Polovina Čechů a Češek si myslí, že se kvůli uprchlické krizi zhorší vztahy s Německem. Čtyři pětiny lidí německou politiku vůči imigrantům nechápou. Téměř tři čtvrtiny dotázaných si myslí, že sousední země situaci nezvládne. Sedm z deseti dospělých ale nerozumí ani politice české vlády. Ukázal to prosincový průzkum agentury STEM pro Česko-německý fond budoucnosti.
„Máme iracionální, emotivní strach z čehosi, čemu na domácí politické scéně nerozumíme, a Němci dělají něco, čemu nerozumíme už vůbec. Občan usoudí, že se to Německu nemůže povést. Z toho vznikají problémy,“ uvedl ředitel STEM Jan Hartl. Podle něj jsou nyní česko-německé vztahy „v sázce“.
Hartl podotkl, že uprchlická krize postoj obyvatel Česka k EU a k Německu zhoršila. Jen devět procent dospělých si myslí, že na vzájemné vztahy určitě nebude mít vliv. Podle dvou pětin lidí je spíš neovlivní. Určitě je ale změní podle 13 procent dotázaných.
Osm z deseti lidí německou politiku vůči uprchlíkům nechápe. Vůbec jí nerozumí dvě pětiny Čechů a Češek. Pětině lidí je konání německé strany srozumitelné. Celkem 73 procent míní, že Německo situaci nezvládne. Jen šest procent dospělých věří, že to sousední země určitě dokáže. „Víme, že největší xenofobové a ti, kteří trpí největším strachem z uprchlíků, obviňují Německo a kancléřku Angelu Merkelovou z toho, že to nezvládnou, a my ten problém dostaneme k nám,“ řekl Hartl.
Sedm z deseti lidí nerozumí ale ani politice české vlády. Naprosto nesrozumitelná je pro 26 procent dotázaných. Určitě ji chápe jen každý pětadvacátý dospělý. Podle Hartla čeští politici téma už na počátku podcenili a vyhýbají se mu.
Dvě třetiny lidí se v Česku obávají radikalizace a růstu vlivu nacionalistických stran. Žádné obavy z nich nemá devět procent osob, spíš se ho neobává 26 procent. Hartl uvedl, že obavy z domácí radikalizace a ohrožení islamismem narážejí právě na nesrozumitelnost domácí politiky.
Celkem 58 procent dotázaných zajímají podrobnosti o tom, jak německá společnost uprchlickou vlnu řeší. Jasné a srozumitelné informace by mohly přispět k tomu, že si lidé uvědomí i možnost aktivního přístupu a řešení, podotkl šéf STEM.
Prostor pro vznik nové politické formace, která by se k řešení uprchlické krize aktivně postavila, v Česku ale nevidí. Podle něj by to společnost ještě víc polarizovalo. Za klíčovou považuje spíš práci s „váhavým, středově orientovaným občanem“, který by dostal dostatečně kriticky posouzené informace. Tlak na politiky by měli vyvinout akademici i veřejnost.
Česko-německý fond budoucnosti chce v příštím roce víc podpořit právě společné projekty Čechů a Němců proti xenofobii. Bude na ně možné získat až 70 procent nákladů místo obvyklé poloviny.
Vznik fondu zakotvily Praha a Berlín v Česko-německé deklaraci z ledna 1997. Má přispět k setkávání Čechů a Němců. V prvních deseti letech sehrál také hlavní úlohu při odškodňování českých obětí nacismu.
