Cena ropy se propadá. Naplnit dnes nádrže státních hmotných rezerv by vyšlo o 60 procent levněji než ještě před rokem. Výdaje by navíc nešly z rozpočtu. Stát však zatím o doplnění zásobníků nerozhodl. Vítat ropu zřejmě není tak sexy jako vítat čínské letadlo s rouškami.

Cena barelu ropy Brent spadla v noci na středu pod 16 dolarů, a byla tak nejnižší od června roku 1999. Byl by tedy správný čas, aby stát doplnil strategické zásoby suroviny v hmotných rezervách.

Seznam Zprávy cituje Pavla Švagra, šéfa Správy státních hmotných rezerv (SSHR): „My pokles ceny ropy průběžně sledujeme, v tuto chvíli je mimořádně příznivá doba na doplnění nouzových zásob státu. Poslal jsem proto dopis na ministerstvo průmyslu a obchodu s žádostí o další postup. Odpověď je taková, že v tuto chvíli se veškeré kapacity koncentrují na boj s epidemií koronaviru a nákup ropy není v tuto chvíli politickou prioritou… V loňském roce bychom za 80 tisíc tun sladké ropy, to je ta, kterou dlouhodobě preferujeme, zaplatili zhruba miliardu korun. Teď podle aktuální situace by to bylo zhruba 400 milionů korun.“

Ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (ANO) k tomu řekl: „Netvrdím, že to nelze koupit, cena je velmi dobrá. Jen se to musí koupit dobře, řešíme to s ministerstvem financí a SSHR.“

Vlažný postoj vlády je zvláštní, protože na nákup hmotných rezerv existuje vlastní fond, takže by to státní rozpočet nezasáhlo. Místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek dal najevo, že chování vlády nerozumí: „Moje stanovisko je takové, že vláda by určitě měla nakupovat. Jednoznačně ušetříme stovky milionů korun, což je naprosto v pořádku. Postoj vlády nechápu, zvlášť v případě, kdy jsou státní hmotné rezervy schopny postarat se samy včetně nákupu a zafinancování… Co já vím, tak v tuto chvíli ostatní státy nakupují. Třeba i Čína. Na tomto byznysu se neprodělá.“

Poslankyně ODS Jana Černochová varuje před tím, abychom zase něco nepromeškali a pak se nedivili: „Pandemie, které v současnosti čelíme, není jediná krize, kterou by měl stát předvídat. Když se navíc objeví příležitost výhodně doplnit zásoby státních hmotných rezerv, neměli bychom dlouho váhat. To platí i obráceně, kdy se nesmíme bezmyšlenkovitě zbavovat rezerv a schopností, které můžeme v budoucnu potřebovat – jako je tomu v případě plánovaného prodeje strategických surovin (například prodej kovů, který má jen hloupě sanovat státní rozpočet) či dalších škrtů v armádě.“

Tato vláda ale působí dojmem, že žije ze dne na den a z hodiny na hodinu, a ještě se její jednotliví členové zřejmě vyskytují v paralelním vesmíru.

Možná kdyby šlo ropu nějak vítat, jako tomu bylo s letadlem z Číny, tak by se do toho někteří lidé hrnuli. Proč se ale zatěžovat úvahou o několika stovkách milionů korun, když už se počítá se schodkem tři sta miliard. A selfíčko u nějakého potrubí nebo nádrže, to není tak sexy jako na letišti.

„Správa státních hmotných rezerv v minulých letech opakovaně po vládě požadovala, aby doplnění ropy nebo ropných produktů do státních zásob schválila, nikdy ale neuspěla. Například v roce 2017 správa navrhovala buď nákup 80 tisíc tun takzvané sladké ropy, nebo 50 tisíc metrů krychlových nafty a 26 tisíc metrů krychlových benzinu. Tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) po zamítavém stanovisku vlády uvedl, že navýšení zásob zablokovali ministři za hnutí ANO,“ uvedl server Energyhub.eu.