Poslanci schválená novela daňového balíčku, která v sobě obsahuje mimo jiné i zrušení superhrubé mzdy a zavedení 15% daně ze mzdy hrubé, je stále předmětem mnoha diskuzí. Zda si nakonec zaměstnanci v příštím roce opravdu přilepší, tak zatím stále není jisté. Faktem proto zůstává, že aktuálně má Česká republika sedmé nejvyšší zdanění práce ze všech 36 členských zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Český zaměstnanec v průměru ze své mzdy státu odvede 43,9 % z celkových nákladů na práci. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila OECD. Více peněz ze své mzdy se pak musí vzdát jen pracovníci v Maďarsku (44,6 %), Francii (46,7 %), Rakousku (47,9 %), Itálii (48 %), Německu (48,4 %) a v Belgii, kde lidé ze své mzdy odvádí státu 52,2 %. Česko se tak v žebříčku umístilo s nadprůměrným daňovým zatížením na osmém místě.
Daňové zatížení mezd ukazuje, jaké procento z celkových mzdových nákladů, tedy superhrubé mzdy, tvoří daně z příjmu zaměstnanců a odvody na sociální a zdravotní pojištění. Počítá se z průměrného příjmu bezdětného a svobodného zaměstnance.
Pro příklad si vezmeme pracovníka s průměrnou mzdou v Česku, tedy 34 271 korun. Celkové náklady zaměstnavatele – superhrubá mzda – v takovém případě budou 45 855 korun měsíčně. Jde o součet hrubé mzdy a odvodů zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění za svého zaměstnance.
Z této konkrétní superhrubé mzdy pak na sociální a zdravotní pojištění putuje celkem 15 355 korun (3 771 korun placené zaměstnancem a 11 584 korun zaměstnavatelem). Záloha na daň z příjmu v tomto případě představuje 4 815 korun. Čistá mzda, kterou zaměstnanec uvidí na svém účtu, bude 25 685 korun. Tedy 56,1 % z celkových nákladů na práci.
Nejméně pak ze své mzdy odevzdají státu zaměstnanci v Chile (7 %), na Novém Zélandu (18,8 %) a v Mexiku (20,1 %). Lépe než Češi jsou na tom například také v Polsku (35,6 %), Španělsku (39,5 %), Řecku (40,1 %) nebo na Slovensku (41,9 %).