Ruská vakcína Sputnik V FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Prezident Miloš Zeman zahájil otevřenou kampaň za nákup ruských vakcín Sputnik. Kromě signálu Hradu zalíbit se přátelům v Kremlu ovšem nedává významnější praktický smysl. Schválených vakcín bude na jaře dostatek a ruský výrobce nabízí jen zlomek evropských dodávek.
Hysterický tlak Hradu a komunistů na co nejrychlejší nákup ruské vakcíny Sputnik V, která dosud v EU neprošla standardní schvalovací procedurou, neodpovídá svým významem reálným potřebám. Zastánci očkování touto vakcínou vytvářejí klima, že bez Sputniku dojde ke zmaření tisíců životů. Odvádějí pozornost od závažného selhání Babišovy vlády, vinou jejíž nekompetence Česko už od loňského podzimu dominuje ve světových žebříčcích v počtu úmrtí a nových případů covidu-19.
Naočkováno jen 4,5 procenta Rusů
Prosputnikovská propaganda opomíjí, že vázne vakcinace v samotném Rusku. Podle srovnání serveru Our World in Data zatím dostalo aspoň první dávku vakcíny pouze 5 procent Rusů ze 140 milionů, zatímco průměr Evropské unie dosahuje 10 procent.
To je jeden z důvodů, proč ve většině evropských zemí vládnou pochybnosti o nasazení Kremlem heroizovaného Sputniku. Ruská vláda slibuje více než miliardu vakcín v desítkách zemí celého světa, přitom zaostává v očkování vlastních obyvatel.
V EU nepanují ani tak obavy z vakcíny samotné, jako spíš z dohledu nad dlouhodobým udržováním kvality při masové výrobě kvůli nechvalné pověsti ruského farmaceutického průmyslu.
„Nedůvěřuji způsobu výroby vakcíny, nedůvěřuji ruským úřadům, které dokázaly vakcínu uvést do širokého použití, aniž by tato očkovací látka měla za sebou preklinické a klinické testy v potřebném rozsahu. To je podle mě veliká nezodpovědnost,“ potvrdil tyto obavy virolog Libor Grubhoffer, a není u nás jediný.
Většina Rusů i z tohoto důvodu Sputniku přes masivní domácí propagaci nevěří. Podle čerstvého výzkumu sociologického Centra Levada se chce očkovat touto vakcínou jen 38 procent Rusů, zatímco si ji nepřeje 58 procent, a tento podíl stoupá.
Zástupná debata o Sputniku
Zeman a další apologeti ruské vakcíny se nepozastavují nad tím, proč Rusko požádalo o posouzení Sputniku Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) až začátkem března. Přitom se už loni v létě chlubilo, že ho jako první uvede na trh.
Sputnik V podstoupí proces průběžného hodnocení, které je rychlejší než standardní schvalovací proces a obvykle trvá několik měsíců. Výhodou tohoto postupu je, že EMA může se zkoumáním začít ještě před koncem třetí fáze klinické studie a výrobci mohou data dodávat postupně.
Poté, co farmaceutická firma oficiálně požádá o schválení vakcíny, vydá EMA doporučení Evropské komisi, zda látku schválit, či nikoliv. V současné době agentura schválila pro použití v EU čtyři vakcíny od firem Pfizer/BioNTech, Moderna, AstraZeneca, nejnověji Johnson & Johnson a jedná s desítkami dalších výrobců.
Blatný: Vakcín bude dost
Prezident Zeman tlačí na odvolání ministra zdravotnictví Jana Blatného a ředitelky Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Ireny Storové a klade jim za vinu, že stojí v cestě očkování Sputnikem mimo režim registrace v EU. Storová však tvrdí, že má zatím o vakcíně málo informací a její hodnocení může trvat týdny.
Blatný opakovaně zdůraznil, že nedá výjimku k použití žádné vakcíny neschválené EMA. Nikdo v tom sice členským zemím nebrání, ale samostatný postup je na vlastní riziko za případně vzniklé problémy s neregistrovanou vakcínou.
„Argument, že zrovna teď musíme sehnat nějakou vakcínu pod rukou, neberu. Zejména ne ve chvíli, kdy nám v březnu dojde 1,1 milionu vakcín a další měsíc 2,3 milionu,“ zpochybnil ministr debatu o dovozu ruské vakcíny, jejíž význam její stoupenci přeceňují.
„Do konce června bude do České republiky dodáno tolik dávek, že budeme moci naočkovat oběma dávkami 6 milionů lidí, což je zhruba požadovaných 60 procent obyvatel,“ řekl Blatný ve sněmovně. Do konce srpna by měly být podle něj k dispozici očkovací látky pro 8,5 milionu obyvatel, tedy téměř pro celou populaci.
Přemrštěný humbuk
O přemrštěném humbuku kolem Sputniku svědčí celkové počty vakcín určených pro unijní země. EU má v současnosti zajištěno pro svých 450 milionů obyvatel 2,6 miliardy dávek, z nichž by mělo být do poloviny roku k dispozici kolem půl miliardy.
Evropská komise přitom čelí kritice, že podhodnotila možnosti výrobců vakcín. Toho využily Rusko a Čína k agresivní akvizici svých dosud necertifikovaných produktů. Nyní však evropské instituce ujišťují, že výrobci již kapacitní problémy vyřešili a v příštích měsících budou mít unijní země dost vakcín k naočkování většiny dospělých obyvatel. Výjimkou je dnes AstraZeneca, která je vyvinutá na stejném principu jako Sputnik V.
V tomto srovnání je faktická nabídka očkování Sputnikem skromná. Rusko by mohlo počínaje červnem dodat vakcínu pro 50 milionů obyvatel zemí EU, což jsou dvě procenta dosud zajištěných dodávek. I nad tímto objemem se však vznášejí otazníky, protože kapacity ruského průmyslu tomu zatím zdaleka neodpovídají. Nemluvě o tom, že reálný zájem o aplikaci této vakcíny by byl jistě podstatně nižší.
Použití Sputniku na vlastní pěst v EU zatím schválilo pouze Maďarsko. Získalo ho také Slovensko, ovšem tajná dohoda premiéra Igora Matoviče s ruskou stranou, o které nevěděla veřejnost, prezidentka Čaputová ani část koaličních partnerů, rozpoutala vládní krizi a vyvolala otázky o pozadí celé akce.
Česká republika patří mezi nejpomaleji očkující země EU. Na vině nejsou jen dočasně krácené dodávky schválených vakcín, ale i opožděná příprava očkování a nedostatek jehel a injekčních stříkaček. Diskuse o použití Sputniku, který má údajně vytrhnout trn z paty zadrhávající vakcinaci, je proto do značné míry jen virtuální a zástupná.
Babišova vláda ponese za nezvládnutý boj s covidem-19 plnou odpovědnost. Vyvolávat však vládní krizi kvůli pokoutně prosazované ruské vakcíně vyhovuje jen geopolitickým a byznysovým zájmům hradního okruhu.
