Přiznejte si, že jste si taky mysleli, že Miloš Zeman byl dostatečně poučen a do konce volebního období už bude prostě a jednoduše mlčet? Ano? Tak to jsme všichni společně pana prezidenta podcenili. A teď je na představitelích politické scény, aby si uvědomili, že flagrantní zneužití pravomoci ve věci milosti pro podvodníka z Lán Miloše Baláka je na ústavní žalobu.
Byl to blesk z čistého nebe, závan starých známých manýrů, které jako by vypadly z nějaké autokratické asijské republiky. Je to tady, posledních pár měsíců před Zemanem, a nastal čas pro rozdávání milostí zločineckým kamarádíčkům. Abolici pro Andreje Babiše očekáváme v řádu měsíců, aby byl ještě nějakou dobu hodný.
Miloš Zeman zdiskreditoval prezidentskou funkci takovým způsobem, že jsme si to neuměli představit ani v těch nejhorších snech. Napojení na zločince a jejich omilostňování je taková třešinka na dortu. Na Pražském hradě se nikdo nezbláznil, právě naopak, je to přirozená součást tamního dění.
Na podzim vydala Babišova MF DNES zprávu o tom, že bývalý premiér „čistí Hrad od Zemanových mužů“. To je opravdu to poslední, co se stalo, na rozdávání státních vyznamenání jsme viděli Martina Nejedlého i Vratislava Mynáře, takže Hrad se celkově bude čistit až v roce 2023, kdy tam, doufejme, usedne důstojnější osoba než ta, která tam destruuje politickou kulturu už víc než devět let.
Miloš Zeman je ostudou české politiky. Je ostudou sebe sama a parodií na to, co snad sám někdy chtěl představovat, tedy politika, který se zapíše do dějin v dobrém a v zásadních otázkách. Na Zemana žádné učebnice vzpomínat nebudou. A když, bude to jen taková trapná zmínka o tom, jak se údajný prognostik úplně ve všem spletl. A v čem se nespletl, v tom se zachoval strašně.
Je to skutečně smutný pohled.