Ministerstvo financí se rozhodlo přejít do ofenzivy, aby překrylo kritiku rozjezdu první etapy EET. Použilo všechny osvědčené metody prvoplánové propagandy, včetně pochybných a neúplných statistik a objednaných průzkumů veřejného mínění.  Zde sehrávají smutnou roli výzkumné agentury typu STEM, ta nikoli poprvé v polistopadové historii. Zdaleka však není sama.

[ctete]94812[/ctete]

Nevěrohodná ofenziva ministerstva financí

Pomiňme nyní údaje, které na tiskové konferenci resortu prezentoval samotný Andrej Babiš, že prosincové tržby v restauracích stouply o sto procent a počet pohostinství významně neklesl, ale naopak stoupl. Tomu snad nemohou věřit ani úředníci ministerstva financí. Validní statistiky včetně potenciálního daňového přínosu budou k dispozici až za rok, a současné ministerské počty jsou v přímém rozporu se zjištěními představitelů obcí přímo v terénu.

A teď pomiňme, že Andrej Babiš byl už tolikrát přistižen, že nemluví pravdu či po svém upravuje realitu, že vůbec nelze vyloučit, že si tuto „pravdu“ upravuje právě v případě pro něj klíčové EET, vyvolávající značné kontroverze.

Truchlivou roli v současné propagandistické ofenzívě státu sehrává agentura STEM v čele s Janem Hartlem, který se dokonce osobně zúčastnil inkriminované tiskové konference. To je velmi neprofesionální přístup, který agenturu příliš okatě propojuje s vládní mocí. Vždy totiž platilo, že průzkumy zveřejňované státní správou jsou z principu brány s velkou rezervou. I proto jich v minulosti bylo medializováno poskrovnu, pokud vůbec nějaké, jelikož je zkrátka média a veřejnost ignorovaly. Proč?

Agenturu pro výzkum veřejného mínění si Babišův resort jistě neplatí proto, aby přinášela nejednoznačné, nebo dokonce sporné výsledky jeho práce, ale aby mohl veřejně prezentovat úspěchy, ať už reálné, či vyfabrikované. Mimochodem, ministerstvo financí by mělo zveřejnit, na kolik přijdou daňové poplatníky tyto průzkumy, které následně jistě poslouží ve volební kampani hnutí ANO.

Agentuře STEM se to povedlo. Často totiž stačí, jak se naformulují otázky. Ministerstvo financí vypíchlo, že téměř dvě třetiny lidí považují zavedení EET za pozitivní krok, podle nadpoloviční většiny přispěje k narovnání podnikatelského prostředí a zlepší výběr daní, a naopak není důvodem ke zdražování restauračních služeb.

Podpora EET hlavně u voličů ANO a KSČM

Nedávno zveřejněný průzkum agentury Median pro Českou televizi přinesl poněkud plastičtější obraz. Zavedení EET podporují především voliči ANO (90 procent) a KSČM (63 procent), kteří jsou také nejvíce nakloněni udávání. U stoupenců ostatních stran je podpora Babišova projektu menšinová, výrazně u pravicových. Tím se Median liší od zjištění agentury STEM, která většinovou podporu EET nalezla u příznivců všech vládních stran. Podpora EET u celkové populace je u Medianu nižší.

Ministerstvo financí ovšem nezkoumalo nálady mezi samotnými podnikateli. Pokud budeme vycházet z průzkumu Medianu, výsledky jsou pro Andreje Babiše velmi nelichotivé. A je už příznačné, že zřejmě právě proto nebyly v porovnání s ostatními výstupy agentury příliš medializovány.

