Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během představování plánu vítězství v ukrajinském parlamentu. FOTO: Kancelář prezidenta Ukrajiny / se souhlasem
FOTO: Kancelář prezidenta Ukrajiny / se souhlasem
KOMENTÁŘ / Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si za necelé tři roky od začátku války na Ukrajině vybudoval image srovnatelnou s rockovými hvězdami. V určitý moment se s ním chtěl fotit a třást rukou každý západní politik, někteří ho dokonce přirovnávali k britskému válečnému premiérovi Winstonu Churchillovi. V Mariinském paláci, sídle ukrajinského prezidenta, se dveře netrhly, když západní lídři deklarovali neutuchající podporu válčící Ukrajině.
I přes to všechno však před Volodymyrem Zelenským nyní stojí zřejmě jedna z nejtěžších zkoušek, která může rozhodnout o budoucnosti války a tím pádem i o budoucnosti Ukrajiny. Ukrajinský prezident musí přemluvit západní partnery, aby souhlasili a podpořili jeho plán vítězství, který má za cíl dosáhnout spravedlivého míru ve válce s Ruskem, a to především s pomocí a zárukami právě svých spojenců.
Pozvání do NATO, přesunutí války do Ruska a odstrašení
Zelenského plán se skládá z pěti hlavních bodů a tří tajných příloh. „Plán vítězství Ukrajiny je plánem na posílení našeho státu a upevnění našich pozic. Abychom byli dostatečně silní, abychom ukončili válku,“ řekl ve středu Zelenskyj a dodal, že „pokud začneme postupovat podle tohoto konkrétního plánu vítězství nyní, může se nám podařit ukončit válku nejpozději v příštím roce“.
Prvním bodem je pozvání Ukrajiny do Severoatlantické aliance. Druhým je podle hlavy státu posílení ukrajinské obrany a převedení války směrem k Rusku. Právě tento bod má jeden z tajných dodatků. Třetím bodem je odstrašení ruského agresora a i tento bod má tajnou přílohu, do níž mají přístup vedoucí představitelé některých západních zemí. Ukrajina navrhuje rozmístit na svém území odstrašující nejaderné prostředky.
Následuje strategický a hospodářský potenciál Ukrajiny s další tajnou přílohou. A poslední, pátý bod, je zamýšlen pro poválečné období. Ukrajinské zkušenosti by podle něj měly být využity pro celou Severoatlantickou alianci a obranu Evropy, přičemž Kyjev navrhuje po válce nahradit americkou armádu v Evropě ukrajinskými vojáky.
Některá ustanovení plánu vítězství, který Volodymyr Zelenskyj ve středu představil poslancům Verkhovné rady a veřejnosti, Kyjev už předložil, o některých se dlouhodobě debatuje, ale Západ jim stále nedal zelenou, často v obavách z eskalace. Zkrátka jde o starý plán v novém kabátě.
Podobně o plánu vítězství mluvily i zdroje z americké administrativy ještě před tím, než Zelenskyj své návrhy s cílem ukončit válku na Ukrajině představil americkému prezidentovi Joeu Bidenovi. „Nejsem ohromen, není tam mnoho nového,“ řekl jeden z vysokých úředníků americkému deníku The Wall Street Journal na konci září.
Západ se obává reakce Ruska a jaderné války
Plán má ukončit válku na Ukrajině a přinést této zemi spravedlivý a udržitelný mír. Problémy však nastávají hned u prvního bodu. O členství Ukrajiny v NATO se debatuje už od září roku 2022, kdy Kyjev podal žádost o vstup do obranné aliance. A v červenci letošního roku NATO potvrdilo „nezvratnou cestu Ukrajiny k plné euroatlantické integraci, včetně členství v NATO“. Ukrajina však žádné definitivní zprávy o svém budoucím vstupu zatím neobdržela.
Aliance se tak zatím omezuje pouze na další a další prohlášení o jasném postoji, pokud jde o budoucí členství Ukrajiny. Už jen pozvání by ale bylo silným signálem pro ruského prezidenta Vladimira Putina, a možná právě to je ten problém. Kreml ostatně už na situaci ohledně členství Ukrajiny v NATO mnohokrát reagoval.
