Státní pomoc podnikatelům v koronakrizi je příliš složitá, chaotická a nedostatečná. Proto se 127 podnikatelských oborů obrátilo na vládu, aby kompenzační programy výrazně zjednodušila do jediné podpory a zpřístupnila je i těm poškozeným firmám, které na ni dosud nemají nárok.
„Pokud se vláda rozhodne uzavřít nějaké provozy, budeme samozřejmě stoprocentně kompenzovat těmto sektorům jejich náklady,“ sliboval premiér Andrej Babiš před opětovným zavřením restaurací, hospod a dalších podniků dva týdny poté, co je vláda otevřela. Byla to čirá mystifikace.
Nedostatečné kompenzace firmám
Vicpremiér pro ekonomiku Karel Havlíček následně představil horkou jehlou šité programy státní podpory, které nesplňují očekávání vyvolané premiérem Babišem. Asociace hotelů a restaurací přiznala, že její původní požadavky na kompenzace byly vzhledem k poškození celého sektoru už od jarního lockdownu vyšší.
Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza upozornil, že se restaurace dostane se všemi nabízenými kompenzacemi na 30 až 40 procent obratu, což je zhruba poloviční náhrada škody v porovnání s Německem nebo Rakouskem. Nákladovost gastronomie přitom činí 90 procent obratu.
Jelikož se koronavirová situace dynamicky vyvíjí, vláda ji setrvale nemá pod kontrolou a v porovnání s jinými zeměmi zaostává i s přípravou vakcinace, hrozí další dramatické zásahy do podnikání. Stát přitom dosud nebyl schopen rychle, jednoduše a dostatečně odškodnit stovky tisíc hlavně malých ohrožených firem a živnostníků z první vlny epidemie, kteří mnohdy přežívali z vlastních rezerv.
Sloučení kompenzací do jedné dávky
V této situaci se ozvala Hospodářská komora, která zastřešuje 127 oborových podnikatelských svazů, asociací a řemeslných cechů. Vyzvala vládu, aby sloučila roztříštěné a byrokratické kompenzační programy do jediné podpory. Ta má být administrativně jednoduchá na straně podnikatelů i státní správy.
Státní pomoc má řešit také problém, kdy stát kompenzuje jen část nákladů uzavřeným provozovnám, ale neřeší přežití podnikatelů. „Řada podnikatelů dosud nemá nárok na žádnou kompenzaci, i přestože mají až 90procentní propad tržeb,“ uvádí Hospodářská komora ve svém prohlášení.
Podle ní jsou rozdíly ve způsobu podpory podnikatelů jedním z důvodů, proč růst české ekonomiky výrazně zaostává za ostatními zeměmi, čímž se dnes Babišova vláda nechlubí. Hospodářská komora navrhuje kompenzace podnikatelům podle výše obratu. Měli by na ně nárok namísto jakékoli dnes poskytnuté kompenzace, jako je Antivirus, kompenzační bonus nebo nejrůznější dotační programy Covid.
Mýty šířené vládou
Situaci podle podnikatelské sféry zhoršují celospolečenské mýty šířené vládou. Podle prvního mýtu stát z avizované částky 1,2 bilionu korun údajné státní pomoci podnikání podstatnou část vyplatil firmám, a letošní rekordní schodek státního rozpočtu je způsoben právě podporami pro podnikatele.
Hospodářská komora proto vypracovala analýzu vládní podpory podnikatelům za rok 2020. Z ní vyplývá, že z plánovaného rozpočtového schodku 500 miliard korun tvořily ke konci listopadu kompenzace podnikatelům v souvislosti s koronavirem jen pětinu.
Z toho navíc podpora fakticky adresovaná firmám prostřednictvím výdajů veřejných rozpočtů činila pouhých 14,7 miliardy korun. Cestou daňových a pojistných úlev ušetřili podnikatelé 84,2 miliardy, ale nemalá část těchto úspor je jen pouhým odkladem plateb, které budou muset stejně uhradit.
Podle druhého mýtu stát firmám hradí jejich výdaje za uzavřené provozovny. Stát ovšem podnikatelům vyplácí jen část těchto nákladů, jako je například program Covid-Nájemné z 50 procent, na který dosáhla jen desetina z předpokládaného počtu 200 tisíc hlavně malých firem.
Na zbylé náklady na nájem, splátky úvěrů, leasing na stroje, pojištění, energie a další výlohy si podnikatelé musí vydělat nebo mít dostatečné finanční rezervy. Stát jim ale provozovny uzavřel a finanční rezervy – navzdory tomu, že drtivá většina si je tvoří – se buď ztenčily, nebo zcela vyčerpaly.
Hrozí ústavní žaloby a občanská nespokojenost
Podnikatelé zároveň zdůrazňují, že živí sebe a své rodiny nikoli z nákladů na provoz restaurace, fitness centra nebo ubytovacího zařízení, ale ze zisku z podnikatelské činnosti. Podnikatelské organizace proto společně vyzvaly vládu k nastavení jednoho kompenzačního programu. Dosáhli by na něj i ti podnikatelé, kteří dosud propadali sítem jednotlivých podpor, zároveň by jim i úředníkům ulevil od administrativy.
„Čas do konce roku by se měl využít k tomu, abychom společně připravili spravedlivý a systémový kompenzační program pro všechny zasažené podniky. Jestli to bude ve výši 80 procent obratu po vzoru Německa nebo podle jiného klíče, o tom by vláda měla jednat a měla by vůbec připustit tuto diskusi,“ uvádí prohlášení komory.
Je ovšem otázkou, zda toho bude ministr Karel Havlíček, který se vžil do role superbyrokrata a jeho programy jsou pro většinu firem nepoužitelné, vůbec schopen. Tento mnohomluvný bývalý předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků podnikatelům do této doby spíš škodí, než pomáhá.
Hospodářská komora, která pod vedením Vladimíra Dlouhého patřila ke konformnějším partnerům vlády, dnes přitvrzuje. Upozorňuje, že když vláda odmítne otevřít diskusi o jednom kompenzačním programu, nemůže vyloučit, že podnikatelé a asociace budou podávat ústavní žaloby – protože jeden podnikatel má na kompenzaci nárok, a druhý ne.
Dále je podle ní v takovém případě pravděpodobné, že se podnikatelé budou ve větší míře než dosud soudně domáhat náhrady škod, které jim vláda způsobila. A konečně nelze ani vyloučit projevy nerespektování vládních omezení ze strany podnikatelů i zákazníků.
