Kdyby návrh zákona o státním rozpočtu připravil generátor čísel nebo místo něj ministerstvo financí předložilo manuál na výrobu parní turbíny, vyšlo by to na stejno. Takto se do ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) pustila bývalá šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO). Současný šéf resortu si to nenechal líbit.
„Polovina koalice odmítla rozpočty svých úřadů v návrhu zákona o státním rozpočtu. Práce Zbyňka Stanjury tím ztratila poslední náznak relevance,“ napsala na sociální síti X předsedkyně poslanců hnutí ANO Alena Schillerová. „Kdyby návrh zákona připravil generátor čísel nebo místo něj ministerstvo financí předložilo manuál na výrobu parní turbíny, vyšlo by to na stejno,“ pustila se do ministra financí Zbyňka Stanjury.
Ten však její slova nenechal jen tak. Ve své reakci připomněl období druhé vlády Andreje Babiše ve složení hnutí ANO a sociálních demokratů, kterou podporovali komunisté. „Zatímco já vedu standardní politická jednání, vy jste si chodila pro souhlas s rozpočtem na ÚV KSČM,“ vzkázal Schillerové na sociální síti Stanjura.
Podle návrhu státního rozpočtu na příští rok počítá ministerstvo financí se schodkem 252 miliard korun. Návrh předpokládá pokles výdajů ve většině rozpočtových kapitol, růst o víc než třetinu je v návrhu u ministerstva obrany. Největší výdajovou položkou jsou mandatorní výdaje, jejichž většina jde na důchody. Státních zaměstnanců by příští rok mělo ubýt o pět procent. V letošním roce stát plánuje hospodařit se schodkem 295 miliard korun.
Premiér Petr Fiala (ODS) považuje navržený schodek pro příští rok za realisticky postavený, podle něj už je o něm ve vládě dohoda. Ministerský předseda to řekl novinářům v minulém týdnu. O struktuře výdajů jednotlivých kapitol se podle něj ještě bude jednat ve vládě do konce září. Návrh ministerstva financí pro jednotlivé resorty proto není nutné komentovat, dokud se nenajde koaliční shoda na konečné podobě výdajů, dodal předseda vlády.
Fiala zároveň ocenil, že proti letošku se hospodaření státu má zlepšit. Podle něj se podaří přiblížit schodek k úrovni tří procent hrubého domácího produktu (HDP), zatímco při nástupu vlády byl schodek kolem pěti procent HDP.
Příjmy rozpočtu by příští rok podle návrhu měly být 1,921 bilionu korun, meziročně se sníží o 0,3 procenta. Výdaje by měly klesnout o 2,2 procenta na 2,173 bilionu korun. Nejvíc se škrtá v kapitole ministerstva pro místní rozvoj, kde se výdaje snižují o 45,9 procenta, následuje ministerstvo zdravotnictví s poklesem výdajů 26,5 procenta a ministerstvo průmyslu a obchodu s poklesem 26,2 procenta. Ministerstvu školství podle návrhu výdaje klesnou o víc než čtyři procenta.
Největší meziroční růst je v návrhu u ministerstva obrany, jehož výdaje by se měly zvýšit o 35,2 procenta na základě nového zákona, který nařizuje výdaje na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu. Výdaje ministerstva práce a sociálních věcí, které zahrnují důchody, příští rok vzrostou o tři procenta. Mírně se zvýší ještě ministerstvu životního prostředí.