Boris Kagarlickij je výrazně levicový sociolog a politolog, který byl disidentem už v dobách SSSR. Letos v létě byl zadržen a nyní je ve vazbě. Ve svých textech zanechal řadu popisů reality současného Ruska a jeho režimu. Mimo jiné rozebral naivní iluze takzvaných „rudých putinovců“.
Během konference na 20. zasedání Valdajského mezinárodního diskusního klubu byl Vladimir Putin dotázán na momentální situaci sociologa a politologa Borise Kagarlického, již prohlášeného za zahraničního agenta a zařazeného na seznam extremistů a teroristů. Ten je v současné době zatčen v případu ospravedlňování terorismu a nachází se ve vyšetřovací vazbě v Komi. „Prezident uvedl, že ‚neví podrobně, kdo je Kagarlickij‘, ale slíbil, že se touto záležitostí bude zabývat,“ psal před měsícem ruský list Kommersant.
Je nepravděpodobné, byť možné, že Putin nezná jména a podrobnosti všech lidí, kteří jsou momentálně pronásledováni za své nesouhlasné postoje k současnému režimu a k válce na Ukrajině, protože je jich velmi mnoho. Kagarlického případ ovšem vzbudil pozornost světových médií.
Kagarlickij přitom v roce 2014 například podporoval vznik útvarů nazývaných Doněcká lidová republika a Luhanská lidová republika. I jeho kolegové ze stejné části levicového myšlenkového spektra to tehdy považovali za zásadní chybu a přičítali to Kagarlického představě, že by se snad v těchto entitách mohly uskutečnit nějaké socialistické projekty. V roce 2022 Kagarlickij nakonec odsoudil vpád Ruska na Ukrajinu.
V každém případě Boris Kagarlickij nikdy nebyl stoupencem vlády v Kremlu, a kritika vlády nakonec vedla k jeho zadržení, umístění do vazby a převezení do republiky Komi, aby byl souzen v Syktyvkaru za ospravedlňování terorismu. To mělo spočívat v jeho výrocích o vyhození Krymského mostu do povětří. V příspěvku na Telegramu Kagarlickij napsal, že z „vojenského hlediska“ byl smysl výbuchu „víceméně jasný“, a naznačil, že by kvůli tomu mohly nastat problémy se zásobováním. Spekuloval i o ekonomických a politických důsledcích události pro Rusko.
Od té doby od sociologa nejsou k dispozici na jeho účtu na sociální síti Telegram žádné příspěvky. Ty předchozí zůstaly zachovány a představují zajímavý pohled na podobu současného putinovského Ruska.
Dne 18. července v jednom z posledních textů psal o takzvaných „rudých putinovcích“, kteří si mysleli, že Putin obrátí Rusko k socialismu, jaký panoval v dobách SSSR. Ačkoliv tomu nic nenasvědčovalo, všechno takoví lidé považovali za rafinovanou taktiku, která nakonec k tomuto domnělému cíli povede.
„Vzpomeňte si, jak jsme na začátku tisíciletí měli ‚rudé putinovce‘. Ti nám tvrdili, že Putin jen dočasně podporuje oligarchy a velkokapitál, a pak je všechny porazí a jako pohádkový dobrák se změní v socialistu a možná i komunistu, udělá ‚obrat doleva‘ a my budeme zase žít šťastně jako v SSSR, jen mnohem lépe. Čas plynul, ‚rudí putinovci‘ nám stále slibovali a slibují ‚obrat doleva‘. Někteří se slibů nabažili a byli zklamáni. Jiní, jako Sergej Kurginjan a Michail Chazin, pokaždé nacházeli nová, sofistikovanější vysvětlení, proč to teď nejde, ale zítra to určitě začne. Vyprávěli nám o ‚multitazích‘, které se vždy skládaly z jednoho jediného tahu, po němž se na další slibovaný ‚multitah‘ pečlivě zapomnělo, ale hned se objevil nový. Který ovšem také neměl žádné pokračování,“ píše Kagarlickij.
To, co můžeme přeložit jako multitah, nebo kombinace tahů, volněji jako myšlení na několik tahů dopředu, je ruské slovo „mnogochodovočka“, které už se stalo součástí slangu.
Stránky Neolurk popisují, že „mnogochodovočka“ je „politický mem z počátku desátých let tohoto století ironicky označující údajně dobře promyšlenou politiku mnoha kroků vpřed prováděnou moudrým carem Putinem“. Je tak chytrá a vyvážená, že „dlouho trpící rubl dokáže klesat spolu s životní úrovní a spojenci mizí a jsou uvalovány sankce“. Pokud se zdá, že něco nevychází, může za to „pátá kolona“ a podobně.
Tímto slovem tedy Kagarlickij popisuje iluze „rudých putinovců“.
Válka tyto naděje opět oživila, soudil sociolog.
„Nicméně 24. únor dal vypravěčům tohoto smutného příběhu nový impuls. Nyní, v podmínkách konfrontace se Západem, na pozadí vojenské nutnosti, kdy je třeba koncentrovat síly, naše úřady rozhodně přistoupí k radikální změně sociální a hospodářské politiky. ‚Rudí putinovci‘, kteří přežili do roku 2022, oživili své řady novými přeběhlíky z levicového tábora a do jejich řad se přidali i vlastenci, kteří věří, že ‚nebojujeme za Putina a oligarchy, ale za Rusko‘. A Putin a oligarchové, prodchnutí vlastenectvím, spálí vše, co 30 let uctívali, a uctívají to, co spálili (i když ve skutečnosti to spálili už dávno a docela úspěšně). Ale uplynulo 500 dní ozbrojeného konfliktu, byl vydán Cherson, dočkali jsme se kvasu v armádě a vzpoury žoldnéřů, ale nic se nezměnilo,“ konstatoval Kagarlickij.
K tomu dodává, že nejbohatším se mezitím snížily daně, zatímco se ještě více ztížil život těm, kteří se snaží rozjet výrobu a vytvořit pracovní místa. „Byl 136krát zvýšen poplatek za připojení k rozvodným sítím. To se dotkne nejen výroby, ale i obyvatelstva. Ale proč se ohlížet na ty, kteří nemají ani velké peníze, ani tanky.“
Provokativně musel vyznít závěr jeho příspěvku.
„A když už jsme u těch tanků. Úřady se rozhodly vyzbrojit jimi a další těžkou technikou Rosgvardii. K boji na frontě se nedostane, ale zdá se, že se připravují na boj nikoli na frontě, ale doma. Protože výrobu těžké techniky nelze dramaticky zvýšit, budou muset být bojová vozidla buď stažena z fronty, nebo dodána z továren nikoli na frontu, ale do týlu. Tam, kde jsou samozřejmě v případě nového povstání potřebnější. Jistě nebude možné přezbrojit a reorganizovat Rosgvardii rychle a změny mohou proběhnout dříve, než se tato iniciativa stane skutečností. Ale oceňte záměr! Úřady dobře vědí, kdo jsou jejich skuteční přátelé a kdo jejich nepřátelé,“ uzavřel svou kritiku Boris Kagarlickij.
Mezitím bylo rozhodnuto, že se vazba pro Kagarlického prodlužuje o další dva měsíce. V Petrohradě se 1. listopadu sešlo více než čtyřicet lidí na jeho podporu. Kagarlickému hrozí až sedm let vězení podle části 2 paragrafu 205.2 ruského trestního zákoníku (veřejné výzvy k terorismu, ospravedlňování terorismu, propagace terorismu s využitím internetu).