Argument mnoha racionálních odpůrců protiepidemických opatření v posledním roce a čtvrt byl, že zachráněné životy nestojí za ekonomické škody. V nedávné době vyšlo ve Spojených státech několik studií, které potvrzují více méně opak. Státy, které byly dle oxfordského indexu ve svých krocích přísnější, měly nejenom lepší čísla nakažených a mrtvých, ale celkově utrpěly i menší ekonomické škody. Studie, která k tomuto závěru dospěla, srovnávala americké státy s populací větší než pět milionů lidí.
Florida a Kalifornie
Dva póly odlišného přístupu ke covidu reprezentují ve Spojených státech Kalifornie a Florida. Zatímco první jmenovaný stát zaváděl poměrně přísná omezení například provozu restaurací, ve druhém byly restaurace otevřené i v době jarních prázdnin, kdy počet případů rychle stoupal. Guvernér Floridy Rick De Santis, o kterém se mluví jako možném republikánském kandidátovi na prezidenta v roce 2024, se chlubil právě tím, že je vstřícný k byznysu.
Podepsal dokonce zákon, který veškerá opatření ohledně nošení roušek a dodržování rozestupů vydaná nižšími správními celky ruší. Soukromé firmy ale například roušky dále vyžadovat mohou a mnohé to činí. Pravdou je, že počet úmrtí na covid na 100 tisíc obyvatel není mezi těmito dvěma státy dramaticky odlišný, 161 v Kalifornii a 177 na Floridě. Nicméně ekonomika Kalifornie spadla méně než ta floridská.
Výjimky potvrzující pravidlo
Někteří odpůrci opatření u nás rádi ukazují právě na Floridu. Část z nich například nepravdivě tvrdí, že tamní zákon soukromým firmám zakazuje vyžadovat nošení roušky. Další poukazují na vysoký počet obětí ve státech, jako jsou Massachusetts, Michigan, New Jersey a New York, které všechny zavedly omezení docela přísná. Tyto čtyři státy jsou ale poměrně výjimečné.
V Massachusetts a New Jersey je dvakrát, respektive třikrát vyšší hustota zalidnění než na Floridě. V New Jersey a v New Yorku pak drtivá většina obětí covidu zemřela už vloni na jaře a bylo to výsledkem pozdě zavedených opatření. Epidemie se rozběhla a dva měsíce umíralo velké množství lidí. Druhá vlna byla v obou státech i díky opatřením daleko mírnější než ta první.
Michigan zažil masové protesty právě kvůli protiepidemickým opatřením. Jejich dodržování bylo obecně dosti problematické a velká část populace se soustředí do několika velkých měst. V podstatě polovina všech obětí v tomto státě zemřela ve třech okresech, v nichž leží město Detroit. V těch pak na 100 tisíc obyvatel připadalo přes 250 mrtvých na covid. Michigan také díky závislosti na autoprůmyslu zažil větší ekonomický sešup než Florida a Texas.
Premiant Washington
Stát při pobřeží Tichého oceánu, v němž žije přes sedm a půl milionu lidí, si ekonomicky vedl z velkých států nejlépe a zároveň měl jen 78 obětí covidu na 100 tisíc obyvatel. K takto nízkému číslu samozřejmě pomohla i celkově nižší hustota zalidnění, ale ani ve dvou okresech v Seattlu, kde žije dohromady něco přes dva a půl milionu lidí na malém prostoru, nedosáhl počet mrtvých na 100 tisíc obyvatel ani 90.
Jde o zhruba poloviční číslo ve srovnání s celou Floridou. Kdybychom vzali například jen okres Miami-Dade, který tvoří městská aglomerace Miami, dostali bychom trojnásobek čísel ze Seattlu. Washington tak dokázal zjevně i díky jedněm z nejpřísnějších opatření udržet pandemii na uzdě, ale zároveň se mu dařilo i ekonomicky.
Samoregulace
Autoři studie z Kalifornské univerzity v Los Angeles (UCLA) nastínili několik možných důvodů, proč tomu tak je. Mezi nimi možná nejdůležitější byla samoregulace. Odvětví, která trpěla nejvíce, jsou závislá na každodenních návštěvnících. Pokud zákazníci sami dospějí k názoru, že návštěva třeba restaurace není bezpečná, nepřijde jich tolik. Propad tržeb o třetinu může být dlouhodobě stejně likvidační jako krátkodobý úplný výpadek.
Velkou roli budou hrát nesporně i finanční kompenzace omezení, ale ty studie nerozebírá. Bez ohledu na možné důvody studie potvrzuje, že státy, které včas zavedly tvrdá opatření, mají lepší výsledky jak v ochraně životů svých obyvatel, tak v ochraně jejich blahobytu. Zároveň je ale třeba říci, že jak Florida, tak třeba Texas pořád podle studie utrpěly ekonomicky menší škody, než je celoamerický průměr. Přesto lze celkem s jistotou říct, že žádné dilema mezi životy a penězi neexistuje.