Ač výsledky jeho tříletého působení v nejvyšším úřadě USA nebyly nijak oslnivé a image mu mohly zkazit mimomanželské avantýry či machinace, zapsal se John Fitzgerald Kennedy do historie jako jeden z nejoblíbenějších amerických prezidentů. Politik, od jehož narození uplyne 29. května 100 let, zosobňoval naději, mládí, úspěch a idealismus. Ke vzniku legendy JFK přispěla i prezidentova tragická smrt po atentátu.

„Neptejte se, co může vaše země udělat pro vás, ptejte se, co můžete vy udělat pro vaši zemi,“ takto zahajoval v lednu 1961 Kennedy svůj prezidentský mandát po těsném vítězství nad republikánem Richardem Nixonem. Ve 43 letech byl vůbec nejmladším šéfem Bílého domu. Když tento usměvavý a vtipný muž střídal v úřadu tehdy nejstaršího prezidenta USA, sedmdesátiletého generála Dwighta Davida Eisenhowera, viděli v tom mnozí symbol nové éry a snad i naději ve studené válce Východu a Západu.

První zkouška ohněm v nejvyšší funkci přišla už v dubnu 1961, kdy Kennedy schválil operaci invaze na Kubu, připravenou v posledních měsících Eisenhowerovy vlády. Tento pokus o svržení tamního vůdce Fidela Castra bývá považován za jeden z největších debaklů CIA – režim na Kubě svržen nebyl, jen se vyhrotily bilaterální vztahy. Navíc v některých dalších zemích Latinské Ameriky se tím přiživil obraz Castrovy Kuby jako ikony boje proti kapitalismu.

Nejhorší okamžiky v Bílém domě zažil Kennedy bezesporu na podzim 1962, kdy se svět ocitl na pokraji jaderného konfliktu. USA zahájily námořní blokádu Kuby poté, co tam jejich špionážní letouny objevily sovětské balistické rakety. Kennedy, čelící tlaku generálů a politických jestřábů toužících po odvetě za krach akce ze Zátoky sviní, se ale nakonec se sovětským vůdcem Nikitou Chruščovem dohodl a svět tak zůstal uchráněn před jadernou katastrofou.

Díky této „karibské krizi“ bylo zřízeno přímé telefonické spojení (horká linka) mezi prezidentem USA a nejvyšším představitelem SSSR. Konflikt vedl i k jednání o první mezinárodní smlouvě o omezení jaderného zbrojení – smlouva o zákazu pokusů s jadernými zbraněmi byla podepsána v srpnu 1963 v Moskvě.

JFK stál také za dosud největším úspěchem vesmírného programu USA – programem Apollo, který odstartoval slavným projevem v Kongresu v květnu 1961: „Jsem přesvědčen, že tento národ si může stanovit za cíl vyslat člověka na povrch Měsíce a dopravit jej bezpečně zpět na Zemi dříve, než uplyne toto desetiletí“. A to se skutečně povedlo – v červenci 1969 otiskli jako první své stopy v měsíčním prachu astronauté Neil Armstrong a Edwin Aldrin.

Kennedy se narodil 29. května 1917 v Brookline ve státě Massachusetts jako druhý z devíti dětí úspěšného obchodníka, jenž byl krátce i velvyslancem USA v Británii. Původem irský klan Kennedyových přišel do USA po hladomoru v 19. století. Vlivná rodina je v politice i ve společenském životě dodnes nepřehlédnutelná, zároveň ji ale stíhají osobní tragédie. Obětí atentátu se stal i Kennedyho mladší bratr Robert, který se ucházel o nominaci na prezidenta.

JFK po absolvování Harvardovy univerzity v roce 1940 sloužil v Tichomoří, kde byl těžce raněn. Po válce pracoval jako novinář, než v roce 1947 usedl za demokraty ve Sněmovně reprezentantů. V roce 1953 se Kennedy stal senátorem a oženil se s Jacqueline Bouvierovou, s níž měl tři děti. Dnes žije jen nejstarší dcera Caroline (59), JFK junior se v roce 1999 zabil v letadle spolu s manželkou Carolyn a švagrovou Lauren, druhý Kennedyho syn zemřel krátce po porodu.

Prezidentovi se stala osudnou návštěva texaského Dallasu. Průjezd jeho kolony městem zastavily 22. listopadu 1963 půl hodiny po poledni výstřely, které šestačtyřicetiletého Kennedyho zasáhly do hlavy a krku. Nedlouho poté v nemocnici zraněním podlehl. Pohřben je na známém arlingtonském hřbitově ve Washingtonu. Vražda je dodnes předmětem nejrůznějších spekulací a konspiračních teorií.

Podle oficiálního závěru vyšetřovatelů spáchal atentát čtyřiadvacetiletý Lee Harvey Oswald, který byl ještě před zahájením soudního líčení zavražděn (dva dny po atentátu) v budově dallaské policie místním majitelem nočního klubu Jackem Rubym. Ten byl za zabití Oswalda odsouzen k trestu smrti, ale ještě před odvolacím procesem v roce 1967 zemřel na rakovinu.