Nejfrontálnější útok na malé podnikání po roce 1989 má za sebou ostrý start. Zatímco Andrej Babiš s Bohuslavem Sobotkou si náběh EET pochvalují, z pohledu mnoha hospodských a zákazníků je situace naprosto odlišná. Mnoho hospod končí a zdražuje, mezi nimi i „podvodníci“ ve vydavatelství Mafra. Zákazník z této operace nemá vůbec nic.

[ctete]87773[/ctete]

Vladimír Dlouhý po boku Andreje Babiše

Start první etapy nejrobustnějšího šmírovacího nástroje podnikatelů v dějinách České republiky charakterizoval technokratický výčet, kolik účtenek bylo vydáno, a jaká byla průměrná doba odezvy při jejich vydání. To je autory balkánského modelu evidence tržeb, nemajícího ve vyspělých zemích G20 obdoby, považováno za měřítko úspěchu.

Komplikace mnoha uživatelů EET například s dlouhou dobou odezvy v místech se slabším signálem nebo s pokladnou jsou bagatelizovány. Stovky majitelů na protest proti zavedení tohoto systému nechaly restaurace zavřené, a to se mnozí se skřípěním zubů nepřipojili kvůli nesouhlasu s tímto udavačství podněcujícím zásahem do soukromého podnikání jen proto, že na sebe nechtěli zaměřit reflektor finančních kontrol.

„EET kriminalizuje malé podnikatele a živnostníky, má vysoký korupční potenciál ve státní správě a bude zdrojem informací pro korporace o provozu malých podnikatelů a živnostníků,“ uvedl k tomu předseda Asociace podnikatelů a manažerů Radomil Bábek – jediné asociace, která skutečně hájí zájmy malých podnikatelů.

Rozhodně mezi ně nepatří prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý, který v nepochopitelně jednostranné diskusi v České televizi bez kritiků EET (1. 12. 2016, Události komentáře) obhajoval typicky socialistickou regulaci on-line pokladen ještě vášnivěji, než samotný Andrej Babiš. Navzdory tomu, že polovina členů komory je proti. U Dlouhého toto uvažování nepřekvapí. Hájí zájmy především velkých firem jako ministr financí, se kterým ho ostatně pojí i komunistická minulost.

Konec zatím více než tisíce hospod

Šéf hnutí ANO zlehčuje zprávy, že už před spuštěním EET ukončilo činnost více než tisíc pohostinství, která pivovarům odhlásila odběr. Další vlna se dá očekávat v průběhu několika dalších měsíců. Už nyní končí především malé a vesnické provozy, které neprodávají teplé jídlo. Asociace hotelů a restaurací předpokládá, že skončí 15 až 20 procent podnikatelů jen v tomto sektoru.

Za žábu na prameni daňových úniků jsou tak z pohledu státní byrokracie absurdně považovány i vesnické hospůdky, které vytočí několik sudů piva měsíčně, a jejichž majitelům ze zákona nepřísluší vlivem uplatnění výdajových paušálů a odečitatelných položek žádná daňová povinnost. Asi proto chce Babiš těmto drobným podnikatelům milostivě nabídnout platbu paušální daně, pokud nebudou chtít zavést EET.

A to se první etapa týká zhruba 40 tisíc podnikatelů, což je jen sedm procent z celkového počtu 600 tisíc, kteří do systému EET spadnou po náběhu všech čtyř etap do března 2018. Z toho je zjevné, že zásah do podnikatelského prostředí je grandiózní, a rozhodně byrokraticky nejplošnější v porevolučním období.

Současně se naplňuje varování, že start evidence tržeb povede ke zdražování jídel a pití. A to nehledě na to, že vláda snížila DPH u jídla a nealkoholických nápojů.

Ministr Babiš zdražení piva o několik korun a meníček až o desítky korun na mnoha místech nechápe. „Já tomu nerozumím, zneužívá se to, a to není správné. Zdražují ti, kteří v tom systému ty daně neplatili, a kdy nevykazovali všechny náklady,“ protestuje.

Sondáž zdražování v restauracích v den startu systému provedli i redaktoři Mladé fronty na pražském Smíchově. Podle jejich zjištění tu jen malá část restauratérů zdražovat kvůli EET nebude. Co je ještě pozoruhodnější, mezi podniky, které zdražily denní menu, patří i mateřská jídelna vydavatelství Mafra, vlastněného Agrofertem.

