Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost demonstrantky na postup pražského magistrátu v souvislosti s protestem na Hradčanském náměstí, který se uskutečnil při návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Stížnost označil za předčasnou, protože žena dosud nevyčerpala jiné možnosti obrany, vyplývá z usnesení.

Stížnost konkrétně směřovala proti rozhodnutí, jímž magistrátní odbor dopravních agend na návrh policie povolil úplnou uzavírku místa. Podle stížnosti šlo o zásah do práv na svobodu projevu a shromažďování. Podobným způsobem podle ní policie a úřady zneužívají zákon o pozemních komunikacích opakovaně.

Uzavírka představovala součást bezpečnostních opatření při státní návštěvě. Dotkla se také řádně ohlášeného shromáždění na Hradčanském náměstí, jehož cílem bylo vyjádřit podporu boji za lidská práva v Číně a Tibetu. Účastníci na pomezí náměstí a Loretánské ulice narazili na zábrany a policejní těžkooděnce. Dál se nedostali s vysvětlením, že náměstí ztratilo v důsledku rozhodnutí magistrátu status veřejného prostranství.

Ústavní soud připustil, že právo pokojně se shromažďovat a vyjadřovat názory patří k pilířům demokratické společnosti. Zásah do těchto práv je proto ospravedlnitelný jen na základě skutečně přesvědčivých a nejnaléhavějších důvodů. Žena však před podáním stížnosti nevyčerpala všechny možnosti obrany, které jí dává správní soudnictví. „Nyní podaná ústavní stížnost je proto předčasná,“ stojí v usnesení soudce zpravodaje Jana Musila.

Organizátoři demonstrace už nedávno podali dvě správní žaloby jménem 13 lidí. Policie podle nich zneužila dopravní legislativu k bezpečnostním opatřením, a omezila tak shromažďovací právo a svobodu projevu. Sporný paragraf zákona o pozemních komunikacích má podle nich sloužit k uzavírkám prostoru pro chodce i automobily třeba při haváriích vodovodu nebo sesuvu vozovky.

Policie kritiku kvůli opatření na Hradčanském náměstí odmítla s tím, že prostranství bylo v minulosti uzavřeno i při jiných významných zahraničních návštěvách.