V současné době to vypadá, že budoucnost mnoha zemí není vůbec růžová. Ekonomové dokonce hovoří o rekordním počtu zemí, jejichž hospodářská kondice je špatná. Do hlubin ekonomického kolapsu kvůli rostoucím nákladům na půjčky, zvyšující se inflaci a prohlubujícímu se státnímu dluhu míří podle agentury Reuters minimálně dvanáct zemí.

V platební neschopnosti už jsou podle ekonomů kromě Srí Lanky také Rusko, Libanon, Zambie a Surinam, na hraně platební neschopnosti balancuje Bělorusko. A další státy se této hranici blíží.

Dále čtěte

Na plynové frontě neklid: Ruské vydírání se stupňuje, Evropa čeká, co bude dál

Situace na „plynové frontě“ mezi Ruskem a Evropou by se dala shrnout asi tak, že plyn ještě proudí, ale…

Inflace na Srí Lance překročila 50 procent a země neměla dostatek paliva ani pro zajištění základních služeb, jako jsou vlaky či sanitky. To vedlo k nepokojům, v jejichž důsledku uprchl ze země a následně rezignoval prezident Rajapaksa. Země dluží přes 51 miliard dolarů, z toho 6,5 miliardy dolarů Číně, která zahájila diskuse o restrukturalizaci svých úvěrů.

Mezinárodní měnový fond (MMF) projednává možnou půjčku ve výši 3 miliard dolarů, ale to by vyžadovalo stabilní vládu, která by mohla zvýšit úrokové sazby a daně. Za ekonomickou krizi podle vlády může pandemie koronaviru, která neblaze ovlivnila turistický ruch, tedy jeden z největších místních zdrojů příjmů. Turisty navíc vyděsila série smrticích bombových útoků v roce 2019. Ekonomové však viní především prezidenta Rajapaksu, který se rozhodl zaměřit se na poskytování zboží na domácí trh, místo aby se snažil posílit zahraniční obchod. Srí Lanka má tak dluh mezi vývozem a dovozem 3 miliardy dolarů. Proto v zemi došly cizí měny.

Prezident byl také kritizován za velké daňové škrty, které znamenaly snížení příjmů o více než 1,4 miliardy dolarů. Vážným problémem se také ukázalo omezení dovozu chemických hnojiv právě kvůli nedostatku cizí měny. To vedlo k rozsáhlé neúrodě a Srí Lanka musela nakupovat potraviny v zahraničí, čímž se nedostatek cizí měny ještě prohluboval, až skončil současnou platební neschopností.

Dále čtěte

Kupte si Speciál FORUM a přispějte na sbírku pro ukrajinskou armádu. Pomáhejte s námi

Brzy to budou čtyři měsíce, kdy ruský prezident Vladimir Putin rozpoutal válku proti Ukrajině. Napadená země se tvrdě brání a…

Blízko této kritické hranici je podle ekonomů Argentina. Peso se nyní na černém trhu obchoduje s téměř padesátiprocentní slevou, rezervy jsou kriticky nízké a dluhopisy se obchodují za pouhých 20 centů, tedy méně než polovinu hodnoty po restrukturalizaci dluhu země v roce 2020.

Neméně ohrožená je i Ukrajina, kde bylo kvůli ruské invazi narušeno do té doby fungující hospodářství. Ruská invaze znamená, že Ukrajina bude téměř jistě muset restrukturalizovat svůj dluh ve výši 20 miliard dolarů. Krize podle ekonomů přijde v září, kdy jsou splatné dluhopisy ve výši 1,2 miliardy dolarů. Riziku pádu do platební neschopnosti čelí také Bělorusko. Je to hlavně kvůli mezinárodním sankcím, které na Lukašenkův režim vyhlásilo světové společenství kvůli podpoře Putinovy války proti Ukrajině.

Ohrožené jsou i další asijské země. Například Laos, který již několik měsíců čelí riziku nesplácení půjček. Nárůst cen ropy totiž zvýšil náklady na potraviny a v zemi tak podle odhadů žije až třetina lidí v chudobě. Podle Světové banky činil veřejný dluh Laosu v minulém roce 88 % HDP. Takřka polovičku dluží sousední Číně.

Naopak Pákistánu se podařilo uzavřít dohodu s MMF. Sice na poslední chvíli, protože ceny dovozu energií vedly zemi ke krizi platební bilance, když devizové rezervy Pákistánu dokonce klesly tak nízko, že by vystačily na pouhých pět týdnů dovozu.

Dále čtěte

Když vláda neprodává úspěch. Síkela zajistil Česku plyn, ale tak trochu tiše a téměř tajně

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela oznámil, že si Česká republika prostřednictvím polostátní společnosti ČEZ pronajala v Nizozemsku terminály na…

Latinskoamerický Salvador si přivřel dveře k pomoci od Mezinárodního měnového fondu poté, co jako oficiální platidlo zavedl kryptoměnu bitcoin. Důvěra v jeho hospodářství následně klesla natolik, že šestiměsíční dluhopisy se obchodují se slevou 30 %, ty dlouhodobější dokonce až 70 %.

K nejvíce ohroženým africkým zemím patří Tunisko, jehož rozpočtový deficit překročil 10 %, a kvůli politické nestabilitě je složité získat půjčku od Mezinárodního měnového fondu za výhodné sazby. Banka Morgan Stanley vede Tunisko na svém seznamu neplatičů na prvním místě.

Špatně je na tom také Ghana, kde prudké zadlužování způsobilo, že poměr dluhu k HDP je až 85 % a inflace se blíží 30 %. Ještě větší poměr k dluhu – 95 % – má Egypt a to se očekává, že během příštích pěti let bude muset splatit dluh 100 miliard dolarů. Také Keňa na tom není dobře, neboť až 30 % příjmů vynakládá na splácení státního dluhu. Její dluhopisy ztratily takřka polovinu své hodnoty, ale hlavně nemá Keňa v této době přístup na kapitálové trhy. Etiopie plánuje být jednou z prvních zemí, které získají odpuštění dluhů v rámci společného rámcového programu G20. Rozvoj země zastavila pokračující občanská válka v zemi.