V pražských Holešovicích probíhá do 23. července kontroverzní výstava Body The Exhibition, na které mohou návštěvníci vidět upravená mrtvá lidská těla. Podle starosty Prahy 7 Jana Čižinského (KDU-ČSL) je ze zákona nutné těla pohřbít. Vzhledem k tomu, že se předpokládá, že jde o občany Číny, Městská část Praha 7 zaslala dopis čínské ambasádě, ve kterém žádá souhlas s pohřbem těl. Velvyslanectví má na odpověď čas do konce června. Potom chce Čižinský ve spolupráci s policií bez ohledu na čínské stanovisko dodržet naplnění českého zákona.

Pane starosto, jaký je váš pohled na výstavu Body The Exhibition?

Tady to musím rozdělit na dvě části. Na můj osobní pohled, tam se skutečně domnívám, že jde o neetickou výstavu, a potom na pohled starosty, který na základě stanoviska ministerstva pro místní rozvoj zjistil, že těla má pohřbít a že to je jeho povinností. Jednám jako starosta městské části bez ohledu na to, jaký názor na tu výstavu mám.

Zaslali jste dopis na čínskou ambasádu, ve kterém žádáte souhlas s pohřbem těl. Došlo v posledních dnech k nějakému posunu?

Nedošlo. Čekáme na stanovisko čínské ambasády a já žádám policii o zásah, až stanovisko přijde, nebo nepřijde.

Kdy uplyne třicetidenní lhůta, kterou má čínská ambasáda na odpověď?

My jsme dopis odeslali, myslím, 29. května. To znamená, že konec června je doba, kdy by měla dojít, nebo nedojít odpověď.

Chápu to správně, že souhlas čínské ambasády s pohřbením těchto těl vůbec nepotřebujete?

Je to tak. Zákon samozřejmě počítá s tím, že lidská těla je třeba pohřbít. Lhůta je tam spíš pro, řekněme, běžné případy. Turista spadne do řeky a nešťastnou náhodou se utopí. Na Štvanici ho hasiči vyloví z vody a zjistí se, že je to asi nějaký cizinec. Tak obešlou možné ambasády, které by teoreticky mohly někoho pohřešovat, aby bylo možné případně kontaktovat příbuzné, kamarády, cestovní kancelář. Jedná se prostě o standardní proces. Samozřejmě, zde se to trochu vymyká, ale v principu je to chápáno tím zákonem stejně.

Je jisté, že vystavená těla skutečně pocházejí z Číny?

Ne! To jasné není, protože k tělům organizátoři nemají vůbec žádné dokumenty, žádné souhlasy, žádné údaje ani identity. Nemají zemi původu. Nemají vlastně nic. Oni vlastně neustále mlží a doufají, že se na ně vztahuje zákon na ochranu osobních údajů. Jenže, my právě máme povinnost ta těla pohřbít, tak nám policie samozřejmě poskytuje součinnost. My jsme se dotázali policie, zda ví, odkud ta těla pocházejí. Sdělili nám, že neví, přestože organizátoři výstavy deklarovali, že všechno policii předali. Deklarovali to však jenom proto, aby zavřeli pusu kritikům, protože doufali, že policie nemůže předávat osobní údaje. Ale my jako samospráva potřebujeme vědět, na kterou ambasádu poslat dopisy, a policie potřebné informace nemá. Nemá žádné informace. Takže organizátoři nepředali vůbec nic. Žádné souhlasy, žádná data, žádné identity ani místa původu. Takže my pouze pomocí veřejně dostupných zdrojů odhadujeme, že se jedná o těla lidí z Číny a z té čínské továrny na plastinaci lidských těl.

Pokud je původ těl nejasný, proč tedy nezasáhnete ihned?

Ta těla vypadají cizorodě. To bych se zase nechoval správně, kdybych ignoroval, řekněme, tuhle čínskou stopu.

Jak bude vypadat zásah ve chvíli, kdy uplyne daná třicetidenní lhůta?