Mladá fronta zjistila, že cena polévky tu stoupla o 5 korun, zatímco ceny hlavních chodů v průměru o 15 korun, tedy o 20 procent. Pokud bychom tedy použili příměr ministra financí, „kradlo se“ a neplatilo daně i v jeho firmě. Naopak nepřekvapivě nezdražují obří nadnárodní řetězce typu McDonald´s.

Devastující mix pro podnikání v pohostinství

Je nutné zdůraznit, že problémy v oboru pohostinství a tudíž tlak na zvyšování cen nepřináší jen zavedení EET, ale postupné sešněrovávání podnikání v několika posledních letech. Pro mnoho dalších podnikatelů bude poslední ranou protikuřácký zákon, předpokládající nejen plošný zákaz kouření v restauracích, ale i řadu dalších povinností, včetně diktování cen nápojů.

Jak prohlašuje Asociace hotelů a restaurací: „Opatření, která stát poslední dobou zavádí, včetně povinnosti značit alergeny, rozšíření kontrolních orgánů hygieny z jednoho na tři, povinnost hlásit potraviny živočišného původu dovezené z jiných zemí EU, rušení hracích automatů a další, nejen staví podnikatele v pohostinství do role úředníků, ale zatěžují je časově i finančně.“

Varovné hlasy znějí i z pivovarů. „Kumulativní dopad těchto kroků v krátkém časovém období může mít devastující efekt na celé odvětví,“ tvrdí šéf Českého svazu sladoven a pivovarů František Šámal. Podle jeho odhadu může být výsledkem zavření až třetiny restaurací.

Pokud tedy dnes šéf hnutí ANO tvrdí, že není důvod končit, zřejmě netuší, o čem mluví. Nesmí se ovšem zapomenout, že EET neobhajuje jen on, ale i premiér Sobotka. Podle něj sníží šedou ekonomku, zajistí srovnatelné podmínky pro podnikání a údajně pomůže poctivým podnikatelům. Jako by všichni ti, co teď z různých důvodů skončí, byli zloději.

Nic z toho není pravda, alespoň podle zkušeností z inspiračního Chorvatska. V této zemi se po několika letech fungování podobného systému objem šedé ekonomiky nesnížil a stále je dvojnásobně vyšší než u nás. Výběr daní se díky krachu desítek tisíc podnikatelů nezvýšil. Prakticky na něm vydělal pouze největší chorvatský oligarcha Ivica Todorič a jeho mamutí potravinářský koncern Agrokor s maloobchodní sítí KONZUM.

Zákazník z EET nemá nic

Zbývá otázka, kdo z tohoto „revolučního projektu“, jak jej označuje samotný autor, bude kromě větších firem profitovat. Pokud bychom brali vážně, že díky EET stát vybere 18 miliard korun navíc, mohli bychom uvést i jiné položky, než uvádí zjevně klamavá reklama ministerstva financí. Státní rozpočet na příští rok mimo jiné obsahuje navýšení platů státních zaměstnanců o 13 miliard korun. I díky tomu, že stát přijme téměř osm tisíc dalších.

Stejně tak je v rozpočtu plánováno 50 miliard korun jen na neinvestiční dotace zejména velkým firmám. Nesmí zapadnout, že celkový objem státní podpory Babišova Agrofertu v podobě různých dotací, zakázek a úlev dosahuje ročně 3 miliardy korun. Na dotace, které se drobných a šikanovaných podnikatelů netýkají, tedy peníze poplynou.

Kdo z toho nebude mít nic – kromě těch, kteří ukončí svoje podnikání? Drtivá většina zákazníků, jak už to u podobných regulačních zásahů bývá. Přesně naopak. O mnoho hospůdek, na které byli zvyklí, přijdou. Mnoho dalších podraží a jalové sliby ministra financí snížit DPH u piva na tom nic nemění. A jen těm nejagilnějším stoupencům projektu estébácké provenience zůstane možnost udávat na webu ministerstva financí. Sedm udavačů tuto možnost využilo hned první den.

[ctete]84748[/ctete]