Oblast Špicberk se otepluje šestkrát až sedmkrát rychleji než jakékoli jiné místo na planetě, což kromě ohrožení přírody způsobuje i vojenské napětí. Tající ledy totiž na souostroví mohou přivést ruské lodě. „Nemůžeme myslet jen na klima, ale musíme se vypořádat i s těmi, kteří nám nepřejí,“ varoval v reportáži deníku Dagens Nyheter starosta města Longyearbyen Terje Aunevik.

Ačkoliv souostroví v Severním ledovém oceánu patří Norsku, například k podnikání či výzkumu ho mohou využívat desítky jiných zemí včetně Ruska, jež se k příslušné smlouvě připojilo v roce 1935.

Starosta Terje Aunevik se na Špicberky přestěhoval před čtvrt stoletím jako psovod. Tehdy byl led na okolních fjordech stabilní a souostroví bylo popisováno jako arktická poušť – suchá, studená a větrná. Teď ho znepokojuje, že už tomu tak není. K obavám má ale trochu jiné důvody než přírodovědci. Tvrdí, že každý den přemýšlí o bezpečnostní politice.

Dále čtěte

Norští rybáři poslali ruský torpédoborec „na chuj“, rána z děla je těsně minula

Norská rybářská loď, která se 12. září ráno chystala vytáhnout úlovek v ekonomické zóně Norska v Barentsově moři, se vzepřela…

„Otevřel se zde přístav bez ledu, přímo uprostřed jedné z hlediska bezpečnosti nejžhavějších oblastí na světě. Náš soused vede agresivní válku proti jiné zemi v Evropě a jeho strategicky nejdůležitější vody jsou zde kolem nás,“ vysvětlil své znepokojení Aunevik.

Hrozí napadení Ruskem?

V posledních letech prý slyšel různé scénáře, podle nichž by Špicberky mohly být blokovány, nebo – v nejhorším případě – dokonce napadeny Ruskem. „Je to velmi rozlehlá oblast a norské úřady nemají plnou kontrolu nad vším, co se děje v ruských osadách. Je to tedy místo, kde Rusko může testovat soudržnost NATO, zkoušet vzorce reakcí a to, jak norské úřady odpovídají na různá opatření,“ uvedl Andreas Østhagen, odborník na bezpečnostní politiku v Arktidě z Institutu Fridtjofa Nansena.

Domnívá se, že Rusko a jeho těžební společnost Arktikugol se snaží zpochybnit status Špicberků a norskou svrchovanost nad souostrovím. Norsko nedávno přijalo novou strategii pro Špicberky, v níž chce vláda a úřady posílit kontrolu. Norské úřady si však také přejí, aby se napětí nezvyšovalo a aby Rusko nemělo důvod k eskalaci.

Dále čtěte

FOTO: Sovětská vlajka nad Špicberky. Rusové na půdě NATO rozjíždějí i něco víc než jen turismus

Po útoku na Ukrajinu v únoru 2022 Rusové na Špicberkách strhli norskou vlajku a nahradili ji sovětskou – červenou se…

Jak již deník FORUM 24 informoval, po útoku na Ukrajinu v únoru 2022 Rusové na Špicberkách strhli norskou vlajku a nahradili ji sovětskou – červenou se žlutým srpem a kladivem. Rozhodli se totiž vsadit na nostalgické nálady svých obyvatel a na arktickém souostroví ve velkém rozjet turistický byznys. Z ruského poloostrova Kola ležícího zhruba 700 kilometrů od Špicberků mají být v budoucnu vypravovány velké výletní lodě.

Kola je navíc domovským přístavem ruské arktické flotily, které se vzhledem ke klimatickým změnám přinášejícím oteplení otevírají nové námořní cesty. Výzkumníci v oblasti bezpečnostní politiky mluví v této souvislosti o závodě o Špicberky.

Tragédie pro zvířata

Letos v létě bylo na Špicberkách přes dvacet stupňů Celsia, lidé nosili tenké oblečení. Podle Norského meteorologického ústavu je to už třetí rok po sobě, co padl teplotní rekord. Průměrná teplota v srpnu byla pět stupňů nad normálem. Místní musejí postavit zábrany proti lavinám nebo založit nový hřbitov, tentokrát pouze s urnami, neboť tající půda lidské ostatky vynáší na povrch.

Podle Kit M. Kovacové, odbornice na tuleně, mrože a lední medvědy, však úplnou tragédii přinese oteplování právě těmto druhům zvířat. „Děsivé je, že pokaždé, když dostaneme nové údaje, říkáme si ‚panebože, nevěděli jsme, že to může být tak rychlé‘,“ uvedla mořská bioložka, která vede program Norského polárního institutu na Špicberkách.

„V některých obdobích letošního léta to bylo nejteplejší místo v Norsku. Je to bizarní pomyšlení. Co má dělat lední medvěd v den, kdy je 22 stupňů Celsia? Co udělá sob na Špicberkách se svou hustou srstí? Doufám, že najdou sníh a okraje ledovců, aby se mohli ochladit. Rychle stoupající teploty tyto druhy zvířat opravdu stresují.“

Americká vesmírná agentura NASA měří ledovce na Špicberkách z vesmíru. Nedávno varovala před extrémním táním v letošním létě. Historický rekord byl zaznamenán 23. července, kdy roztálo pětkrát více ledu, než je pro tuto sezónu obvyklé. „Ledovce jsou na Špicberkách velmi důležité. Jsou zdrojem potravy a před nimi žije treska polární, která je zde důležitou součástí potravního řetězce,“ řekla Kit M. Kovacová.

Dále čtěte

Česko a Západ nad propastí? Chcete-li pochopit problémy současného světa, kupte si naši novou knihu

Pořiďte si v našem e-shopu novou knihu Nad propastí. Česko a Západ v boji o svobodu a demokracii, kterou jako editor…

S úbytkem ledu a ledovců se snižuje i dostupnost tradiční potravy ledních medvědů – tuleňů. Šelmy jsou tak nuceny lovit soby. „Očekáváme, že populace medvědů se bude výhledově zmenšovat, protože populace tuleňů již klesá. A tuleni jsou jejich hlavní potravou,“ podotkla odbornice.

Na otázku, zda se savci na Špicberkách budou schopni změně klimatu přizpůsobit, odpověděla záporně.