Klára Dostálová (ANO) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Krátce poté, co vicepremiér Ivan Bartoš napsal na twitteru, že vláda pracuje na novele stavebního zákona, který byl po nekonečných tahanicích a desítkách připomínek v loňském roce těsně schválen, ozvala se jeho autorka, bývalá ministryně pro místní rozvoj za hnutí ANO Klára Dostálová. A nešetřila kritikou.
„Představil jsem jasný postup pro odklad účinnosti stavebního zákona, Pracujeme na novele, musíme opravit pravidla a kompetence dané zákonem tak, aby bylo možné stavět rychleji, kvalitněji a digitálně,“ napsal Ivan Bartoš jako poznámku k zákonu, o němž se všeobecně soudí, že byl primárně napsán tak, aby vyhovoval velkým developerům a nikoliv malým stavebníkům.
Jak se říká, potrefená husa se ozve první, a tak během krátké chvíle zareagovala exministryně Dostálová. „Když nový stavební zákon rozvrtáte, stavět se bude další roky fakt jen digitálně… vizualizace jsou pěkná věc, ale bydlet ani jezdit se po nich nedá,“ rozhorlila se ve svém tweetu.
Dnes jsem na @strakovka představil jasný postup pro odklad účinnosti části stavebního zákona. Pracujeme na novele, musíme opravit pravidla a kompetence dané zákonem tak, aby bylo možné stavět rychleji, kvalitněji a digitálně.
— Ivan Bartoš (@PiratIvanBartos) January 19, 2022
To, co současné vládě, a nejen jí, ale i celé řadě odborníků z branže na novém zákonu vadí, je vytvoření Nejvyššího stavebního úřadu jako „megaúřadu“ a přesun pravomocí ve stavebním řízení na stát. To by totiž mohlo způsobit přebujení byrokracie a ve svém důsledku paralyzaci celého systému. Navíc má dojít k nebývalému oslabení kompetencí obcí.
Odklad účinnosti části stavebního zákona by měla vláda schválit na počátku února a jeho smyslem je především získat čas na přípravu věcné novely. Základem, z něhož chce vláda vycházet, se stane verze zákona, kterou současná vláda vytvořila ještě v opozici před podzimními volbami.
Kdyby paní exministryně Dostálová věnovala přípravě zákona potřebnou energii a péči, nemuselo už při jeho schvalování vstupovat do hry na osm desítek pozměňovacích návrhů. Ostatně o kvalitě její práce svědčí i udělení ekologické ceny Ropák roku za rok 2019. Důvodem tohoto ocenění byla právě abnormálně zrychlená příprava stavebního zákona, který vznikal na základě memoranda mezi jejím ministerstvem a Hospodářskou komorou. Developeři, jejichž zájmy komora zastupuje, se měli podílet nejen na věcném záměru zákona, ale dokonce přímo na jeho paragrafovém znění. Kdyby k jeho tvorbě přizvala místo developerů tehdejší opozici, aby byl zákon opravdu výsledkem širokého konsenzu, nemusela se výsledkem její práce dnes ani v blízké budoucnosti zabývat vláda a mohla se věnovat jiným potřebným činnostem.
V jednom z rozhovorů k tvorbě zákona tehdy – ještě v ministerském křesle – Dostálová řekla: „Nikdo svéprávný nemůže přece hájit současný nefunkční stav, kdy povolit dálnici trvá v průměru 13 let a bytový dům v Praze více než pět let. Odkládání účinnosti zákona by také mohlo ohrozit digitalizaci stavebního řízení, na kterou čerpáme peníze z evropských fondů.“ A o tom musí přece jako učenlivá žačka svého guru Babiše něco vědět. To byl přece v čerpání financí z Evropské unie skutečný mistr.