„Tento plán lze realizovat. Záleží na partnerech, rozhodně to nezávisí na Rusku,“ řekl Zelenskyj během představování svého plánu vítězství v ukrajinském parlamentu. FOTO: Verchovna Rada Ukrajiny / se svolením
FOTO: Verchovna Rada Ukrajiny / se svolením
„Členství Ukrajiny v NATO je samozřejmě jedním z hlavních dráždivých faktorů a bylo by potenciálním problémem na mnoho a mnoho let,“ řekl mluvčí Peskov vloni v červnu. Upuštění od plánů vstoupit do NATO je i jedním z požadavků Kremlu na ukončení bojů a usednutí k jednacímu stolu.
Členství Ukrajiny v alianci není jediným problémovým bodem Zelenského plánu. Požadavek na převedení války směrem k Rusku není ničím jiným než obnoveným požadavkem na souhlas se zasahováním cílů na ruském území západními raketami. Ukrajina už delší dobu tlačí na to, aby toto povolení dostala. Nic na tom, že Spojené státy stále Kyjevu nedaly zelenou, ale nezměnila ani zářijová Zelenského návštěva ve Washingtonu.
Odpor Spojených států k udělení tohoto povolení může být způsoben hodnocením amerických zpravodajských služeb. Ty se podle deníku The New York Times domnívají, že takové povolení by bylo riskantní a mohlo by vést mimo jiné k „silové odvetě“ Ruska vůči USA a jejich spojencům. Zároveň se zpravodajská komunita domnívá, že získání takového povolení by na válku nemělo velký vliv, protože Kyjev má málo západních zbraní dlouhého doletu a není jasné, kolik by jich ještě spojenci byli schopni dodat.
Západ se tak z části obává reakce Ruska, které hrozí, že by v takovém případě došlo k reakci. „Bude (ruská odpověď, pozn. red.) adekvátní,“ řekl mluvčí Kremlu Peskov. „Zapojení Spojených států amerických a evropských zemí do konfliktu o Ukrajinu je přímé a každý nový krok míru tohoto zapojení zvyšuje,“ dodal.
Ruský prezident Vladimir Putin navíc už dříve oznámil plánované změny v ruské jaderné doktríně, která by nově měla stanovit, že každá země s jadernými zbraněmi, která podpoří útok na Rusko, bude uznána za účastníka agrese proti Moskvě. Putin už mnohokrát blufoval. Pokud by ale tentokrát svůj vztyčený prst myslel vážně, znamenalo by to válku mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem.
Zelenskyj argumentuje tím, že ukrajinská ofenziva v ruské Kurské oblasti ukázala, že Putinovo řinčení jadernými zbraněmi je spíše pouze chvástáním. „Díky Kurské operaci jsme viděli, že Putin nemá dost síly na to, aby se udržel, když na něj pořádně zatlačíme,“ prohlásil ukrajinský prezident v parlamentu.
I přes to a časté ujišťování partnerů, že Západ je pevný jako nikdy před tím, pokud jde o Ukrajinu, to ale vypadá, že se západní demokracie obávají eskalace a kvůli svému strachu Ukrajinu kousek po kousku nechávají ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, jehož vojska postupují na Donbase každým dnem.
Je image rockové hvězdy ztracená?
Západ si není – na rozdíl od Zelenského – jistý tím, že Vladimir Putin jadernými zbraněmi a další eskalací jen vyhrožuje, aby riskoval kvůli dlouhodobému požadavku ze strany Ukrajiny, který navíc v jeho očích nemá v porovnání s riziky jasný výsledek.
Zelenského plán i kvůli tomu možná čeká stejný osud jako již zmiňovanou pozvánku do Severoatlantické aliance nebo právě souhlas s útoky Západem dodanými zbraněmi na ruské území.
Zelenskyj bude muset ukázat, že jeho image rockové hvězdy na Západě stále žije a že dokáže ze svého plánu vítězství vytěžit u západních partnerů maximum. Obzvlášť v momentě, kdy Kreml na ukrajinské plány reagoval tak, jak jsme si už za necelé tři roky možná i zvykli.
