Absurdity počínání finanční správy dosud nedosáhly dna. Majiteli obchodu v Krnově stát udělil pokutu ve výši 11 tisíc korun za to, že jeho prodavačka nevystavila účtenku za prodej koláčku v ceně deseti korun. Jedná se o další, nikoli ojedinělý příklad drastických sankcí v rámci tažení státní byrokracie proti drobnému podnikání.

Ministerstvo financí si pochvaluje, jak EET po roce od startu její první vlny šlape. Při té příležitosti uvedlo, že finanční a celní správa za tuto dobu provedly více než 76 tisíc kontrol a rozdaly čtyři tisíce pokut v celkové výši 38,4 milionu korun. Nejvyšší z nich na Pardubicku 260 tisíc korun.

Podnikatelé spokojeni?

Podle ministryně Aleny Schillerové je většina podnikatelů s EET spokojena. Pokud svůj názor odvozuje od postojů Hospodářské komory, která se dokonce podílela na propagaci tohoto systému, nebo Svazu průmyslu a obchodu, tedy organizací zastupujících hlavně velké podniky, pak se jistě nemýlí. Pokud by ovšem došlo na nezávislý průzkum mezi drobnými podnikateli a živnostníky, výsledek by byl zcela opačný.

Mnoha majitelům restaurací a obchůdků vadí nejen celkový nárůst administrativy a nákladů spojených s provozem EET, ale nad nimi neustále visící Damoklův meč v podobě drakonických sankcí i za drobné či neúmyslné provinění.

Jistě může mnohý namítnout, že i nesmyslné zákony se musejí dodržovat, ovšem postoj státních úředníků současné éry často postrádá jakýkoli racionální rozměr. Typickým příkladem je krnovský obchůdek.

Pokuta 5000násobkem výše DPH

„Správní orgán zjistil, že výše uvedená tržba v částce deset korun v­ čase 10.06 hodin ani později téhož dne nebyla zaevidována,“ stojí v dokumentu Finančního úřadu pro Moravskoslezský kraj z kontroly Krámku u radnice. Výši pokuty vyměřil podnikateli na 11 tisíc korun, což v případě prodeje v této výši odpovídá 5000násobku neodvedené DPH (1,90 Kč).

Majitel obchodu na případ upozornil ve facebookové diskusní skupině „Perly z činnosti finanční správy“. Ať už se jedná o chybu jeho zaměstnankyně z nedbalosti, či neúmyslně, jedná se o nepřiměřený postup finančních úředníků, motivovaných vedením resortu k co největšímu výměru sankcí. Z hlediska práva by se dal obhájit při opakovaném výraznějším krácení tržeb.

Největšími škůdci drobní prodejci

Krnovský případ zdaleka není jediný, kdy udivují příliš vysoké pokuty. „Můj klient dostal 18 tisíc za (nezaevidovaných) 200 korun,“ uvádí jedna z diskutujících ve skupině Veronika Uhlářová. „Je tam více zákazníků najednou, peníze vám dají honem do ruky, spěchají a­ lístek prostě člověk zapomene, když obsluhujete více lidí.“

Jiný diskutující zmínil svou zkušenost z dlouhodobého pobytu ve Spojených státech, kde pracoval v maloobchodu. „Za celou mou pracovní činnost jsem nepřišel do styku s osobou, která by kontrolovala, zda se vydala či nevydala účtenka. Daně se platily a odváděly pravidelně a berní úředník přišel na kontrolu jenom v případě nesrovnalostí, nebo prodlení v odvodech daňovému úřadu. Pokutování malých nebo středních živnostníků vysokými pokutami je nedomyšlené a kontraproduktivní.“

Takhle to vypadá, že největšími daňovými škůdci jsou u nás drobní prodejci koláčků či podobného artiklu. Dotační paraziti, kteří hledají všechny cesty na hraně (i za hranou) zákona, jak odčerpat desítky milionů korun z veřejných peněz, nebo agresivním daňovým plánováním využívají mezery v zákoně, jak se vyhnout placení daní jako v případě korunových dluhopisů, zůstávají finančními úřady nepostiženi. Někteří z nich ze sebe dokonce vytvářejí morální vzor, který se všemi podvodníky zatočí.

Mnozí podnikatelé si právem stěžují, že finanční úřady po nich chtějí okamžité plnění povinností a při zdržení o jediný den nastupuje penalizace, zatímco pokud po úřednících něco potřebují oni, mají lhůtu na vyřízení měsíc. A ještě často vytvářejí administrativní bariéry.

Občan aktérem systému Velkého bratra

Finanční správa na jedné straně rozdává tisíce pokut, na druhé straně organizuje státní loterii Účtenkovku, která není ničím jiným než dalším podpůrným nástrojem, jak posílit kontrolu dodržování EET samotnými občany. Ti se stávají dobrovolnými pomocnými aktéry systému Velkého bratra.

Zpráva o absurdně vysoké pokutě za jeden koláček se tak objevuje v době druhého slosování Účtenkovky, kterého se zúčastnilo půl milionu lidí, podobně jako v kole prvním. Teď je vedlejší, že jde zhruba jen o poloviční počet účastníků, se kterým počítala Alena Schillerová ještě v roli náměstkyně pro daně a cla. Loterie se tak účastní zhruba pět procent potenciálních hráčů-kontrolorů, což z hlediska státu nelze považovat za úspěch, ale i tak jich je dost.

Ministerstvo financí si přitom ještě dává záležet na propagaci a před novináři předává několik lukrativních cen z celkové záplavy 14 milionů zaslaných účtenek, přičemž nejaktivnější hráč jich zaregistroval 1129 (není známo, zda něco vyhrál). Na rekordmana z prvního kola, který zabodoval s 1653 zaslanými účtenkami, sice nestačil, ale i tak z něj musejí mít Alena Schillerová a ředitel finanční správy Martin Janeček radost.

Upevňování státní moci

Andrej Babiš překonal v projekci silného „pečovatelského“ státu socialisty. Pod bohulibými hesly, že konečně „zavede pořádek“, se soustřeďuje na represi a regulaci života občanů, a již méně na původní základní funkce, jako je dodržování rovnosti před zákonem a principů právního státu.

Ve skutečnosti jen za pomoci kontrolovaných médií upevňuje moc státu nad občany, z nichž mnozí to ani neprohlédnou, dokud se jich to nebude týkat osobně. Drakonické postihy za marginální pochybení jsou průvodním jevem uplatňování atmosféry strachu a podřízenosti státní autoritě, zatímco silné ekonomické skupiny si parcelují zájmové zóny.

 

 

Právě v této době potřebujeme nezávislá média. Podpořte nás prosím a objednejte si předplatné Revue FORUM ZDE. Děkujeme!

Revue Forum Banner
Jiří Sezemský
Jiří Sezemský
Komentátor deníku FORUM 24
Další články autora