Zatímco skupině Agrofert celkové tržby loni klesly, na státních dotacích vydělává stále víc. Andrej Babiš si polepšuje i v čerpání potravinářských dotací, které za jeho působení ve vládě stouply trojnásobně. Nejvíce vydělal právě Agrofert. Na tom nic nezmění ani novela zákona o střetu zájmů, jelikož majitel holdingu už ví, jak státní penězovody do svých firem zachovat.
Ztráta dotací? Příliš velký luxus
Andrej Babiš prohlásil, že se do konce ledna „zbaví“ akcií Agrofertu, pokud Poslanecká sněmovna přehlasuje veto prezidenta Miloše Zemana a schválí novelu zákona o střetu zájmů. Jeho spěch je jasný. Podle tohoto zákona by firmy vlastněné členy vlády ztratily přístup k veřejným zakázkám, nenárokovým dotacím a investičním pobídkám.
Agrofert je přitom největším příjemcem těchto erárních požitků u nás. Přišel by tak řádově o miliardy korun ročně, což je v době, kdy mu klesá zisk, příliš velký luxus. Státní dotace a různé úlevy totiž vytvářejí podstatnou část tohoto zisku. Babiš do této doby veškeré námitky k tomuto anomálnímu stavu odrážel a ke změně postoje ho donutil až tlak většiny poslanců.
„To bude velká událost. Já doufám, že už potom se mě nikdo nebude ptát na Agrofert, když už ho nebudu vlastnit,“ prohlásil k chystané transakci Babiš, který se v novém roce až příliš snadno smířil s eventualitou, že zákon může definitivně projít. Je tedy vysoce pravděpodobné, že jeho právníci nalezli řešení, které ho příliš bolet nebude.
Rekordní potravinářské dotace
Agrofert by tratil i na potravinářských dotacích pro velké zpracovatele s 250 až 750 zaměstnanci. Jak zjistil týdeník Ekonom, loni byly vyplaceny v rekordní výši téměř 400 milionů korun. V době, kdy současný ministr financí vstupoval do vlády, přitom stát vyplácel velkým potravinářským podnikům dohromady kolem 130 milionů korun.
Největší suma z těchto penězovodů směřovala do Babišova holdingu, který má největší podíl na potravinářském trhu v zemi. Loni si v tomto sektoru zajistil dotace ve výši 104 miliony korun, přičemž nejvíce z nich odčerpaly společnosti Kostelecké uzeniny, pekárna Penam a Vodňanské kuře.
Skupina Agrofert současně oznámila, že její nekonsolidované tržby v loňském roce klesly o 11 procent, hlavně kvůli poklesu prodeje hnojiv. Avizuje, že jí proti předchozímu roku klesne i zisk. I proto se hodí každá příležitost, jak odsát peníze z kapes daňových poplatníků, když je ve vládě vytvořeno tak příznivé klima.
Ministr financí má při pouštění peněz ze státní kasy klíčové slovo. Na nárůstu potravinářských dotací však má nemalý podíl lidovecký ministr zemědělství Marian Jurečka, který Babišovým zájmům slouží opakovaně. Jako například při prodloužení státní podpory pro producenty bionafty, kde má majitel Agrofertu dominantní postavení v obchodech se státem.
Zapomenout nelze ani na parlamentní zemědělský výbor, který rozhoduje o rozdělení peněz na konkrétní dotační tituly. Předsedá mu první místopředseda hnutí ANO Jaroslav Faltýnek, který je současně členem představenstva Agrofertu. Mimochodem se ještě ukáže, zda v této funkci zůstane i v případě přijetí zákona o střetu zájmů a Babiš se svého koncernu formálně „zbaví“. Nic mu v tom nebrání.
Šéf hnutí ANO přitom názorně ukazuje, že dobrý hospodář pro každou korunu státních dotací přes plot skočí. Například masokombinát Kostelecké uzeniny loni obdržel rekordní dotaci ve výši 19 milionů korun, tedy skoro dvojnásobek toho, co tato firma získala od státu za předchozí čtyři roky dohromady. Pikantní na tom je, že ministr Jurečka obhajuje dotace velkým potravinářským podnikům snahou zvyšovat kvalitu výrobků a posilovat postavení na trhu. Shodou okolností potravinářská inspekce loni v září pranýřovala Kostelecké uzeniny za nekvalitní a šizený šunkový salám, který obsahoval méně masa, než výrobce uváděl na obalu.
