Osobnost prezidenta Václava Klause mne nikdy příliš nezajímala – o ekonomii a prognostice vůbec nic nevím a nebaví mě. Když však vstoupil pan prezident na pole klimatologie, začal jsem jeho dílo v tomto odvětví sledovat velmi pozorně. Pro psychologa bylo zajímavé pozorovat, s jakou nonšalancí popírá realitu globálního oteplení a je chytřejší než teploměr.

Když loni Václav Klaus vstoupil v roli experta na pole virologie, začal jsem jej zkoumat intenzivně a usilovně. Hlouposti, které vypráví o covidu, totiž může někdo vzít vážně, přestane nosit roušku a umře. Tak jsem vyvinul metodu, kterou lze tento negativní dopad působení Václava Klause za velmi malých nákladů minimalizovat. Napsal jsem o tom článek dle postupů a formy, které musí vědecká studie mít, a odeslal k publikaci do INTERNATIONAL JOURNAL OF ADVANCED RESEARCH (IJAR).

Výroky Václava Klause na téma koronaviru jsou natolik absurdní, že asi jedinou adekvátní reflexí jím vykládaných hloupostí je satira. Ale dotažená. Proto jsem ve čtvrtek s nadšením uvítal e-mail tohoto znění (byť v angličtině): „Vážený pane Jiří X. Doležale, šéfredaktor vás s potěšením informuje, že po kritickém přezkoumání vašeho rukopisu byl Ajurvédský přístup k memetické epidemii klausismu PŘIJAT K PUBLIKACI v Mezinárodním žurnálu pokročilého výzkumu.“

„Žádáme vás, abyste okamžitě zaslali 120 USD (nebo indickou rupii ve výši 120 USD) na úhradu poplatků za zpracování. Brzy po získání připsané částky zašleme zkušební kopii článku na vaše odpovídající e-mailové ID autora. Zaplaťte prosím své zpracování okamžitě, aby byl váš článek publikován v nadcházejícím čísle. Číslo rukopisu: IJAR-34955“

www.journalijar.com (Hodnota IF pro rok 2018: 7,08, 2016 Index Copernicus Hodnota: 94,33)

Rozhodl jsem se, že raději budu text publikovat zde – protože v Indii Václava Klause fakt nikdo nezná. Pokud však má Institut Václava Klause zájem o publikování, ať se mi ozve. Přepošlu jim fakturační údaje, a moje studie o výkalech šneků a myšlenkách Václava Klause bude na indickém serveru přístupná celé modré, nikoliv zelené planetě. Zvláštní pozornosti čtenářů pak doporučuji seznam zdrojů mé studie. Klausova kniha Modrá, nikoli zelená planeta je tam uvedena pětkrát – vydání v češtině, španělštině, polštině, ruštině či bulharštině. Jde totiž o tak zásadní titul, že s každým překladem do nového jazyka nabývá větší vědecké váhy. A nyní práce sama: ­­­­­­­­Ajurvédský přístup k memetické epidemii klausismu

Abstrakt

Studie definuje klausismus jako nové iracionální paradigma, memetickou pandemii, která může při nekontrolovaném šíření zásadně ovlivnit další vývoj poškozování planety Země lidskou činností.

Vedle toho se může při dostatečném rozšíření přímo podílet na výrazném nárůstu celosvětové úmrtnosti. A již v dnešních dnech zcela degraduje poznávací systém vědy založený na důkazech. Shromážděné poznatky ukazují, že existuje možnost šíření této memetické vlně bez větších celospolečenských nákladů a úsilí zabránit. Dalším výzkumem, a to především experimentálně, by bylo potřeba vyzkoušet navrženou metodu v praxi. Takový úkol však dalece přesahuje možnosti naší instituce.

Úvod

Šíření klausismu je ve svých dopadech stejně ohrožující jako šíření léčby pomocí tachyonů. Vzhledem k omezeným prostředkům, které může na prevenci této memetické epidemie vynaložit stát, pokusil jsem se v naší instituci navrhnout metodu prevence šíření klausismu s minimálními celospolečenskými ekonomickými náklady.

Klausismus – příznaky a projevy

Klausismus je nový syndrom vyžadující specifický přístup ke sledování. Výzkum je na hranici obecné, sociální a klinické psychologie s informatikou a společenskými vědami, především vědami o médiích a jejich vlivu.

