Masové útoky metodou lidských vln. Zákopová válka. Taktika spálené země. Ničení infrastruktury, včetně přehrad. Ruská armáda ve válce na Ukrajině využívá řadu předchozích zkušeností. Nejvýrazněji ale její podobu ovlivňují zkušenosti z obou světových válek, myslí si vojenský expert Rostyslav Pyljavec. Druhou tváří konfliktu je nebývalé množství nasazených moderních technologií.

Rusové během války na Ukrajině několikrát změnili strategii. Její základy leží v obou velkých světových konfliktech minulého století, zejména ve zkušenostech z boje proti Německu v letech 1941-1945, říká Pyljavec, který působí v roli docenta na Ukrajinské univerzitě národní obrany, pro web Armyinform. Rusko samozřejmě využívá veškeré zkušenosti, jako byly invaze do Maďarska v roce 1956, invaze do Československa v roce 1968 nebo invaze do Afghánistánu v roce 1979. Právě československá invaze se podle něj stala předobrazem původního plánování vojenské operace na Ukrajině, řekl Pyljavec již dříve.

Protože Rusové na samotném začátku počítali s tím, že dosáhnou rychlého úspěchu, Kyjev padne během několika dní a většina Ukrajiny během 2-3 týdnů, spolehli se zprvu na strategii bleskové války. Když se to nepodařilo, přešli na jinou strategii, tzv. „strategii rozdrcení“, kterou prováděli pomocí rozsáhlejších kontingentů, úderných skupin a která se vyznačovala snahami o aktivní ofenzívu, pokusy o obklíčení a zničení obránců.

Dále čtěte

Vítězství bude naše, vyhrožuje Dmitrij Medveděv. Rusko si prý vezme další regiony

Ve chvíli, kdy agentury hlásí, že ukrajinský protiútok v Záporoží sílí a Rusové ustupují, ozval se opět věrný Putinův mluvčí, bývalý…

Jelikož neuspěla ani ta, rozhodlo se Rusko uchýlit ke strategii vyčerpání. Jejím charakteristickým rysem je taktika (v ruském případě přímo strategie) spálené země. Ta má za úkol zničení všeho užitečného, co může sloužit k podpoře života ukrajinských jednotek či civilistů, tedy potravin, vodních zdrojů, dopravní infrastruktury a někdy i celých měst. Rusové tak ovšem nečiní, aby se z podobně zničených míst posléze stáhli, jejich snahami je agrese a postup za každou cenu.

Přitom se spoléhají mj. na osvědčené metody lidských vln, dobře známé již z období první světové války. Takovým způsobem bojují především v urbanizovaných čtvrtích. Byla uplatňována nejvýrazněji během snah wagnerovců (vlastně trestaneckých jednotek) o dobytí města Bachmut. Součástí bojů bývá také přítomnost tzv. blokovacích čet, které mají za úkol dohlédnout na to, aby z boje nikdo neutíkal, exemplární popravy, či střelbu do vlastních řad. „Rusové tedy bojují ,žukovovským stylem‘ – ne dovednostmi, ale čísly,“ uzavírá Pyljavec.

Vedle této tradiční silové doktríny však obě strany využívají pokročilé technologické prostředky boje. V první řadě experti zmiňují využití vesmíru, a to v dosud nevídané míře. Komunikaci Ukrajinců na bojišti umožňují satelity internetové sítě Starlink Elona Muska. Dochází také k masovému využití komerčních satelitů soukromých společností, které ve spojení s analytiky a dalšími prostředky poskytují velice přesný obraz dění na bitevním poli. Nebývalá je také míra zpravodajské spolupráce, jakou Západ Ukrajině poskytuje.

Dále čtěte

Přístav Sevastopol je mimo provoz. Údajně kvůli útoku dronů

Ruské námořnictvo dnes nad ránem odrazilo útok dronů v přístavu Sevastopol na okupovaném ukrajinském poloostrově Krym, tvrdí místní proruské úřady.

Druhým prvkem, který často velmi důležitým způsobem ovlivňuje situaci na Ukrajině, je masové využití dronů, a to jak pozorovatelských, tak útočných, například tureckých Bayraktarů TB2, amerických Switchblade, ruských Lancetů či iránských (ruských) Šáhedů a také využívání podmořských a mořských dronů ze strany Ukrajiny, jehož jsme svědky v poslední době.

Jak upozornil bývalý americký generál Robin Fontes, válka v masovém měřítku vede k testování systémů umělé inteligence. Ta pracuje především v systémech, které integrují ohromné množství satelitních obrazů a rozpoznávaní nepřátelské techniky. Právě kombinace moderních prostředků války byla podle něj dobře vidět během ukrajinského útoku na ruskou vlajkovou loď Admirál Makarov.

Umělá inteligence analyzuje pro ukrajinské zpravodajce také záběry z dronů, které jsou využívány spolu s dalšími nástroji boje v podobě napadání nepřátelských počítačů ke zjišťování potřebných informací. Připomenout lze také využití geolokace ruských mobilních telefonů pro zjišťování míst s vysokou koncentrací pěchoty. Jak popsala BBC, týmy ukrajinské tajné služby na dálku získávají přístup k průmyslovým kamerám na okupovaných územích. Jindy zase využijí drony ke zničení ruských kamer, které monitorují pohyb ukrajinských sil.