Bude nejvíc záležet na policii. Vzhledem k tomu, že se jedná o těla, která nemají identifikaci, je asistence nutná. A protože předpokládám, že organizátor výstavy mě nepozve a neřekne: „Tak, pane starosto, tady je máte, pohřběte je.“ My teď s policií o situaci komunikujeme, probíhají schůzky, co se tedy potom stane. Na rovinu ale říkám, že bez asistence policie se samozřejmě člověk v tomto případě neobejde. Starosta pochopitelně nemá právo prolomit domovní tajemství, domovní svobodu nebo vstoupit někam násilím. To samozřejmě vůbec starostovi nepřísluší.

Nemáte obavy z případného soudního sporu?

Předpokládám, že k němu může dojít. Na druhou stranu se zase až tak nebojím o jeho výsledek. I proto, že pohřbení nemusí být formou, která exponáty znehodnotí. A to je právě spor, který je vlastně falešný. Tady se říká, že jsou to exponáty, ne lidská těla. Český zákon nic takového nezná, zná jenom lidské tělo. To může být exponátem, když si vy nebo já stoupneme do vitríny na výstavu. V ten moment budeme exponátem, ale zůstaneme lidmi. Zde jsou však těla mrtvá, která se podle zákona musí pohřbít. To je možné buďto na hřbitově do země, do hrobky, nebo do krypty a tak podobně. V tomto případě bychom volili formu, která ta těla neznehodnotí. I pro případ, že by žaloba byla úspěšná a těla bychom zpátky museli vydat.

Vy jste v minulosti působil jako pedagog na gymnáziu. Představte si situaci, že byste byl třídním profesorem a přišla za vámi kolegyně, vyučující biologii, že chce vaše studenty na výstavu vzít. Jak byste reagoval?

Já bych se jí to pokusil rozmluvit a spíš bych jí doporučil, ať navštíví lékařskou fakultu, kde jsou velmi opatrní na to, a to musím naprosto zdůraznit, aby zachovali důstojnost pitvaných těl. Je naprosto nežádoucí, aby medici získali nějaký jiný vztah než úctu k mrtvým lidem nebo částem lidského těla. To znamená, doporučil bych kolegyni, aby studenty vzala na skutečnou pitvu, do skutečného anatomického ústavu a nebrala je na show. Tohle je prostě jenom reklama a vlastně posunuje naše vnímání. A to je to nejhorší, co zmiňovaná výstava dělá. Víceméně posunuje vnímání lidské společnosti a snaží se nabudit dojem, že je úplně normální vystavovat lidské tělo za účelem komerce. Někdo může prohlásit: „Pojďte se podívat kvůli vědě.“ Přitom je to podobné, jako kdyby někdo z nás vystavoval doma v bytě nějakou lebku, vodil tam za peníze kamarády, ukazoval jim, jak je to skvělé a ať se přijdou podívat. To podle mě skutečně není součástí naší evropské kultury.

Kam to podle vás může vést?

Když jsem se o to trochu zajímal, zjistil jsem, že ten spor je poměrně široký a vyhrocený. Týká se samozřejmě spousty různých muzeí a podobně. Například případy z Oceánie, kdy Evropané byli ochotní platit za useknuté, potetované hlavy. A odborník na kulturu Oceánie říká: „Když Maoři zjistili, že Evropané jsou ochotni za takové bizarní artefakty platit, tak se z toho stal docela dobrý byznys. Když si Evropan chtěl odnést toi moko (konzervovaná, potetovaná hlava, pozn. red.), předvedli mu zajatce. Oni potetovali, kterého si vybral, setnuli mu hlavu, mumifikovali ji a připravili k dodávce.“ A to je vlastně to, kam až ta neúcta k zemřelým může vést. Ten pohled bude úplně odlidštěný. My si pod dojmem těch billboardů myslíme, že je úplně normální koukat na nějakého člověka, který má půlku mozku venku, a úplně se posunuje to naše lidství někam, kam vůbec nechceme.

Na druhou stranu, pořadatelé argumentují tím, že Městské části Praha 7 jdou z výstavy peníze. Jak to je?

