Aleksandar Vučič FOTO: Guelland / Wikimedia Commons / CC BY 3.0 de
FOTO: Guelland / Wikimedia Commons / CC BY 3.0 de
Rozmístění srbských jednotek na kosovských hranicích se podobá jednání Ruska vůči Ukrajině před její totální invazí, prohlásila kosovská ministryně zahraničí Donika Gervalla-Schwarzová. V této souvislosti vyzvala Evropskou unii, aby proti Bělehradu zasáhla, a to například prostřednictvím pozastavení jeho kandidatury.
„Taková koncentrace vojáků v posledních letech nikdy nebyla,“ zhodnotila napjatou situaci v pondělí v rozhovoru pro německou televizi Deutschlandfunk kosovská ministryně zahraničí. „Zbraně, které tam mají, tanky – vyvolává to v nás špatný pocit, protože nevíme, jak zareaguje mezinárodní společenství,“ uvedla.
Gervalla-Schwarzová nevidí riziko pouze v hromadění jednotek a vojáků na okraji bývalé jižní provincie, jejíž nezávislost Srbsko neuznává, ale zároveň v samotné rétorice Bělehradu a jeho metodách, které připomínají chování Ruské federace vůči Ukrajině. „Proto je o to důležitější podniknout potřebné kroky,“ zdůraznila. Pokud nebudou vyslovena jasná, konkrétní slova, srbský prezident Aleksandar Vučić to podle ní nenechá jen tak, tudíž je potřeba mu ukázat důsledky, které jeho činy způsobí. Gervalla-Schwarzová v tomto smyslu navrhla například pozastavení evropských fondů pro Srbsko a pozastavení statusu kandidátské země na členství v Evropské unii.
Své obavy vyjádřila poté, co Spojené státy v pátek informovaly o tom, že kumulaci srbské armády podél kosovských hranic monitorují, a označily ji za znepokojivou a destabilizující oblast. NATO pak dalo svolení k poskytnutí dalších mírových sil pro Kosovo. V rámci mezinárodní mise KFOR je nyní nasazeno 4500 vojáků a rozšířit by se měla asi o 600 britských vojáků, uvedla aliance. Bělehrad a Prištinu opakovaně vyzývá k dialogu.
Vučić ovšem minulý týden řekl, že nemá v úmyslu nařídit svým silám překročit hranici do Kosova. Eskalace konfliktu by podle něj totiž poškodila ambice Bělehradu vstoupit do Evropské unie.
Na výzvy kosovské vlády ke stažení jednotek z oblasti hranic ovšem nereaguje. „Vyzýváme prezidenta Vučiće a srbské instituce, aby okamžitě stáhly všechny vojenské jednotky z hraniční linie s Kosovem,“ uvedla v sobotu večer kosovská vláda s tím, že rozmístění srbských vojsk poblíž Kosova chápe jako další krok, kterým Bělehrad ohrožuje územní celistvost země a mezinárodní vojenskou misi KFOR v Kosovu. „Instituce Republiky Kosovo v koordinaci s mezinárodními partnery jsou více než kdy jindy odhodlány chránit územní celistvost, zachovávat suverenitu, ústavní pořádek, veřejný pořádek a chránit životy občanů naší země,“ dodala v prohlášení.
Obavy z nového konfliktu znásobil incident, ke kterému došlo minulý týden 24. září ve vesnici na severu Kosova. V klášteře Banjska tam došlo ke střetu desítek ozbrojených etnických Srbů a kosovské policie, přičemž jeden policista z řad kosovských Albánců a tři srbští útočníci zemřeli. Vláda v Prištině označila tento nejzávažnější bezpečnostní incident v Kosovu za poslední roky za terorismus a vinu za něj připsala Bělehradu. Ten to odmítl, ale Vučić prohlásil, že kosovští Srbové odmítají snášet „teror“ ze strany kosovských úřadů.
Kosovo obviňuje Srbsko z vyzbrojování a podpory srbských bojovníků. Srbsko pak obviňuje Kosovo ze zesilování násilí nedodržením 10 let staré dohody zprostředkované Evropskou unií, která by měla zajišťovat v oblasti na severu země místní autonomii pro Srby, kteří zde tvoří většinu. Ze 120 tisíc Srbů žije na severu země asi polovina. Kosovo má 1,8 milionu obyvatel, přičemž 90 procent jsou etničtí Albánci.
Kosovo vyhlásilo svou nezávislost na Srbsku roku 2008, to ho ovšem považuje stále za svou součást. Bělehrad nad Kosovem ztratil kontrolu roku 1999, poté co ozbrojený konflikt v regionu ukončily nálety NATO, které srbské ozbrojené síly přinutily ke stažení. Dnes Kosovo za suverénní stát považuje asi polovina zemí OSN.