Partneři kyjevského režimu již předvedli, jak vidí Ukrajinu v bezpečnostní architektuře: vidí ji v rakvi a ukrajinské občany také v hrobě.
„Už tolik týdnů se mluví o nějakém prchavém mírovém plánu – s největší pravděpodobností jde o stejný plán Američanů bojovat s námi do posledního Ukrajince, který Zelenskyj kamufloval a nazýval ‚mírovým plánem‘. Nějaký jiný plán neexistuje,“ reagoval na body z plánu vítězství Peskov.
„Tlačí NATO do přímého konfliktu s naší zemí,“ řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová a dodala, že Zelenskyj se nemůže spoléhat na své západní partnery. „Mohu Zelenskému jednoduše říci, pokud si není vědom toho, že partneři kyjevského režimu již předvedli, jak vidí Ukrajinu v bezpečnostní architektuře: vidí ji v rakvi a ukrajinské občany také v hrobě.“
Zelenskyj závod prohrává, Západ ale běží ještě daleko za ním
Zveřejnění Zelenského plánu vítězství přichází v době, kdy ruské síly pomalu, ale vytrvale postupují na východě země a kdy je budoucí podpora Ukrajiny kvůli prezidentským volbám ve Spojených státech v ohrožení. Ukrajinský prezident běží závod o to, aby dokázal nastolit takovou situaci, že se v budoucnu bude jednat za podmínek příznivých pro Ukrajinu, bude nastolen spravedlivý mír a odstrašení Ruska před dalším útokem bude fungovat. K tomu potřebuje pomoc Západu, na který svým plánem tlačí k větší podpoře bojující země.
Ukrajina v současné době válku prohrává a trend je negativní. Můžeme sice debatovat o tom, že Rusko nenaplnilo své strategické cíle z roku 2022, kdy pravděpodobně chtělo obsadit Kyjev a dosadit tam loutkový režim, což je pro Ukrajinu jasné vítězství. A že se stále bojuje zhruba 50 kilometrů od hranic Doněcké oblasti, která byla pod kontrolou Ruska už od roku 2014, a že za poslední rok Rusko zvládlo obsadit 0,1 procenta ukrajinského území.
To by byl ale velmi eufemistický pohled na věc. Deklarovaným cílem Ruska je dobýt Luhanskou a Doněckou oblast. Vezmeme-li v úvahu tempo postupu za posledních šest měsíců, podle analytika deníku BILD Juliana Röpckeho bude k dosažení tohoto cíle potřebovat necelé dva roky. Takže to, čeho jsme právě teď svědky – jako ruské dobytí města Vuhledar a postup k městu Pokrovsk – mohou být rozhodující bitvy této války.
Rusko nemůže útočit věčně. Jeho síly se vyčerpají, bude potřebovat přezbrojit. Pokud by Rusko přešlo do defenzivy, nic moc by se nezměnilo. Nezdá se, že by Ukrajina měla schopnosti na ovládnutí území okupovaných po roce 2014 a už vůbec ne na obnovení svých hranic z roku 1991. To ukázala i loňská neúspěšná ofenziva.
Zdá se, že Zelenskyj svůj závod zatím prohrává, když někteří partneři mluví o tom, že je jeho plán nezaujal. Ještě dál za ním ale běží Západ. Pokud Rusko dokáže kontrolovat dobytá území, podkope tím jednu ze základních bezpečnostních zásad Evropy, že se hranice nepřekreslují silou. Vladimir Putin to zkusil a Západ ho nedokázal zastavit.
Zelenského plán vítězství je tím jediným plánem, který Západ má, aby Ukrajina mohla jednat o – pro ni příznivých – podmínkách a ukončení války. Je sice velice optimistický, praktické kroky jsou nejasné, žádné velké novinky nepřináší a zároveň doufá, že Západ ho splní do poslední tečky, ale je zároveň tím jediným, co Západ drží v rukou. Na druhé straně stojí nepříznivý mír, nebezpečný precedens a obraz v očích světa, zejména nepřátel Západu, že Západ prohrál s Ruskem.
