Rozhodnutí Miloše Zemana vyznamenat 28. října Michala Davida rozpoutalo debatu o celkovém výběru oceněných. Od chvíle, kdy je Zeman prezidentem se totiž významná chvíle stala spíše ostudným momentem, při němž hlava státu vyznamenává především ty, kteří se dostatečně prezentovali jako prohradně orientovaní. Medaile se tak staly jakýmsi cejchem, kterým Zeman označuje své názorové přívržence.

Každý rok se ta situace opakuje. Miloš Zeman vybere mezi oceněné státním vyznamenáním někoho, kdo je očividně zvolen kvůli své náchylnosti pro prezidentovu politiku. Ať už to byl Filip Renč, který natočil předvolební klip současné hlavy státu, Daniel Hůlka, tradičně zpívající českou hymnu v Zemanově volebním štábu, nebo třeba Karel Srp, dlouholetý přítel hradního mocipána.

Nejinak je tomu i letos, kdy si Zeman vybral Michala Davida. Umělce, spolupracujícího s každým vládnoucím režimem. Pro komunisty zpíval hitmaker na spartakiádě, dnes s radostí vystoupí na Čapím hnízdě. Samozřejmě nechybí ani na hradních plesech, což už ho dostatečně opravňuje k tomu, aby si na státní svátek nechal připnout na hruď z rukou prezidenta republiky medaili.

Na obranu autora Poupat nebo Nonstopu se připojili umělci, kteří dlouhodobě brání prezidenta i jeho podivuhodné chování. Prostor nepřekvapivě dostali na Parlamentních listech, které uznaly za vhodné se Davida i hlavy státu zastat. Ústy Jiřího Krampola a Ivana Vyskočila tak kritiky hitmakerova vyznamenání označily za prdy a zamindrákované kretény. Tedy přesně ve stylu, který by se Zemanovi náramně zamlouval.

Ani tyto urážky ovšem nic nemění na faktu, že každý, kdo je současným prezidentem vyznamenán a k jehož nominaci se strhne taková debata, jako nyní k ocenění Michala Davida, získává místo medaile jakýsi cejch Miloše Zemana, který ho bude zdobit i v době, kdy na Hradě usedne důstojná hlava státu.

Ti, kteří si uvědomují, od koho by měli vyznamenání dostat, předem tuto „slávu“ odmítnou. Důležité je totiž nejen to, jaké ocenění dostanete, ale také to, kdo vám ho předává. V Zemanově případě jde o metál, který je pošpiněn vším, co prezident ve své funkci páchá.

Každý, kdo hrdě mává medailí od Zemana, by si měl uvědomit, že tím legitimizuje výroky o novinářských blbečcích, nepracujících nepřizpůsobivých Romech nebo o nutnosti zrušit protiruské sankce.

Skutečně nejde o poctu, ale spíš o to, že se dotyční stali součástí prezidentovy mocenské hry, kterou hraje s občany České republiky. Komu nevadí, jak se hlava státu chová, přijme, jako David, státní vyznamenání jako poctu. Skutečně oceněným je ovšem ten, kdo se vůbec do Zemanova výběru nedostane nebo vyznamenání z jeho rukou odmítne.