Myšlenka bohulibá, provedení naprosto špatné. Když se hasiči rozhodli dnes v 9.55 hodin spustit sirény na počest svého kolegy, který podlehl zranění, jež utrpěl při zásahu u lakovny ve Zvoli, vystrašili mnohé občany Prahy a Středočeského kraje. Místo času, kdy se měl vzdát hold mrtvému hrdinovi, tak vznikla panika, kterou nedokázal zažehnat nikdo, kdo o plánované události nevěděl. Kvůli nestandardnímu spuštění sirén spadl dokonce web hlavního města, kde se vystrašení lidé snažili najít nějaké informace.

První reakce většiny občanů oblastí, kde se dnes poplach ozýval, byla logická. Zřejmě klasická zkouška sirén. Hned ovšem přišla i druhá myšlenka. Musí se něco dít, protože není středa a už vůbec ne první v měsíci. Pochopitelně tak vznikla částečná panika, protože spuštění sirén má většina obyvatelstva spojeno s upozorněním na blížící se hrozbu.

Přestože existují tři typy zvuku, které se používají, málokdo o jejich rozdílu něco tuší. Klasická zkouška je ohlašována upozorněním, aby nedošlo ke zbytečnému rozruchu. Druhý tón je určen pouze hasičům a záchranářům a jde v něm identifikovat několik změn v hlasitosti. Až třetí tón je tím, který upozorňuje na nebezpečí. Jedná se o 140 vteřin dlouhý signál kolísavého zvuku. Kdo však v první moment zkoumá s jakou intenzitou nebo hlasitostí siréna houká?

Vzhledem k tomu, že první středa v měsíci je již příští týden, stálo možná za úvahu, zda nezvolit ke vzdání úcty právě tento den. Při současné situaci v Evropě je totiž každý signál oznamující hrozbu vnímán velmi citlivě.