Dá se tedy shrnout, že tyto dotace jsou pouze vítaným příspěvkem privilegovaným průmyslovým firmám k vylepšení jejich bilance a pokřivují tržní prostředí v neprospěch malých a středních podnikatelů. Jejich přínos ke zvýšení kvality výrobků adresátů státní podpory je přitom velmi sporný.
Program rozvoje Agrofertu
Nezůstává však jen u dotací ministerstva zemědělství. Loni byly v prvním kole rozděleny dotace pro inovace podniků čerpající evropské peníze z Programu rozvoje venkova na léta 2014–2020, který spíše připomíná program rozvoje Agrofertu.
I tady koncern ministra financí bodoval nejlépe, když jen jeho potravinářské firmy dosáhnou na 205 milionů korun (Olma, Kostelecké uzeniny, Vodňanská drůbež, Kmotr). Daleko za ním se umístila konzervárenská skupina Hamé, která vyčerpá 107 milionů korun.
Tento program je pozoruhodný dalšími čachry, nahrávajícími zájmům majitele Agrofertu. Za Babišova působení ve vládě česká spoluúčast při financování „venkovských“ dotací stoupla ze 25 na 35 procent, což zvýšilo příjmy jeho firem podnikajících nejen v potravinářství, ale i v zemědělství a lesnictví.
Ministr Jurečka, dlouhodobě nahrávající velkým zemědělským firmám, přitom státní podporou kopíruje Babišovy požadavky do nejmenšího detailu. Loni na podzim dodatečně zvýhodnil podmínky u producentů prasat a drůbeže, kde je Agrofert jedničkou na trhu. Zatímco u skotu chovaného pro maso, což není zájmová sféra ministra financí, naopak srazil podporu na polovinu.
Skryté ovládání Agrofertu?
Jak se v tomto úspěšném tažení Agrofertu za stále většími příděly z peněz daňových poplatníků projeví novela zákona o střetu zájmů, zatímco ze živnostníků chce vyždímat každou korunu? Nijak.
Pokud poslanci přehlasují mocenský dvojblok Babiš-Zeman, nabízí se majiteli Agrofertu několik možností, jak se s novou skutečností vyrovnat. Nejčistší by bylo majetek prodat, což se zatím rýsuje pouze v případě fondu Hartenberg, investujícího ve zdravotnictví. Šéf hnutí ANO by mohl koncern, jehož je jediným akcionářem, převést na svoje příbuzné, čímž by formálně vyhověl liteře zákona. Tak to ostatně učinil právní kličkou i v případě policií vyšetřovaného Čapího hnízda.
Ministr financí však podle informací serveru Seznam zvolí méně transparentní operaci. Chce převést Agrofert do svěřenského fondu, a to ještě před nabytím účinnosti novely zákona v polovině února se zjevným úmyslem, aby jeho firmy nepřišly o dotace.
To by ve skutečnosti znamenalo, že Babiš přestane být vlastníkem tohoto majetku a jmenuje správce, který se o něj bude starat. Ministr financí, po příštích volbách potenciální premiér, by pak na tohoto správce dohlížel. Současně určí dalšího člověka, který bude inkasovat zisky z podnikání firem. Zákon mu umožňuje, aby už na počátku určil dobu existence fondu. Po uplynutí této doby se mu majetek vrátí zpět.
Představa, že by Andrej Babiš ztratil kontrolu nad svým dítětem, kterému stát snáší zlatá vejce, je zcela iluzorní. Stejně jako nad médii z vydavatelství Mafra, jejichž vedení redakcí zůstane nedotčeno. Jen naprostí naivisté by v takovém případě mohli uvěřit, že se majitel Agrofertu vypořádal s vlastním střetem zájmů dostatečně.