Ve stínu pod stromy u staré továrny na severu Srbska odpočívá několik Syřanů a Afghánců. Mezi odpadky po těch, kteří tu byli před nimi, čekají na setmění, kdy se chtějí pokusit dostat přes nedalekou maďarskou hranici do Evropské unie, popsala agentura Reuters. Již za měsíc se situace v oblasti nejspíš změní, Maďarsko totiž plánuje do konce srpna dostavět čtyři metry vysoký a 175 kilometrů dlouhý plot, který má zastavit uprchlíky, kteří utíkají před válkami a chudobou na Blízkém východě a v Africe za lepším životem v západní Evropě.
Třicetiletý Muhammad pocházející z válkou zničeného syrského města Halab popisuje, že mu trvalo jen dva týdny, než doputoval až sem. „Jsme rychlí,“ říká s tím, že se chce dostat dál do Evropy ještě předtím, než plot bude stát.
Krok Budapešti může pro Srbsko znamenat katastrofu, v zemi totiž mohou uvíznout tisíce běženců, o které se úřady dokáží jen stěží postarat. Jeden z expertů na migraci budoucí vývoj přirovnává k situaci ve francouzském přístavu Calais, kde od začátku června zemřelo údajně již devět migrantů, kteří se snažili dostat do tunelu pod Lamanšským průlivem a poté do Británie.
Situace v Srbsku ale bude ještě náročnější, říká Radoš Djurović z místní nevládní organizace. Odhaduje se, že v Calais žije asi 3000 migrantů, kteří se snaží dostat do Británie. Na Balkáně jen letos nelegálně proniklo do Maďarska údajně více než 100 000 běženců.
Plot nikoho nezastaví
Plot pravděpodobně mnoho z nich nezastaví, jen je zpomalí. A na severu Srbska pak s blížící se zimou a teplotami pod bodem mrazu vzniknou obrovská nelegální tábořiště. Migranti se dostávají do Srbska z jihu přes Makedonii a bývá jich přes 1000 denně.
Plot možná donutí některé z nich k cestě do Rumunska nebo na západ do Chorvatska, uvedl Djurović. Žádná z těchto zemí EU ale není součástí Schengenu bez hraničních kontrol. Právě proto je Maďarsko pro uprchlíky velmi lákavé a většina tak pravděpodobně zůstane v Srbsku, dokud nenajdou způsob, jak se přes hranice dostat.
Letos zatím požádalo o azyl v Maďarsku přes 93.000 osob, často pak zamířili do zemí na západě či severu Evropy, zejména do Německa. Mnoho dalších migrantů se pak do země dostalo bez jakéhokoli záznamu. „Jejich touha proniknout do Maďarska – první země schengenského prostoru, kde je následně čeká cestování bez hraničních kontrol – je tak obrovská, že budou riskovat cokoli, aby ve své cestě pokračovali,“ uvedl Radoš Djurović.
„Bojím se toho, že budeme čelit humanitární katastrofě, kdy tisíce lidí, kteří budou chtít opustit Srbsko, to fyzicky nebudou moci udělat,“ říká srbský ministr Aleksandar Vulin, která má problematiku uprchlíků na starosti. Srbská vláda údajně vynakládá denně na 15.000 eur (400.000 Kč) na přímou pomoc migrantům a na jihu země nedávno otevřela nové přijímací středisko. Ve městě Subotica na severu země ale po této pomoci nejsou téměř žádné stopy a uprchlíci tady žijí na špinavé podlaze opuštěné sto let staré továrny. Další migranti se usadili například v parku u hlavního nádraží v Bělehradě.
Podle srbského ministra země požádala o pomoc Evropskou unii, jejímž členem by se chtěla stát. Ta prý ale s financemi otálí. Unijní představitelé tuto kritiku odmítají s tím, že Brusel již dokončuje práci na programu, který by měl přinést v září na západní Balkán a do Turecka celkem osm milionů eur (216 milionů Kč). Bělehrad si prý bude rovněž moci požádat o další krátkodobou humanitární pomoc, jak to udělal například v roce 2014, kdy zemi zasáhly ničivé záplavy.
„Nyní je léto, můžeme je dát do stanů a zvládnou to,“ uvedl Vulin. „Ale co budeme dělat s ženami, dětmi, staršími lidmi, nemocnými, až bude minus 20? Srbsko se nemůže stát přijímacím střediskem pro stovky tisíc migrantů. To nejde, a ani ti lidé si to nepřejí,“ dodal.
