Okolo ruské vakcíny se za poslední týdny odehrálo nevídané extempore, v němž nad jiné vyniká plukovník Roman Prymula, toho času si stěžující na štvavou kampaň v médiích vůči své osobě. Jak se ukazuje, síla Hradu a jeho proruská orientace je mnohem silnější, nežli se může na první pohled zdát.

Ještě nedávno Roman Prymula prohlásil, že Sputnik už je mimo hru, jelikož během dubna a května dorazí do České republiky dostatek vakcín ze Západu. Nyní je vše jinak, a on znovu propaguje statisíce dodávek z Ruska, které nám mají pomoci zvládnout váznoucí očkování. Mezitím Andrej Babiš odmítne participaci na přerozdělení vakcín, které by v důsledku znamenaly na 80 tisíc Pfizeru navíc, což korunuje odmítnutím takřka 800 tisíc vakcín AstraZeneca od zemí Evropské unie. Je to vše pouze náhoda?

Bývalému ministrovi Janu Blatnému se dá vyčítat ledacos, zejména učitelský tón, s nímž častokráte hovořil vůči „neposlušnému“ národu. Ale stejně, jako kdysi prohlásil Antonín Novotný: Ať jsem byl jakýkoliv, Rusy jsem k nám nepustil, ani exministr Blatný nepodlehl tlaku Hradu a neověřenou vakcínu odmítl aplikovat.

Nejenom že Česko mohlo – a bude – mít dostatek bezpečných vakcín, ale v případě Sputniku V se nejedná o nic jiného nežli propagační kampaň ruských zájmů. Moskva nejenže nemá dostatečnou výrobní kapacitu k pokrytí vlastního trhu, nemluvě o nezájmu tamní populace o očkování domácí vakcínou, ale stále nedošlo k jejímu schválení ze strany Evropské lékové agentury (EMA) ani od Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) – nabízí se otázka, zda bude jeho ředitelka Irena Storová nahrazená osobou vstřícnější k ruské vakcíně.

V mediální bouři poněkud zapadla informace, že žádost ohledně Sputniku podala k Evropské lékové agentuře německá firma vlastněná ruským podnikatelem. Součástí schválení ruské vakcíny je návštěva zainteresovaných osob v podnicích, kde se látka vyrábí. Je stěží představitelné, že s něčím takovým by Moskva souhlasila.

Poukazovat na dobré reference Sputniku ze strany britského Lancetu, medicínského odborného časopisu, nestačí. Při výrobě je nadmíru důležité udržení vysokého výrobního standardu. Mnozí pochybují o tom, že jsou toho ruské podniky dlouhodobě schopné. Slováci kupříkladu tvrdí, že Sputnik, který zakoupili, nedopovídá kvalitě recenzované v Lancetu.

A konečně, i kdyby Sputnik prošel Evropskou lékovou agenturou, případně českým SÚKL, a my přistoupili k jeho domácí výrobě, produkce by se nerozběhla dříve nežli na podzim, spíše však až v zimě tohoto roku, kdy už bude populace proočkována.

Ano, Blatnému se toho dát vyčíst mnoho, ale určitě ne to, že by na vlastním národě riskoval použití neověřených vakcín. Napravil to, co zkazili Adam Vojtěch s Romanem Prymulou. Díky jeho angažmá by mělo každý týden, počínaje 12. dubnem, dorazit 200 tisíc registrovaných dávek od schválených výrobců.