Země celého světa řeší, jak zvýšit stagnující čísla proočkovanosti. Zájem totiž pozvolna klesá – byť je dostatečná proočkovanost podle vědců jediná varianta, jak se zbavit epidemie i šíření nejrůznějších mutací. Jednou z možností je tzv. vakcinační loterie. První studie však odhalila, že ani tato pobídka nemusí přinést kýžený zájem o očkování.
Příběh ohijské vakcinační loterie, která si dala za cíl zvýšit počet očkovaných, může být velmi cenným příspěvkem do debaty o motivaci k očkování. Vlády po celém světě řeší, jak zvýšit atraktivitu vakcinace, aby došlo ke kýženému, minimálně sedmdesátiprocentnímu proočkování obyvatel. To, co se na začátku zdálo jako jednoduchý cíl, se však ukazuje jako mnohem komplikovanější.
Státy proto přichází s nejrůznějšími programy – ať už jde o rozdávání občerstvení, finančních odměn státním zaměstnancům nebo slev na zboží. Oblíbená metoda je také tzv. vakcinační loterie. O „Vax-a-Million“, jak se výzva jmenovala v americkém státu Ohio, pojednává nová studie vedená výzkumníky z Bostonské univerzity.
Loterie, která vypadala nadějnější, než ve skutečnosti byla
Práce porovnává míru očkování v Ohiu s několika státy, které žádnou loterii nezavedly. Po spuštění loterie, která nabízela zajímavé finanční odměny a vysokoškolská stipendia pro studenty, stát ve statistikách skutečně zaznamenal nárůst podílu proočkovaných osob. Tamní média o tomto způsobu, jak přilákat větší zájem lidí k očkování, informovala jako o úspěchu. Tohle by mohl být způsob, jakým statistiky zase posunout kupředu.
„Akce byla pro Ohio mimořádně úspěšná a během prvních dvou týdnů došlo k výraznému nárůstu počtu očkování,“ pochvaloval si guvernér Ohia Mike DeWine na konci června, když místní ministerstvo zdravotnictví oznámilo vítěze hlavních cen. Celkem dal stát do odměn 5 milionů dolarů, v přepočtu tedy 107,7 milionu korun.
Výzkumníci však zjistili, že nadšení bylo zřejmě předčasné. K tomuto nárůstu proočkovanosti totiž ve skutečnosti došlo po celých USA, a to včetně států, kde se loterie vůbec nekonala. Zvýšený zájem připisují otevření dalších věkových skupin, které přišlo ve stejnou dobu.
„Předchozí hodnocení očkovací loterie v Ohiu nezohledňovala další změny v míře očkování proti covidu-19 ve Spojených státech, například ty, které mohly být způsobeny rozšířením očkování na věk 12–15 let,“ objasnil doktor Allan J. Walkey, hlavní autor studie a profesor medicíny na Bostonské univerzitě.
V Ohiu je v současné době plně očkováno jen něco málo přes 55 % dospělých.
Proč koncept loterií selhal?
Prvotním nadšením se už inspirovaly další státy v USA a nejen tam – například v sousedním Slovensku poslanci schválili peněžní motivaci k vakcinaci proti covidu-19. Zákon zahrnuje týdenní hlavní losování dospělých očkovaných ve veřejnoprávní televizi a denní losování o menší prémie. Celkem bude Slovensko rozdávat v přepočtu maximálně 51 milionů korun.
Druhým modelem má být na Slovensku i tzv. zprostředkovatelský bonus, tedy finanční odměna pro ty, kteří přesvědčí někoho k očkování. Odměna tu bude určována podle věku – od 30 eur (cca 760 Kč, pozn. red.) po 90 eurové odměny (cca 2300 Kč, pozn. red.).
„Naše výsledky naznačují, že státní loterie mají jen omezený význam pro zvýšení počtu očkovaných osob. Prostředky věnované na očkovací loterie by proto mohly být úspěšněji investovány do programů, které se zaměřují na základní příčiny váhání s očkováním,“ dodal profesor Walkey.
„Pokud je váhavost s očkováním způsobena silnými obavami/přesvědčeními o vakcíně, pobídka v podobě loterie možná nepomůže. Možná budeme potřebovat širší, mnohostrannější přístupy zahrnující hlubší dialog,“ domnívá se další z autorů studie, lékařka Anica Law.
Mezi zvažovanými variantami je i možnost povinného očkování. O počínající debatě v České republice psal deník FORUM 24 v tomto článku.