Pokud by někdo žil v iluzi, že s tažením současné vládní garnitury proti živnostníkům nemůže být ještě hůř, prokázal by velkou míru naivity. Zatímco Andrej Babiš posiluje státní šikanu a Velkého bratra, předseda Senátu Milan Štěch navrhuje živnostníkům výrazně zvýšit daně natolik, aby se mnohým „pseudopodnikání“ nevyplácelo a nechali se raději zaměstnat.

Bývalý předák Českomoravské konfederace odborových svazů, který jako řada jeho kolegů zakotvil v řadách sociální demokracie, s touto myšlenkou přišel na sjezdu odborového sjezdu Kovo v Olomouci. Tento návrh by podle jeho představ zajistil českým firmám příliv zaměstnanců, kteří se jim dnes na trhu práce nedostávají.

Neefektivní využívání pracovní síly

Štěch navrhuje zvýšit odvodové podmínky pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) na úroveň nyní platnou pro zaměstnance. To by ovšem znamenalo až likvidační růst celkové daňové zátěže této skupině nejmenších podnikatelů, kteří se už nyní potýkají s rostoucí byrokracií a zhoršováním podmínek pro podnikání.

[ctete]133610[/ctete]

„Mezi skutečnými živnostníky a podnikateli je mnoho pseudopodnikatelů, kteří tam jsou jenom proto, že mají trvale lepší odvodové podmínky. Platí pouze jednu třetinu pojištění zdravotního a sociálního, a to je enormně velká výhoda oproti zaměstnancům,“ tvrdí Štěch. „Podle mého názoru je to neefektivní využívání pracovní síly,“ dodává.

„Jsem přesvědčený, že by při sjednocení odvodových podmínek přibylo několik desítek tisíc zaměstnanců nebo lidí, kteří by chtěli být zaměstnanci,” nezastírá nijak Štěch svůj sociálně inženýrský záměr a druhým dechem licoměrně dodává, že si živnostníků váží, protože jsou to lidé, co se o sebe umějí postarat.

Předseda Senátu pomíjí, že průměrné zvýšení odvodů zhruba o dvě třetiny by nezasáhlo jen „pseudopodnikatele“, ale všechny živnostníky, kterých je u nás téměř milión. Z toho 570 tisíc uvádí podnikání jako hlavní pracovní činnost a nikoli náhodou se jejich počet od konce roku 2013 snížil o 33 tisíc. Lidí, kteří by při tak drakonickém zvýšení daní ukončili podnikání, by bylo mnohem víc.

Tento názor ani komunistická rétorika není u sociálních demokratů ničím novým. Milan Štěch jen volně navázal na optiku bývalého ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka, který před čtyřmi lety ještě coby opoziční politik pronesl na sjezdu ČSSD památnou větu: „Systém, kdy živnostníci nepřispívají do systému sociálního pojištění a kde parazitují na zaměstnancích, je dlouhodobě neúnosný.“

Mládkova slova o „parazitech“ vyvolala mezi živnostníky bouři nevole. Tehdy je odmítl i předseda ČSSD Bohuslav Sobotka a omluvil se za ně. Sociální demokracie si nechtěla popudit stovky tisíc živnostníků před parlamentními volbami, dnes už je jí to zřejmě jedno.

Mládek nebyl sám

Štěchův nástupce v čele odborové centrály, Josef Středula, mimochodem jeden z možných kandidátů ČSSD na prezidenta, před časem prohlásil jinými slovy totéž, co předseda Senátu. „Jestliže někdo platí třetinu toho, co ostatní, tak by normální logické vysvětlení mělo být, že dostane asi jenom třetinu sádry nebo třetinu srdeční chlopně,“ obořil se na živnostníky při jednání se členy vlády.