Sám jev klausismu je nazván dle svého nejznámějšího reprezentanta – Václava Klause staršího (Klaus, 2007, 2008a, 2008b, 2008c). Spočívá v individuální ztrátě náhledu hranic vlastních znalostí a kompetencí, doprovázené sugestivně prezentovaným údajným vhledem do celé řady vědeckých disciplín a oborů, ve kterých nemá osoba s tímto syndromem žádné vědomosti a znalosti.

To samo o sobě není nic zásadního ani závažného. Klausismus jako závažný problém se začíná projevovat teprve tehdy, kdy jedinec trpící výše popsanými symptomy začne své zcela nekompetentní bludy autoritativně šířit za použití své společenské autority získané nějakou jinou činností a v jiném oboru, než ke kterému se momentálně vyjadřuje (Klaus, 2008d, 2017).

Vzhledem k tomu, že se ve svých výrocích pohybuje v sobě zcela neznámé oblasti vědy, vytváří bizarní a nekompetentní teorie. Díky své autoritě (z jiné činnosti v jiném oboru plynoucí) má však vysoký potenciál šířit dezinformační memy s celospolečensky velmi nebezpečným dopadem: Ztrátou racionálního pohledu široké veřejnosti na nějaký konkrétní problém (Klaus et al, 2020).

Klausismus je nebezpečný ne pro svého nositele, ale pro osoby, které mají nositele klausismu jako pozitivní identifikační model a normy svého chování i názory na jim neznámé jevy od něj nekriticky přebírají (Klaus, 2020). Klausismus se v momentě, kdy jím postižený jedinec funguje jako opinion leader či dokonce normotvůrce, stává nebezpečným pro všechny, kteří vidí v hlasateli onoho bludu autoritu, a podle jejích postojů a výroků formují i svoje vlastní chování a myšlení.

Tradiční čínská medicína

Tradiční čínská medicína používá již tisíciletí jako léčebný přípravek výkaly veverek poletuch –五灵脂, „wŭ líng zhī“. Naše studie na tuto tradici navázala s podobným, ale ekonomicky o řády dostupnějším materiálem – výkaly stopkových plžů (běžným jazykem šneků, proto substanci dále nazývám ŠH).

ŠH a jejich využití

Postgraduální projekt Manuela Jouvina (Jouvin, 2011a) se Sylvie Pierru (hlemýžděm Helix pomatia nalezeným v Picardii, Francie) zjistil, že barevný papír má vliv na barvu ŠH. Materiál typu Dejection-Molding je výsledkem projektu stejného jména. Je složen výhradně z obnovitelných přírodních zdrojů a je recyklovatelný a biologicky odbouratelný. Při přichycování do styku s vodou může být díky tvarovanému celulózovému způsobu přetavován do nekonečna. Nízká hustota lisovaných ŠH umožňuje získat lehký materiál s nízkou tvrdostí (Jouvin, 2011b).

Další výzkum zjistil, že ŠH lze používat i v textilním průmyslu (Chu, 2013). Holandská designérka Lieske Schreuder již od roku 2013 vyrábí zářivě zbarvené provázky a dlaždice z ŠH od Helix pomatia. Je to nová forma recyklace (Laskow, 2013). Krmila pokusná zvířata barevným papírem. ŠH se liší podle barvy a tloušťky papíru. Sestrojila strojovou technologii, která se používá k mletí a míchání ŠH, jež pak mohou být lisovány do formy a sušeny do tvaru ohebných, barevných dlaždic (IdeaConnection, 2013).

Uvádí, že vyrobit jeden metr provázku trvá asi hodinu a obsahuje šest gramů ŠH Helix pomatia, která jsou před zpracováním mletá. Devíti šnekům trvá asi pět dní, než vyprodukují takové množství ŠH. Projekt byl představen na výstavě nazvané Biodesign v Novém institutu v Rotterdamu v lednu 2014. (Zolfagharifard, 2013)

Imunitní aspekt ŠH

Jak bylo opakovaně prokázáno, pohled na substanci typu ŠH vyvolává u člověka silnou emoční negativní odezvu. Může jít o pouhé vzdálení se od ŠH. U citlivějších jedinců se může dostavit znechucení a odpor. (Curtis, de Barra, Aunger, 2011) Tato reakce navazuje na evolučně vytvořené distancování od možných nositelů patogenů/parazitů. Jde tedy o vývojově, evolučně zakotvený imunitní mechanismus. (Culpepper, et al, 2018). Jde o mechanismus podvědomý, chování, které vyvolává, není závislé na vůli jedince. (Prokop, Usak, Fančovičová, 2010).

