Evergreenem režimu Nových pořádků je popotahování manželů Nečasových po soudech. Náš současný režim se zrodil v mediálním lomozu po zásahu policejní jednotky na Úřadu vlády v červnu 2013. Poslední ryze demokratická vláda padla, spíše pro svoji slabost než pro faktické hříchy, a nastoupila éra Andreje Babiše. Dál ten příběh známe, prý se tomu říkalo „antikorupční revoluce“. Ve skutečnosti se v podobě kolosálního konfliktu zájmů stal z korupční situace systémový základ současné politické moci.
Co je tedy v tomto zakladatelském příběhu našeho nového režimu nového? Státní zástupce obžaloval bývalého premiéra Petra Nečase za křivou výpověď, kterou údajně učinil v rámci hlavního líčení v kauze zneužití Vojenského zpravodajství ke sledování Nečasovy nyní už bývalé manželky. Podle rozsudku nechala v roce 2012 tehdejší šéfka kabinetu premiéra Nečase Jana Nagyová nezákonně sledovat jeho manželku Radku, aby urychlila coby jeho milenka rozvod. Expremiér Nečas vystupoval v kauze jako svědek a tvrdil, že sledování své tehdejší manželky nařídil sám. Tuto interpretaci ale soud odmítl a Nečasovu výpověď označil jako účelovou. A s tím má nyní Nečas problém, který s gustem sledují provládní média.
Vypadá to, jako by státní žaloba spolu s policií bedlivě střežila zákon. Lhát u soudu se jistě nesmí, jsou to na to dokonce paragrafy. Jak to ale přesně bylo s Nečasovou údajnou lží, nevíme a pro současnou situaci v naší zemi to nemá – upřímně řečeno – žádnou relevanci.
To, co je zde opravdu zásadní a důležité, je zřetelná asymetrie v chování státního zastupitelství. Zatímco kriminální kauzy držitele moci a současného premiéra Andreje Babiše jsou z pohledu veřejnosti u ledu, tak banální kauza bezmocného bývalého premiéra se znovu halasně rozjíždí. V České televizi se už zase debatuje o rozsahu Nečasových vin a novináři spjatí s plukovníkem Robertem Šlachtou, který Nečasovu vládu svrhl, moudře rozebírají postup státní žaloby, jemuž nepokrytě fandí. Jenom už za ta léta tvrdé novinářské práce u kauzy manželů Nečasových pomalu zestárli a jejich někdejší protikorupční nadšení už ztratilo svůj revoluční pel. O aktuálním výsledku kontrolní mise europoslanců ohledně toho, jak premiér Babiš ždímá evropské dotace, v televizi debatu nevidíme a neslyšíme. To je obrázek editorské koncepce zpravodajství České televize, což je nyní jinak hlásná trouba současné hygienické diktatury.
My tu ale bohužel stárneme u kauz, které jsou vysoce relevantní pro současnou společenskou situaci, a nemáme asi velkou šanci, že se dožijeme výsledku. Ale prý si vůbec nemáme myslet, že je to snad nějaký záměr.
Babišovy kauzy se prostě neřeší, protože on maká pro lidi. Stavěl dálnice a teď zachraňuje „tisíce mrtvých“. Takže se prostě na jeho zřejmé podvody zapomnělo. Tak jen pro pořádek: Jde především o premiérův dotační podvod na luxusní farmě Čapí hnízdo, pak jde také o krácení daní prostřednictvím zjevně fingovaných reklamních zakázek napříč firmami Agrofertu, a v neposlední řadě jde také o královskou státní dotaci 100 milionů korun pro premiérovu výrobní linku na toustový chleba. U těchto kauz žádnou horlivost státní žaloby nevidíme a zřejmě ani neuvidíme, dokud bude Babiš u moci.
Nejde tu o sympatie k manželům Nečasovým, nýbrž o sympatii k právnímu státu a k demokracii. Princip rovnosti občanů před zákonem a elementární ponětí o spravedlnosti nám říká, že na státním zastupitelství cosi nevoní. Ta nevůně je tam už dlouho a neměli bychom dělat, že ji necítíme. Popotahování bezmocného expremiéra za to, že stál za svojí manželkou, a pasivita u supermocného současného premiéra v případu masivního vytěžování veřejných zdrojů navozuje oprávněný dojem, že naše slavná státní žaloba má strach bránit právo tam, kde to je opravdu třeba, a vyžívá se tam, kde vůbec o nic z hlediska aktuální společenské nebezpečnosti nejde. Nebo nám chce snad někdo vyprávět, že měl expremiér u soudu v duchu antikorupční revoluce potopit svoji ženu? Kde to jsme?