Jízdárna v rekreačním areálu Farma Čapí hnízdo FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Podezřelé okolnosti kauzy Čapí hnízdo nekončí. Její šetření probíhá ve třech liniích. Je přitom velmi nestandardní, že ačkoli spolu souvisejí, každá byla přidělena jiným policistům a dozorovým žalobcům, což zkomplikovalo celkové vyšetřování. Náhoda, či záměr?
Zastavení trestního stíhání v případu dotačního podvodu Farmy Čapí hnízdo po čtyřech letech vyšetřování zanechalo řadu otazníků. Rozporné odůvodnění dozorového žalobce Jaroslava Šarocha, forma a načasování vyvolávají pochybnosti, že státní zástupci nakonec ustoupili zájmům vlivného politika. Neměří přitom stejným metrem, protože všechny podobně citlivé případy končí u soudu. Navíc je běžně provázelo nasazení masivní policejní síly a médií, odposlechy, zatýkání a domovní prohlídky, čehož byl okruh obviněných z Čapího hnízda exkluzivně ušetřen.
Tři větve kauzy Čapí hnízdo
Na povrch vyplouvají další okolnosti vyšetřování, stojící za pozornost. Kauza Čapí hnízdo je rozvětvená a postupně se na ni nabalily další dvě linky. Každá z nich však byla přidělena jinému týmu. Rozdělení souvisejících případů bez vzájemného provázání významně snižuje efektivitu vyšetřování. To platí i pro trojici kauz dotačního podvodu, únosu Andreje Babiše mladšího na Krym a podezřele objemné reklamy Agrofertu fakturované u Farmy Čapí hnízdo.
Deník FORUM 24 zjistil souvislosti provázející vyšetřování této reklamy, které jsou významné v celkovém kontextu Čapího hnízda. V této věci bylo podáno trestní oznámení na podezření z trestného činu zkrácení daně, poplatku a povinné platby v souvislosti s financováním projektu Čapí hnízdo.
Původně doputovalo na stůl pražské vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové, podobně jako předtím trestní oznámení o podezření z dotačního podvodu. V obou případech ho přesunula o „patro níž“, na Městské státní zastupitelství v Praze. Nemusela, jelikož do kompetence vrchního státního zastupitelství spadaly obě kauzy.
Jiný dozorový žalobce
V té době už vedl pražské městské státní zastupitelství Martin Erazím dosazený Bradáčovou krátce poté, co se otevřela kauza Čapí hnízdo, nad kterou si uchovala dohled. Erazím přidělil trestní oznámení jako samostatnou věc žalobci Partíkovi. Nikoli tedy Šarochovi ze stejné instituce, který už v té době dozoroval Čapí hnízdo, a o existenci tohoto oznámení tehdy nevěděl.
V souladu s jednacím řádem státního zastupitelství měl z těchto důvodů dostat případ Šaroch a přezkoumat, zda spolu obě kauzy nesouvisejí. Žalobce Partík postoupil případ jako zcela nový k prověření detektivům Národní centrály proti organizovanému zločinu. Ti však trestní oznámení odložili, podle nich se žádný trestný čin nestal.
Dlužno dodat, že v té době už stál v čele centrály nový ředitel Jiří Mazánek, pod jehož vedením byly odloženy i další dvě kauzy související s premiérem Babišem (korunové dluhopisy Agrofertu a prodej firmy Profrost).
Případ se posunul poté, co ho Partík, který se s tímto verdiktem nesmířil, přesunul na pražskou policii. Kupodivu však nebyl přidělen týmu komisaře Pavla Nevtípila ze zdejšího odboru hospodářské kriminality, který se pod Šarochovým dozorem zabýval šetřením dotačního podvodu, ale odboru daňové kriminality.
Podezřele objemná reklama
O prověřování možného krácení daní informoval server Neovlivní letos v březnu. Policie vyhodnotila podezření jako závažné a v červenci zahájila úkony trestního řízení. Za pět let Čapí hnízdo získalo z reklamy 272 milionů korun, což představuje drtivou většinu jeho příjmů, ačkoli podniká v cestovním ruchu.