To je pravda. Je to ze zákona a těch peněz se samozřejmě nechceme zříci, protože kdybychom se jich zřekli, tak jenom zvýšíme zisk pořadatele výstavy. Na druhou stranu, my děláme spoustu bohulibých činností. Platíme obědy dětem a seniorům, kteří na to nemají. Takže, pokud by někdo chtěl kritizovat využití těch peněz, může si klidně představit, že to jsou ty samé peníze, které věnujeme právě třeba na sociální účely nebo do naší polikliniky. Ta nás třeba teď bude stát 30 milionů korun, protože ji musíme přestěhovat. Takže, kdybychom se těch peněz zřekli, tak je získá někdo, kdo si je podle našeho názoru vůbec nezaslouží. A my navíc používáme peníze pouze na účely, které slouží občanům Prahy 7.

Jaké jsou ohlasy veřejnosti na vaše počínání?

Různé. Někteří píší, že jsem blázen, někteří mi drží palce. Je to velmi různé. Já musím říct, že i kdyby byla obrovská kritika ze strany veřejnosti, tak si myslím, že v tomhle není dobré se řídit veřejným míněním. V etických otázkách je to velmi zrádné. Pokud třeba odmítám trest smrti, tak se nebudu ptát lidí a nechci se řídit jejich názorem. Nějakým referendem. Protože buďto trest smrti je v pořádku, nebo není. A pokud bychom se v etických otázkách vždycky řídili názorem veřejnosti, tak to může dopadnout velmi špatně. To se zažívalo v minulosti. Koneckonců jsem historik. Když se někdo, nějaký politik, řídil veřejným míněním, tak to skutečně končilo pogromy, nějakým vražděním nebo ztrátou svobody. Já bych jednal úplně stejně, i kdyby byla kritika vůči mému postupu mnohem větší. Naší městské části velmi jde o úctu k člověku a i o úctu k mrtvým. A není to žádná póza. My jsme si před pár měsíci zřídili obecní hrob, abychom lidi, kteří v městské části zemřou, nemají na pohřeb a městská část jim vypraví sociální pohřeb, pohřbívali na našem území. Současná praxe, která platí ve většině městských částí a většině měst, je taková, že se vysoutěží nějaké krematorium, urna s popelem se potom nevyzvedne a ten popel se rozpráší. My jsme tuhle praxi ukončili, urny si vyzvedáváme a pohřbíváme jednou ročně. To znamená, je dlouhodobá snaha naší městské části chovat se s úctou k mrtvým a samozřejmě taky s úctou k živým. S úctou k lidem.

Výstava probíhá už od února. Nemohli jste zasáhnout dřív?

Upřímně řečeno, já jsem nevěděl, že bych měl mít jako starosta takovouto povinnost. Mě to nenapadlo a sám jsem se vlastně nepídil po tom, jak bych proti té výstavě zakročil. Když jsem byl pozván na zahájení, tak jsem tam nešel, záštitu jsem nedal a poplatky jsme žádné neodpustili. Takže tím jsme se jasně vymezili. Já si myslím, že je ostuda magistrátu, že vůbec pronajal své prostory takové výstavě. My jsme to nijak nemohli ovlivnit, protože jsme nevěděli, že se o tom jednalo. Pokud bychom o tom věděli, samozřejmě by zaznělo naše negativní stanovisko. Ale vlastně mě vyjádření mnisterstva pro místní rozvoj, že máme zasáhnout, poměrně zaskočilo. To jsem nevěděl. Pak jsem měl dvě možnosti. Buď dělat, že o tom nevím, tam žádná sankce pro starostu není, takže bych měl klidný život. Nebo říct, že je tady tenhle názor, že je to moje povinnost ze zákona a zákony se mají dodržovat. Podle mého názoru i před volbami. Takže je třeba postupovat podle zákona.

Až začne platit nový zákon o pohřebnictví, bude možné výstavu znovu pořádat?

Bude to pravděpodobně těžší a možná že to vůbec nepůjde. Bude to předpokládat, že inisterstvo pro místní rozvoj a tamní úředníci zabývající se pohřebnictvím budou mít odvahu takové jednání pokutovat. Totiž, nově budou zavedeny i přestupky proti zákonu o pohřebnictví. A sankce má na starosti právě ministerstvo. Celá potíž té současné výstavy je v tom, že výstava sice porušuje zákon, ale v ustanoveních, za které není žádná sankce. Ale to zkoumá policie a naše státní správa, oddělení přestupků. Do toho já vůbec nezasahuji.  Já řeším jenom tu povinnost městské části těla pohřbít.