Helena Horská FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Ve čtvrtek proběhl v poslanecké sněmovně kulatý stůl s experty k důchodové reformě. Se svým komentářem vystoupila i ekonomka Helena Horská, členka Národní ekonomické rady vlády, která shrnula hlavní důvody, proč je podle ní důchodová reforma potřeba. Pokud nechceme, aby důchody byly chudinské dávky, je podle ní nutné přistoupit k parametrickým změnám v důchodovém systému, na které by měly navazovat změny ve zdravotnictví a v systému sociálním.
„Dovolte mi připomenout, že v letošním roce slavíme dvacet let od vzniku první důchodové komise,“ řekla v úvodu a připomněla první Bezděkovu komisi, která byla roku 2004 zřízena z iniciativy tehdejšího premiéra Vladimíra Špidly.
„Dvacet let vytváříme doporučení, která zůstávají jen na papíře,“ pokračovala Horská s tím, že ona i její kolegové z expertního týmu jsou rádi, že se Fialova vláda rozhodla alespoň některá opatření částečně reflektovat a do tohoto návrhu důchodové reformy zařadit. Přestože se domnívá, že by tato opatření mohla být ambicióznější, dávají podle ní smysl a vedou k důchodovému systému, který bude udržitelný, flexibilní a spravedlivý.
Helena Horská shrnula aktuální společenskou a ekonomickou situaci v České republice a faktory, kvůli kterým je právě důchodová reforma potřeba. „Populace v české ekonomice stárne,“ řekla a zdůraznila, že neroste pouze počet lidí, kteří budou dosahovat důchodového věku, ale bude růst také počet let, které lidé v důchodu stráví a během nichž budou brát penzijní dávky, a to se projeví i v dalších systémech – zdravotnických, pečovatelských a tak dále. Stárnutí populace povede k rostoucím nákladům na všechny systémy.
„S rostoucími nároky budou navíc také mladí lidé zůstávat déle ve školách,“ pokračovala, přičemž dodala, že se to děje už nyní. Zatímco budou tedy starší lidé v důchodovém věku déle, mladší generace bude nastupovat na trh práce později a s odchodem populačně silných ročníků už nyní vidíme, že na něm bude docházet k výpadkům. „Ročně budou ubývat desítky tisíc osob z trhu práce,“ uvedla Horská s tím, že do roku 2050 pracovní populace poklesne o 11 %.
„Délka života v České republice se prodlužuje, je to zásluhou kvality zdravotnictví, ale také bohatnutí ekonomiky. Této výhody bychom měli využít, ale systém bude pod velkým tlakem z hlediska výdajů i pracovních kapacit,“ shrnula Horská.
Ekonomka navíc zdůraznila, že změny, které důchodová reforma obsahuje, nejsou ničím ojedinělým. „Ve většině zemí Evropské unie má do roku 2030 dojít k prodloužení věku odchodu do důchodu. Zvyšování, napojení věku na demografii není nic ojedinělého, je to běžný evropský trend,“ uvedla s tím, že je třeba sledovat obecné trendy, které v ekonomice vidíme.
Experimentovat s populačním vývojem by bylo podle Horské nejen rozpočtově nezodpovědné, ale také riskantní. Vytvářeli bychom totiž populační vlny, které by mohly v budoucnu tlačit na sociální systém. „Neříkejme, že vyřešíme problém stárnoucí populace tím, že začneme rodit tři a více dětí. Tento problém už nestihneme vyřešit,“ podotkla ekonomka.
Pokud by se k důchodové reformě nepřistoupilo, znamenalo by to prodloužení současného stavu do budoucna a v roce 2050 5% deficit HDP. „To je více než 350 miliard korun,“ přiblížila Horská s tím, že by to při současných cenách znamenalo zdvojnásobení DPH. Změny, které aktuálně navrhovaná důchodová reforma obsahuje, mají podle ní vést k 2% deficitu HDP.