Zatímco premiér Sobotka pro Středulu našel pochopení a vyslovil se pro zvýšení jejich zdravotního pojištění, od podnikatelů a pravicové opozice odborář sklidil vlnu kritiky. Nemocnost živnostníků je dramaticky nižší než nemocnost zaměstnanců a jednoduché srovnání odvodů těchto dvou skupin je více než zavádějící.

Živnostníci musejí práci nejen odvést, ale i získat, sami si na sebe vydělat. Nikdo jim nezaplatí čtyři až pět týdnů dovolené, nemají nárok na odstupné. Když se zákazník rozhodne, přestane u nich nakupovat třeba zítra. Nikdo živnostníkům nezaplatí přesčasy ani cestovní náhrady, nepřidá na stravenky ani na penzijní pojištění. Pokud platí nižší sociální odvody, mají nárok i na nižší důchody a ze sociálního systému čerpají výrazně méně prostředků, než zaměstnanci.

Živnostník nemá prvních čtrnáct dnů nemoci žádné peníze (pokud si vůbec platí nemocenské), zatímco zaměstnanec nemá placené pouze první tři dny. Zaměstnanci mají na rozdíl od živnostníků během péče o nemocné dítě nárok na ošetřovné. Při zavinění škody činí náhrada škody ze strany zaměstnance maximální 4,5násobek průměrného měsíčního výdělku, ale živnostníci ručí celým svým majetkem.

Ono je ostatně sporné i samotné porovnávání sociálních a zdravotních odvodů živnostníků a zaměstnanců, jaké veřejnosti předkládají představitelé levice. Server Podnikatel.cz zveřejnil ve spolupráci s Asociací malých a středních podniků a živnostníků jiné závěry.

Živnostníci sice na zdravotním pojištění platí v průměru 56 procent toho, co zaměstnanec (nikoli třetinu). Pokud by se ale nezapočítalo, co za zaměstnance platí zaměstnavatel, a bral by se čistý odvod zaměstnance, potom platí živnostník o 44 procent více. Navíc musí platit stále se zvyšující minimální pojistné, i když nemá žádné příjmy. „Do státního zdravotního systému OSVČ platí přibližně dvojnásobně, než z něj čerpá,“ doplnil předseda asociace Karel Havlíček.

Podobné je to se sociálním pojištěním. Živnostník sice na sociálním pojištění platí 47 procent toho, co zaměstnanci, ale i v tomto případě je jeho čistý odvod zhruba dvakrát vyšší. Z toho vyplývá, že odvody zaměstnavatelů (náklady práce) jsou u nás příliš vysoké a dokonce patří, na rozdíl od daní z příjmu, mezi nejvyšší v Evropě. Lepší cestou, jak zaměstnavatelům pomoci, by tedy bylo snížení nákladů práce, aby měli větší prostor třeba na zvyšování mezd, a tudíž pro větší atraktivitu zaměstnávání.

Stále horší podmínky pro podnikání

Nikdy v polistopadové historii nebylo soukromé podnikání stavěno do tak nepříznivé situace jako dnes. Vláda vytváří paušální obraz podnikatele jako podvodníka, aby ospravedlnila přijímání regulací všeho druhu.

[ctete]132460[/ctete]

V čele tohoto tažení byl doposud šéf hnutí ANO Andrej Babiš, který zase atakuje malé podnikatele z jiné strany. Svými byrokratickými a fízlovacími nástroji typu EET, kontrolních hlášení, laviny kontrol, udávání a zajišťovacích příkazů vytváří atmosféru strachu, kterou odnáší stále více poctivých podnikatelů.

Vysocí představitelé ČSSD, naposledy v osobě předsedy Senátu Milana Štěcha, ovšem prokazují, že zájem skřípnout „parazity“ dosud nepolevuje ani v jejích řadách. To ovšem straně s klesajícími preferencemi před volbami minimálně u živnostníků příliš nepomůže. A gottwaldovsky kované komunistické voliče, kteří by znovu nejraději živnostníkům zakroutili krkem, k sobě nepřetáhne.