Lidé prchající před válkou na Ukrajině / Ilustrační foto FOTO: ČTK/Pryček Vladimír
FOTO: ČTK/Pryček Vladimír
Dosavadní systém státní podpory pro válečné uprchlíky se k 1. červenci změní. Skončí finanční podpora solidárních domácností, omezí se hromadné humanitární ubytování a sníží se humanitární dávky. Pro velké množství Ukrajinců i jejich ubytovatele to může znamenat problém.
Novela s názvem lex Ukrajina V, která nabyde účinnosti 1. července, se dotkne hned několika dávek, na které měli doposud uprchlíci nárok. Nový systém má ale několik vad, na které poukazují humanitární organizace. Podpora je podle nich nízká a bude obtížné z ní vyžít a uhradit bydlení. Poukazuje na to i vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Jaké konkrétní změny novela přinese?
Humanitární dávka
Humanitární dávka se od července začne vázat k existenčnímu minimu namísto životního minima. Týká se to osob, které jsou pod dočasnou ochranou déle než 5 měsíců. V praxi to znamená propad příspěvku u dospělého člověka o 1730 korun. „Humanitární dávka je po dobu prvních 150 dnů (5 měsíců) poskytována ve výši životního minima, následně je snížena na existenční minimum v případech, kdy se osoba nesnaží zajistit si finanční prostředky vlastním přičiněním a zároveň nemá žádné objektivní překážky k práci,“ píše ministerstvo práce a sociálních věcí.
Nově se také bude rozlišovat zranitelná a nezranitelná osoba. Zranitelnou osobou má být dítě do 18 let, studenti mezi 19 a 26 lety, osoby pečující o dítě do 6 let věku, těhotné ženy, osoby starší 65 let, osoby se zdravotním postižením a osoby pečující o osoby se zdravotním postižením.
Příspěvek pro solidární domácnost
Solidární příspěvek pro domácnosti, které ubytovávají uprchlíky, má k červenci skončit. Doteď ho stát vyplácel přímo jim. Nyní ho nahradí tzv. započitatelné náklady na ubytování. Tento příspěvek se uprchlíkům promítne do humanitární dávky. Následně ho mají sami předat domácnostem, u kterých bydlí.
Aby měl nárok na plnou výši započitatelných nákladů na bydlení, musí uprchlík bydlet v samostatném bytě, který je zapsán v evidenci bytů a smluv. Pokud tedy bydlí ve sdílené domácnosti s vlastníkem či pronajímatelem, nelze jej do evidence zapsat a má automaticky nárok na nižší příspěvek.
Výše započitatelných nákladů u zaevidovaných nemovitostí se má pohybovat od 3000 korun za měsíc na jednoho uprchlíka do 15 tisíc korun za pět a více běženců. U neevidovaných nemovitostí budou částky o pětinu nižší, v rozpětí 2400 až 12 tisíc korun.
Problémy pro uprchlíky
Podle průzkumu PAQ research žijí dvě třetiny uprchlíků i s dosavadní podporou pod hranicí příjmové chudoby. Změny, které je od července čekají, by pro ně tedy mohly znamenat velké problémy.
„Úmysl ‚posunout‘ uprchlíky směrem k individuálnímu nájemnímu bydlení je pochopitelný. Způsob, jak toho dosáhnout, ovšem vůbec není cílený pouze na ty, kdo vydělávají, a podporu proto nepotřebují. Plošně se ruší podpora solidárním domácnostem bez ohledu na příjmovou situaci ubytovaných uprchlíků a zkracuje se doba ubytování zdarma pro tzv. nezranitelné uprchlíky. Aktuální novela v důsledku omezuje ty nejchudší uprchlíky, čímž je navzdory záměru na standardní trh s byty nedostane, spíše jim situaci zkomplikuje. Změny se dotknou všech, kdo se snaží pracovat, ale jejich výdělek nebude stačit na zaplacení plného nájemného,“ myslí si ředitelka Migračního konsorcia Andrea Krchová.
Jako příklad uvádí situaci matky dvou dětí, které se novela zásadně dotkne. „Nefunkčnost nového systému ukazuje příklad matky dvou dětí (7 a 10 let), která si našla dvě práce jako asistentka ve školce a uklízečka, čímž si měsíčně vydělá 18 940 korun čistého. Zapojila se na trh práce a našla bydlení v tzv. solidární domácnosti, které hradí náklady na energie. S platností lex Ukrajina V bude mít nárok na humanitární dávku ve výši 170 korun. Ze své mzdy bude muset hradit nejen základní potřeby své rodiny (jídlo, prostředky osobní hygieny, ošacení a školní potřeby), ale i nájem bytu, ve kterém dosud bydlí. Je zřejmé, že hradit tržní nájem si s ohledem na své příjmy nemůže dovolit. Nezbývá jí než doufat, že pronajímatel bude i po zrušení tzv. příspěvku pro solidární domácnosti ochoten pronajímat svou nemovitost za cenu nižší, než je tržní nájem. Nebo bude muset hledat levnější bydlení, což je v některých regionech téměř nereálné.“
Zatímco změny mají vést k většímu zapojení na trhu práce, podle Krchové novým nastavením pravidel uprchlíky naopak motivují, aby pracovali v šedé zóně ekonomiky. Dodává, že souhrou všech změn se řada uprchlíků bude muset přestěhovat, hledat novou práci a novou školu pro děti, čímž zahodí úsilí, které dosud svému začlenění věnovali. Další z nich se mohou dostat do neřešitelné situace a bude docházet k nárůstu zkratového chování, nebo se budou vracet do země, kde se stále válčí.
