Jedním z hlavních bodů kampaně Joea Bidena byl boj s klimatickou změnou a přechod na obnovitelné zdroje energie. Pojďme se podívat na to, co přesně svým voličům slibuje.

Jeho plány jsou opravdu sebevědomé. Spojené státy by se do roku 2050 měly stát uhlíkově neutrální ekonomikou, fungující 100% na obnovitelných zdrojích. Biden sice nepřichází s žádným průlomovým řešením – plánuje zavést přísnější limity pro znečišťovatele a pomocí vládních investic a daňových úlev podporovat „zelené“ alternativy. Na rozdíl od Trumpa, který tyto změny brzdil pod záminkou zachování pracovních míst, je to ale citelná změna.

Dosažení těchto milníků však bude vyžadovat enormní investice. Biden plánuje během následujících deseti let vynaložit až 2 biliony dolarů. Ty by měly zamířit do infrastruktury, automobilového průmyslu, výroby elektřiny, energeticky šetrného bydlení a udržitelného zemědělství. V neposlední řadě také plánuje podpořit výzkum a inovace v oblastech týkajících se ukládání elektřiny a využití vodíkových a jaderných technologií. Od investic si kampaň slibuje vytvoření milionů nových pracovních míst. Zda se to podaří, je klíčová otázka. Je totiž jisté, že proces opouštění fosilních paliv připraví mnoho lidí o práci.

Zajímavostí je, že se Biden zavázal na svoji volební kampaň nepřijmout jediný dolar od ropných, plynových či uhelných koncernů. V první prezidentské debatě rovněž prohlásil: „V Americe už nikdo žádnou uhelnou elektrárnu nepostaví“ – což zní napoprvé možná překvapivě, ale je to nanejvýš pravděpodobné.

Jedním z jeho proveditelnějších slibů bude opětovné zapojení USA do Pařížské klimatické dohody. V této otázce totiž prezident může jednat nezávisle na Kongresu. Joe Biden tak bude moci navázat na snahy Baracka Obamy o globální spolupráci v této oblasti. Chce jít dokonce ještě dál a využít vlivu Spojených států k prosazování klimatických opatření i v zahraničí. Plánuje například zavedení cla na zboží s velkou uhlíkovou stopou pocházející ze zemí, které neplní své klimatické závazky. To je dle mého názoru jeden z mála případů, kdy je zavádění překážek volného obchodu odůvodnitelné. Samozřejmě, tento návrh dává smysl, pouze pokud budou Spojené státy dané závazky samy pečlivě dodržovat. A k tomu mají zatím daleko.

Dopad na automobilky

Pokud se ale někdo může z výsledků prezidentských voleb radovat, jsou to američtí výrobci elektromobilů. Bidenova administrativa se bude maximálně snažit o rozšíření sítě veřejných nabíjecích stanic. V časovém horizontu deseti let plánuje zvýšit počet nabíjecích outletů ze současných 100 000 na bezmála 600 000.

Dále čtěte

Biden musí odrazit první vážný útok levicového křídla své strany

Nastupující americký prezident Joe Biden postupně formuje svůj kabinet a pro progresivní křídlo demokratické strany jde zatím o zklamání. Pro…

Výrobcům elektromobilů rovněž plánuje pomoci se získáváním tržního podílu. Prodeje elektromobilů zatím tvoří jen zhruba 2 % amerického trhu, což činí jejich vývoj nákladný a riskantní. Jedním z důvodů jsou vysoké pořizovací ceny – průměrný elektromobil je stále o tisíce dolarů dražší než srovnatelný „klasický“ vůz. Vláda proto jejich prodeje podporuje pomocí daňových úlev. Zákazníci díky nim mohou ušetřit až 7500 dolarů (asi 166 000 Kč) z ceny elektromobilu. Tato sleva ale platí jen na prvních 200 000 vozidel každé automobilky. Jelikož General Motors a Tesla už na tento limit dosáhly, jeho případné navýšení by pro ně bylo velmi výhodné.

Finanční trhy na tuto skutečnost rychle zareagovaly a akcie Muskovy společnosti se nyní, i díky dalším příznivým okolnostem (např. zařazení do indexu S&P 500), vyšplhaly na svá historická maxima. Naopak prodeje aut se spalovacím pohonem budou čelit rostoucím tlakům. Mělo by dojít k dalšímu zpřísnění emisních limitů a celkový dopad na automobilky tak bude spíše negativní. Útěchou by pro ně mohl být štědrý fiskální stimul, který by demokraté rádi prosadili. Ten by podpořil spotřebitelskou poptávku nejen po autech. Budoucnost stimulu je však nyní nejasná, jelikož stále nepanuje shoda o jeho podobě.

Některé z Bidenových reforem jsou velmi ambiciózní a je tedy otázkou, jakou bude mít nastávající prezident šanci na jejich prosazení. Odpověď do značné míry závisí na výsledku druhého kola senátních voleb v Georgii, které se bude konat v lednu 2021. Pokud by totiž obě zbývající křesla obsadili demokraté, poměr hlasů v Senátu by byl vyrovnaný (50:50) a rozhodující hlas by měla viceprezidentka Kamala Harris. Demokraté by tak získali těsnou většinu v obou komorách Kongresu, což by Bidenovi značně usnadnilo prosazování jeho agendy.

Zabiják uhelných elektráren

Pravdou ale je, že k postupnému nahrazování fosilních paliv by docházelo, ať už by v Oválné pracovně Bílého domu seděl kdokoliv. Za poslední dekádu došlo v USA k uzavření stovek uhelných elektráren. Nikoliv však kvůli vládním nařízením, nýbrž protože jiné zdroje jsou zkrátka ekonomičtější. Zatím bylo uhlí nahrazováno převážně zemním plynem. Pokud by se obnovitelné zdroje staly finančně výhodnějšími, mohly by nahradit zemní plyn jako pomyslného „zabijáka“ uhelných elektráren.

Bidenovy plány na to, jak obnovitelné zdroje učinit z finančního hlediska perspektivnější, znějí lákavě. Zavést je ale zdaleka nebude tak jednoduché, jak ve volební kampani tvrdil. Nové reformy si vyžádají ohromné množství prostředků. Ty se pokusí demokraté získat zvýšením korporátních daní a pravděpodobně dalším zadlužováním. Ani jedna z variant není ideální, ale pokud chtějí klimatické problémy opravdu řešit, asi není jiné cesty. Bez převahy v Senátu se jim ale budou jakékoliv větší změny prosazovat velmi obtížně a zdlouhavě.

* * *

Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům, aby se zapojili do veřejné debaty o současné krizové situaci v souvislosti s koronavirem, jeho ekonomických dopadech, veřejných financích a ekonomice jako takové. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (INEV) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice. Institut je možné podpořit zde.