Například jen 8 procent podnikatelů hodnotí dopady zavedení EET na jejich podnikání jako pozitivní, 67 procent za negativní (vzroste administrativa a náklady) a 19 procent za likvidační. Andrej Babiš by se též jistě nechlubil zjištěním, že pouze u 8 procent podnikatelů zavedení EET důvěru v hnutí ANO posílilo, zatímco u 42 procent oslabilo. Z průzkumu dále vyplývá, že hnutí ANO má z tohoto důvodu podporu jen u 20 procent živnostníků. V rozporu s realitou je i tvrzení šéfa hnutí ANO, že EET si nevyžádá žádné dodatečné náklady. To si myslí jen 12 procent podnikatelů.

Už jen z porovnání výsledků těchto dvou agentur vyplývá, že průzkumy placené státní správou slouží jen k manipulaci veřejného mínění. U agentury STEM je jistá náchylnost k podobně koncipovaným aktivitám už tradiční.

Tvrdíkova agentura

Stačí si jen vzpomenout, jak s interními průzkumy volebních preferencí pracoval volební manažer ČSSD Jaroslav Tvrdík v éře Jiřího Paroubka. Před parlamentními volbami v roce 2010 veřejně oznamoval, že se „podle výsledků výzkumu agentury STEM pro ČSSD potvrzuje růst náskoku levice před pravicí.“

Ještě měsíc před volbami Tvrdík hlásil, že ČSSD získá 33 procent. Skutečnost však byla diametrálně odlišná. Sociální demokracie získala jen 22 procent hlasů a Paroubek musel i přes hubené vítězství odstoupit, protože nebyl schopen sestavit vládu. Mimochodem i proto je potřeba brát současné průzkumy preferencí s jistou rezervou.

Vraťme se ale k hnutí ANO. Andrej Babiš pochopil, že průzkumy volebních preferencí, jakkoli se většinou neshodují s volebními výsledky, lze využívat jako marketingový nástroj, pokud se s ním pracuje v médiích.

V době dosud nevyjasněného pádu pravicové vlády v polovině roku 2013 se preference hnutí ANO pohybovaly mezi 0,5–2 procenty. Babišovi nebo jeho stratégům muselo být jasné, že pokud se neobjeví viditelné průzkumy signalizující volitelnost hnutí ANO do Poslanecké sněmovny, budou jeho šance v předčasných volbách velmi ztížené. Jistě mu někdo poradil, že u podobných průzkumů nejsou důležitá absolutní čísla, ale trendy.

Průzkumy u startu hnutí ANO

První průzkum, naznačující schopnost hnutí ANO proniknout do sněmovny, byl zveřejněn už v srpnu 2013, v době sotva začínající volební kampaně. Agentura Ppm factum research v interním průzkumu pro ANO změřila, že preference hnutí dosahují 5 procent, tedy přesně hranice potřebné ke vstupu do sněmovny.

Neobvyklé na tom je, že tuto informaci tehdy zveřejnily některé weby, Právo a pochopitelně Babišův tisk, zatímco zcela nepochopitelně veřejnoprávní Česká televize. Interní stranické průzkumy do té doby nikde zveřejňovány nebyly, pokud nešlo o placenou inzerci.

Následně se v médiích objevovala řada komentářů, které předpovídaly možný úspěch „nových stran“ proti „starým“, což potvrzovaly i následné průzkumy. Ppm factum research už v polovině září avizoval pro ANO 11 procent. Je tedy zjevné, že na počátku startu hnutí ANO do vysoké politiky stály interní průzkumy, následně bezprecedentně šířené v médiích. Už tehdy se v kuloárech šířily zprávy o spolupráci volebního štábu hnutí ANO s řadou agentur pro výzkum veřejného mínění.

Stále však platí, že placené či neplacené průzkumy veřejného mínění jsou jedna věc, a realita věc druhá. Často přitom, a to nejen u nás, dochází k opačnému efektu. Pokud jsou průzkumy příliš jednoznačné nebo cinknuté, konečný „tvrdíkovský“ efekt může být opačný. Uvidíme letos, jestli se projeví v klíčových volbách do Poslanecké sněmovny.

[ctete]94449[/ctete]