Městský soud v Brně uložil českému státu povinnost zaplatit bývalému generálnímu řediteli kopřivnické automobilky Tatra Ronaldu Adamsovi odškodnění ve výši 435 000 Kč jako náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným úředním postupem. Ten podle soudu spočíval v neoprávněném zadržení a trestním stíhání zahájeném proti Adamsovi vyšetřovateli Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje v Brně a neoprávněném postupu státního zástupce v Brně v rámci tohoto trestního stíhání v letech 2012 a 2013.

Ronald Adams byl v srpnu 2012 vyšetřovatelem obviněn z údajného podplácení a státní zástupce podal návrh na jeho vzetí do vazby. Městský soud v Brně návrh na uvalení vazby zamítl jako nedůvodný. Státní zástupce přesto později podal na Adamse žalobu, kterou Městský soud v Brně v říjnu 2013 zamítl a Adamse v plném rozsahu zprostil obžaloby.

Ministerstvo spravedlnosti již dříve v písemném vyjádření konstatovalo, že kroky učiněné policií i státním zástupcem byly nezákonné, a vyslovilo Ronaldu Adamsovi omluvu spolu s finančním zadostiučiněním ve výši 120 000 Kč. Nynější rozhodnutí Městského soudu v Brně nezákonný postup státu potvrdilo a zvýšilo odškodné na 435 000 Kč plus úroky z dosud nezaplacené částky.

Soudkyně v odůvodnění rozsudku uvedla, že „zahájení tohoto trestního stíhání bylo evidentně nestandardní“, a doplnila, že důkazy prokázaly, že trestní stíhání bylo zahájeno na podnět bývalého ministra obrany Martina Bartáka. Podle soudu je nade vší pochybnost, že „podnět k zahájení trestního stíhání žalobce byl dán zcela účelově a cílem trestního stíhání žalobce bylo jeho znevěrohodnění jakožto svědka“. Soud rovněž konstatoval, že „postup při zatčení žalobce a jeho umístění do cely předběžného zadržení nebyl zcela standardní, kdy zejména vyžadování dalších lékařských vyšetření bylo zcela mimo rámec standardního vyšetřovacího postupu”. Soud proto uzavřel, že jak zadržení, tak trestní stíhání Adamse bylo „zcela neoprávněné“.

Důkazy předložené v této kauze, třebaže to nebylo podstatou projednávané žaloby o náhradu nemateriální újmy, dosvědčují také pravděpodobnou souvislost mezi protiprávním stíháním Adamse a převzetím vlastnictví společnosti Tatra. Krátce po Adamsově zadržení v srpnu 2012 prodala ČSOB pohledávky Tatry bance J&T, která tyto pohledávky o několik dnů později prodala firmám vlastněným českými podnikateli Jaroslavem Strnadem a René Materou.

[ctete]55661[/ctete]

Ti následně poslali Tatru do exekuce a další firma vlastněná pány Strnadem a Materou pak o měsíc později koupila podnik v dražbě za minimální vyvolávací cenu. Strnad a Matera byli přitom jedinými dražiteli. Společnost byla poté přejmenována a od té doby nese název Tatra Trucks. V soudním spise je zaprotokolováno svědectví významného akcionáře mateřské společnosti Tatra, a.s., který potvrdil, že zadržení a trestní stíhání pana Adamse způsobilo rychlý prodej Tatry těmto investorům.

[ctete]55873[/ctete]

Adams poznamenal, že výše finanční náhrady v této kauze pro něj není rozhodující. „V tomto případě šlo o principiální otázky pravdy a spravedlnosti a soud svým verdiktem prokázal, že pravdu nalezl. Je smutné, že se takovéto věci mohou stávat v zemi, jako je Česká republika, je ale zároveň povzbuzující, že všechny soudní instituce, které se případem po celou dobu zabývaly, nakonec jednoznačně nalezly pravdu a prosadily spravedlnost,“ prohlásil Adams.