Závěry

Z výše uvedeného vyplývá, že osoby trpící klausismem by výrazně snížily pravděpodobnost šíření svých zhoubných memetických infekcí – vln dezinformací, kdyby před všemi svými veřejnými vystoupeními či natáčením/fotografováním měly čelo potřené silnou vrstvou ŠH. Při takovém postupu by automaticky, z vrozených podvědomých důvodů, u diváka nastala averzivní reakce už při spatření nositele klausismu, a jeho projev a jím sdělované informace by byly nahlíženy a vnímány v jejich skutečné intelektuální kvalitě, kontextu vyjádřeném podvědomě přiřazené (negativní) atraktivitě ŠH.

Náročnost involvace některého z nositelů klausismu do dalšího výzkumu tohoto jevu je nad síly našeho privátního zařízení. Je proto nutné ověřit náš koncept prevence šíření klausismu v dalším výzkumu, který však musí provést instituce s výrazně vyššími kapacitami, než kterými disponuje naše nevládní, nedotovaná a skromná badatelna.

Literatura:

Culpepper, P. D., Havlíček J., Leongómez J. D. and Craig, R.S. (2018). Visually Activating Pathogen Disgust: A New Instrument for Studying the Behavioral Immune System. Frontiers in Psychology. 9, 1397. doi:10.3389/fpsyg.2018.01397. CrossRef Full Text (https://www.frontiersin.org/article/10.3389/fpsyg.2018.01397)

Curtis, B. V., de Barra,M. and Aunger, R.(2011) Disgust as an adaptive system for disease avoidance behaviour. (2011). Phil. Trans. R. Soc. B. 366, 389–401. doi:10.1098/rstb.2010.0117. CrossRef Full Text (https://doi.org/10.1098/rstb.2010.0117)

Chu, Serena (2013). Reprocessed snail excrements can be used as something other than fertilizers. PSFK [online].27. 11 2013 [cit. 2018-07-04]. Dostupné z WWW: https://www.psfk.com/2013/11/snail-digestedpaper-material.html

Jouvin, Manuel (2011a). Dejection-molding/ post-graduation project Manuel Jouvin product designer [online; cit. 2018-07-04]. Dostupné z WWW: http://www.manueljouvin.com/dejectionmolding.html

Jouvin, Manuel (2011b). Dejection-molding/ material Manuel Jouvin product designer [online;cit. 2018-07-04]. Dostupné z WWW: http://www.manueljouvin.com/dejection-molding2.html

Klaus, V. (2007). Modrá, nikoli zelená planeta. Dokořán. 16–132. ISBN 978-80-7363-152-9

Klaus, V. (2008a). Синя, а не зелена планета. National Association for International Relations 2008. 11–205. ISBN: 978-954-368-021-4

Klaus, V. (2008b). Planeta Azul (No Verde). Fundación para el Análisis y Estudios Sociales. 16–98. ISBN: 978-84-96729-14-8

Klaus, V. (2008c). Голубая, а не зеленая планета. FSB. 18–121. ISBN: 978-80-7363-152-9

Klaus, V. (2008d). Błękitna planeta w zielonych okowach. Rzeczpospolita. 21–96. ISBN: 978-83-61565-32-1

Klaus, V. (2017). Zničí nás klima nebo boj s klimatem?. Cosmopolis. 14–196. ISBN 978-80-271-0589-2

Klaus, V., et al. (2020). Karanténa – Přežije naše svoboda éru pandemie?. ISBN: 978-80-7542-061-9 EAN: 9788075420619

Klaus, V. (2020). Karanténa 2.0 – Svět už není kulatý. IVK. 15–101. ISBN: 978-80-7542-070-1 EAN: 9788075420701

Laskow, Sarah (2013). LIVING: This brightly colored thread is made out of snail poop Grist Magazine, Inc. [online]. 4. 2013 [cit. 2018-07-04]. Dostupné z WWW: https://grist.org/living/this-brightly-colored-thread-ismade-out-of-snail-poop/

Prokop,P., Usak, M., and Fančovičová, J. (2010). Risk of parasite transmission influences perceived vulnerability to disease and perceived danger of disease-relevant animals. Behavioural Processes. 85, 52–57. doi: 10.1016/j.beproc.2010.06.006. CrossRef Full Text (https://doi.org/10.1016/j.beproc.2010.06.006.)