Jak uvádí zpráva OLAF, „bez tržeb z reklamy od společností náležejících koncernu Agrofert by společnost nebyla schopna dostát svým závazkům vyplývajícím z úvěrových smluv uzavřených s HSBC bankou“, dosahujících celkové výše 455 milionů korun, za které ručil Agrofert.
Jelikož reklamní aktivity v tak obrovském objemu jsou evidentně nesmyslné a zřejmě „fiktivní“, existuje závažné podezření, že výdaje naúčtované Farmě Čapí hnízdo uměle zvýšily 28 společnostem výlučně ze skupiny Agrofert náklady, čímž se jim snížil základ pro výpočet daně z příjmů. Tím mohl holding ušetřit desítky milionů korun na daních.
Rychle odložený únos
Podobné otazníky vznikají v další související kauze, která zavání trestným činem maření vyšetřování. Loni v lednu oznámil premiérův syn policii nedobrovolné zadržování na území Ukrajiny, když musel krátce před sdělením obvinění v kauze Čapí hnízdo narychlo nelegálně vycestovat na anektovaný Krym. Dodnes se ukrývá před dosahem české policie ve Švýcarsku.
Stále není jasné, proč i tuto kauzu dostali procesně nepříslušní kriminalisté z Obvodní policie Prahy 1, a nikoli vyšetřovatelé Čapího hnízda, kteří neúspěšně usilovali o předvolání Babiše mladšího k výslechu. Proč tito policisté jednali jen s Babišovými právníky, přestože byl premiérův syn urychleně převezen z Ukrajiny do Bratislavy? Proč případ rychle odložili, aniž osobně vyslechli oznamovatele únosu, což je zcela v rozporu s pravidly šetření podobných případů?
Situace kolem únosu se nevysvětlila ani později. Vyšetřování nápadně laxního postupu policistů bylo rozhodnutím dalšího dozorového státního zástupce Šťastného odloženo. Prý šlo jen o pochybení formálního rázu, nikoli o snahu kauzu zamést pod koberec.
Rozdělení kauz nedává smysl
Rozdělení všech tří větví je skutečností a otazníkem, ať už byly důvody a motivace jakékoli. Mělo by být náležitě objasněno, protože zkušenosti z praxe ukazují, že by jejich spojení mohlo přinést efektivnější postup v celé kauze. Jelikož trestní oznámení ve věci nadhodnocené reklamy lze považovat za doplňující k hlavní linii dotačního podvodu, nedává tento procesní postup smysl.
Namístě jsou dokonce otázky, zda by jejich spojením bylo vůbec možné trestní stíhání premiéra a dalších šesti obviněných zastavit, jelikož organizovaná spolupráce firem Agrofertu s Čapím hnízdem dokládá jejich úzké ekonomické propojení.
Totéž platí pro vyšetřování oznámeného únosu. Nevtípilův tým měl silnou motivaci premiérova syna jakožto jednoho z klíčových aktérů kauzy vyslechnout, a lze proto předpokládat, že by v této věci postupoval důrazněji. Proč mu to nebylo umožněno, zůstává záhadou.
Záměr vynechat Nevtípila?
Zákon sice samostatné řízení umožňuje, nicméně podle zkušeností z praxe je takové rozdělení sporné. Trestní řád uvádí, že společné řízení se koná tehdy, je-li takový postup vhodný z hlediska rychlosti a hospodárnosti. To byl právě tento případ, kdy už proběhla řada výslechů a dokazování.
Oddělené vyšetřování všech větví, kdy je jedna závislá na druhé, komplikuje celkové posouzení případu. Šlo jen o neprofesionální a nedomyšlený přístup, nebo o záměr vynechat příliš „pečlivého“ Nevtípila? Veškeré pochybnosti v tomto směru by měl vyvrátit městský státní zástupce Martin Erazím, nebo Lenka Bradáčová, která má všechny tři kauzy „pod palcem“.
