Babišovy whistleblowerské hvězdy Martin Shabu a Ondřej Koutník se obrátili na tři potenciální delikventy v „kauze Tuhý“ (cituji z titulku Lidových novin) – kromě policejního prezidenta i na ministra vnitra Chovance a premiéra Sobotku. Otázky se vesměs týkají problému se SIM kartami, které se údajně ocitly v mobilních telefonech Tuhého „blízkých“. A vyplývají „z informací, které získaly LN, a které vycházejí z oficiálních závěrů inspekce“ (GIBS). Jakpak k nim asi samopověření vyšetřující soudci z LN přišli?

[ctete]71573[/ctete]

Sprostí podezřelí ovšem na jejich otázky neodpověděli. Mlčí Tuhý, a Chovanec a Sobotka mlčí dokonce ještě neslýchanějším způsobem, totiž „kupodivu“. Hlas lidu, totiž pomyslná čtenářská porota Lidových novin, to tedy bude mít s rozsudkem o něco málo složitější, než kdyby se všichni tři jak se sluší a patří kajícně přiznali (podle tradic, které u nás zdomácněly v padesátých letech minulého století).

Vypadá to, že bude nutné přikročit k osvědčeným prostředkům, totiž k právu útrpnému. Jenže zatím k tomu asi ještě nedozrál čas.

[ctete]71676[/ctete]

A jedna poznámka sice na okraj, ale zcela podstatná: V kruzích Pravdy a Lásky se dnes šíří „neutralistická“, nechumelistická ideologie: Tady se spolu perou dva darebáci, Babiš s ČSSD, musíme si zachovat neutralitu a neumazat se ani o jednoho, ani o druhého. K tomu je třeba říci, že jde o vyčůraný alibismus, který má zastřít faktický podíl alibistů z řad novinářů a státních zástupců na Babišově Willen zur Macht.

Jenže tady nejde vůbec o to, stranit Tuhému, Chovancovi a Sobotkovi. Jde o to, že zneužívat podloudně získaných informací z policejních spisů k ovlivňování politické situace je v demokratickém státě něco naprosto nepřípustného a skandálního: Tuhý sem, Tuhý tam. Je to jedna z technik, jak podloudně a plíživě bourat už tak dost pošramocenou demokracii v ČR.

Poznámka vyšla v internetovém politickém zápisníku Bohumila Doležala Události.