Ministryně financí Alena Schillerová za sebou zanechá rekordně rostoucí zadlužení státu. Ráda se věnuje svým PR aktivitám, a o to méně vážné pozornosti vynakládá na udržení stability veřejných financí. Poslední vývoj je skutečně alarmující a vyžaduje razantní změnu.

Alena Schillerová patří vedle Karla Havlíčka k nezpochybnitelným oporám týmu Andreje Babiše. Našla oblibu v narcistní sebeprezentaci na sociálních sítích, kde prodává vládou prosazené kroky v daňové oblasti, ať už je jejich původním autorem kdokoli. Tento marketing ovšem zakrývá to podstatné. Rubem přístupu Babišovy vlády k veřejným financím je dramatický nárůst státního dluhu, přičemž nejvíce varuje jeho nebezpečné tempo. Od jejího nástupu v roce 2018 se zdvojnásobil.

Dále čtěte

Schillerová plánuje nebezpečné tempo růstu zadlužení. Šetřit nechce, navrhuje zvýšit daně

Státní dluh roste závratným tempem. Ministerstvo financí uvedlo, že do roku 2023 stoupne na tři biliony korun. Závažným problémem, na…

V Rašínových stopách?

V této situaci vypadá jako „odvážný vtip“, když Schillerová obdivně vzhlíží k Aloisovi Rašínovi, od jehož násilné smrti uplynulo 98 let. „A jak byste postupoval Vy, pane ministře? Nad tím často přemýšlím, když v této nelehké době procházím kolem tabla ministrů financí poblíž mé pracovny,“ ptá se ministryně řečnicky před jeho portrétem.

Rašín byl prvním československým ministrem financí, který si získal po ukončení první světové války pověst budovatele státu a stabilizátora rozvrácených poválečných státních financí. Schillerová míří přesně opačným směrem, což potvrzují nejen nevládní ekonomové, ale i zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu.

Podle této analýzy polovina nárůstu výdajů státního rozpočtu nesouvisela přímo s covidem-19, ale vláda v krizi výrazně zvyšovala sociální, mzdové i provozní výdaje. Státní aparát stále kyne (včetně nabírání nových úředníků), jako by žádná epidemie neexistovala, a vláda s tím začala už před jejím vypuknutím. Neplatí tedy vládní propaganda, bezvýhradně se odvolávající při růstu zadlužení na dopady koronakrize.

Příliš optimistické prognózy 

Schillerová koncem března přiznala, že státní dluh by měl letos stoupnout na 2,5 bilionu korun a v roce 2023 na 3 biliony, a i to vyznívá příliš optimisticky.

Ministerstvo financí nyní zveřejnilo další prognózu, že jen v letošním roce bude potřebovat na financování státního dluhu 728,4 miliardy korun. To je o 182,1 miliardy korun více, než původně plánovalo v prosincové strategii financování a řízení státního dluhu na rok 2021, která je dnes jen dalším bezcenným cárem papíru produkovaným úřadem Aleny Schillerové.

Státní dluh stoupl v prvním čtvrtletí o 370,2 miliardy korun, na 2,42 bilionu, což se už blíží původním odhadům za celý rok. To nelze přičíst „jen“ zrušení superhrubé mzdy a navazujícímu zvýšení letošního schodku „krizového“ státního rozpočtu na 500 miliard.

Vláda utratila všechny finanční rezervy už před nástupem epidemie. Schillerová o vládních úsporách jen mlhavě hovoří, ale nekoná. Stejně dramatický je poslední odhad letošního celkového schodku veřejného sektoru 8,8 procenta HDP, přičemž příští rok by měl dosáhnout „jen“ 5,9 procenta HDP.

Tady už končí legrace

„Odhadované saldo vládního sektoru pro letošní rok, 8,8 procenta HDP, je opravdu dramaticky vysoké číslo,“ řekl Hospodářským novinám hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. Poukázal přitom na vysoké odhady i v dalších letech, fixující veřejné finance na dlouhodobě neudržitelné dráze. „Je evidentní, že bude muset dojít v dalších letech k významným škrtům nebo naopak zvyšování daní, abychom se dostali na úroveň, kdy se zastaví růst zadlužení.“

Hlavně dost „vaty“ před volbami

Tímto tempem narazí Česko už v roce 2024 na tzv. dluhovou brzdu, což je hranice 55 procent HDP. „Náraz na dluhovou brzdu podle současného znění zákona znamená, že by se měl sestavit vyrovnaný rozpočet, aby došlo ke stabilizaci veřejných financí. To by mohlo znamenat poměrně drastické kroky,“ říká předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.

„U nás se teď dluh za dva roky zvýší najednou o zhruba bilion korun, což je více než polovina dluhu nahromaděného za předchozích téměř 30 let. To je absurdní, to jen covidem nezdůvodníte,“ řekla portálu Novinky Zamrazilová, kritizující přístup vlády ANO a ČSSD k veřejným financím dlouhodobě.

„Jsme malá otevřená ekonomika a kredit ratingových agentur nám nevydrží navždycky. Jiné země už řeší, jak stabilizovat finance po roce 2022, zatímco u nás o tom kromě rozpočtové rady nikdo nemluví,“ uzavírá Zamrazilová.

Takto ovšem Schillerová neuvažuje. Jejím prvořadým cílem je nafouknout státní rozpočet bez ohledu na rapidně rostoucí zadlužení co nejvíce, aby zbyl dostatek „vaty“ na uplácení hlavních cílových skupin před klíčovými volbami do poslanecké sněmovny. Hnutí ANO hrozí ztráta dominance, je třeba makat a vylévat vodu z podpalubí.

Že je toto krátkozraké vidění světa cestou do pekel směrem k rozvratu veřejných financí? To je pod rozlišovací schopností Andreje Babiše a jeho nejpopulističtějšího kabinetu v polistopadové historii.