost čerpání dotací z kapes unijních daňových poplatníků, a v tomto případě je evropské právo nadřazeno domácímu.
Nemohla jsem mlčet
Není to zdaleka poprvé, co se Benešová otevřeně postavila na Babišovu stranu. Přihlásila se k iniciaci usnesení vlády, která se vymezila vůči loňské deklaraci Evropského parlamentu k dotacím Agrofertu a střetu zájmů českého premiéra. Jak sama přiznala na tiskové konferenci, „nemohla mlčet“. Někdy ovšem platí „mlčeti zlato“.
Marie Benešová ještě jako poslankyně ČSSD v létě 2017 nehlasovala ve sněmovně pro vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo, které dnes za jejího úřadování směřuje do vytracena.
„Že je Babiš vyšetřován a jsou tam zkoumání ze strany finanční kontroly OLAF, nic neznamená,“ bagatelizovala tehdy zveřejněnou zprávu Evropského úřadu pro boj proti korupci. „Čapí hnízdo je hra, že stíhaná osoba přece nemůže být premiérem. A tu hru hrají zejména pseudomoralisté všeho druhu. Čouhají z toho jednoznačně politické intriky jak sláma z bot,“ měla jasno už v té době.
Prohra ve věci „lex Babiš“
Benešová se dostala do názorového konfliktu i kvůli novele zákona o střetu zájmů, tzv. „lex Babiš“. Označila ji za „protiústavní a v rozporu s evropským právem“ a jako členka poradního týmu prezidenta Miloše Zemana zpracovala podklady pro jeho stížnost k Ústavnímu soudu. Totéž učinili poslanci ANO zastoupení právníky Agrofertu.
Ústavní soud tyto návrhy smetl a napadenou zákonnou úpravu shledal v souladu s ústavním pořádkem. „Je třeba uvést, že z definice podnikání nelze žádné právo na dotaci dovodit,“ reagoval v nálezu na námitku stěžovatelů, že v případě dotací a subvencí jde o zásah do práva podnikat.
Benešová si však svůj názor podržela a už v roli ministryně loni předložila zákonnou úpravu evidence skutečných majitelů firem, která by v případě schválení výjimky pro svěřenské fondy nad rámec evropské směrnice ulehčila premiérovi v jeho sporech. Netrápil by ho střet zájmů v případě, kdyby byl uveden jako vlastník svěřenského fondu, nikoli přímo holdingu čerpajícího dotace. I tento záměr nakonec padl pod stůl.
Svoji „užitečnost“ už ministryně spravedlnosti prokázala v mnoha ohledech. Na jedné straně hájí zájmy prezidenta Zemana, na druhé straně opakovaně kope v dresu Agrofertu a jeho špatně skrývaného vlastníka. Kdo ale ve vládě hájí zájmy českých občanů?
