Netrpí chudobou ani sociálním vyloučením. Přesto se rozhodli vstoupit do služeb zločineckých gangů. Novodobé Vikingy, kterým mnohdy ještě není ani patnáct, totiž fascinuje násilí a rychle vydělané peníze. Nejvíce si libují v kšiltovkách, taštičkách a bundách luxusních značek.
„Nejsou do gangu vtaženi, nejsou rekrutováni. Aktivně se řadí do fronty způsobem, který jsme dříve neviděli,“ řekl v rozhovoru pro deník Dagens Nyheter vyšetřovatel závažné kriminality mládeže Luay Mohageb. Čím dál častěji vyslýchá dětské delikventy ze středních vrstev. Přitom jejich rodiče, kteří mívají kořeny v zemích Blízkého východu či v severní Africe, se do švédské společnosti dobře integrovali.
Luay Mohageb nedávno pracoval se zadrženým, kterému je šestnáct let a je podezřelý z toho, že si ještě mladší chlapce najímal na vraždy, únosy a obchodování se zbraněmi. Dotyčnému mladíkovi na první pohled v životě nic nechybí. Bydlí v řadovém domku, má přítelkyni, dobré vztahy se sourozenci a rodiče, kteří se o něj zajímají. Problém je v tom, že propadl „gangsterské romantice“, která ve Švédsku nastoluje nové trendy, třeba i ty módní.
Stále více dětí a dospívajících například jako žhavý módní doplněk nosí neprůstřelné vesty. „Bohužel se stalo módou vypadat tak trochu jako gangster,“ uvedla Åsa Bergová, oblastní manažerka sociálních služeb v Eskilstuně. „Když si dvanáctileté dítě vezme při cestě do školy neprůstřelnou vestu, je to znamení, že něco není v pořádku.“
Jako válečníci Islámského státu
Podle Luaye Mohageba znakem příslušnosti k zločineckému gangu je také kukla nebo taštička s příčným popruhem, obvykle od luxusních značek typu Gucci. Kromě toho chlapci napodobují takzvanou švédštinu z předměstí, kterou mluví hlavně přistěhovalci. „Jsou to mladí lidé, kteří dostali šanci uspět, ale oni se rozhodli jít opačnou cestou, než je integrace. Hledají dobrovolné vyloučení, vyznávají kult násilí a rychlých peněz, pohrdají společností.“
„Procházejí stejným procesem radikalizace jako válečníci ISIS,“ vysvětlil vyšetřovatel. Kluků se sotva se rýsujícím chmýřím pod nosem, kteří jsou podezřelí z vraždy, podle něj přibývá. Mnohdy však zločinci bývají i mladší. Šéf policejní skupiny v Uppsale Daniel Larsson deníku Dagens Nyheter řekl, že nejmladšímu chlapci, který se objevil v kriminální souvislosti, je teprve deset let.
Zájem o práci pro gangy se podle něj začíná u dětí projevovat ve věku 13 až 16 let. „Pak se ozvou: ‚Je někdo, koho bychom mohli zastřelit?‘“ dodal policista. Luay Mohageb se domnívá, že důležitou roli v tom hrají sociální média. Mladí lidé mu při výslechu vyprávějí, jak byli najednou přidáni do skupinového chatu například v aplikaci Signal a po několika kliknutích se ocitli uprostřed digitálního prostoru, který ovládají těžcí zločinci nabízející práci za úplatu.
Nechtějí stát u pásu ve fabrice
Loni v létě řešil případ, v němž čtyři kluci narození v letech 2006 a 2008 dostali za úkol v určité čtvrti Stockholmu zastřelit jakoukoli osobu, která má na sobě kšiltovku Gucci nebo drahou bundu. „Je nesmírně těžké po někom takovém chtít, aby seděl ve škole a soustředil se na vzdělání, nebo aby stál u pásu ve Volvu. Nemají o to zájem.“ Přesto se Luay Mohageb snaží šířit osvětu ‒ natáčí videa na YouTube, podcasty a rozhovory.
Když provádí domovní prohlídku u nezletilých podezřelých z dobře situovaných rodin, často si podle svých slov klade otázku: „Co tady vlastně dělám?“ Vysvětlení, proč se tento typ mladých lidí vydává na kriminální dráhu, vidí mimo jiné v šíření gangsterské kultury prostřednictvím rapu, což ve velkém odstartoval zpěvák a skladatel vystupující pod uměleckým jménem Einár (2002-2021), který před svou smrtí vévodil švédským hitparádám.
Na přelomu tisíciletí žil v desetimilionovém Švédsku přibližně milion obyvatel narozených v zahraničí. O dvacet let později jich bylo dvakrát tolik. „Přibývalo lidí ze zemí severovýchodní Afriky a Blízkého východu, které se od Švédska velmi liší. Švédsko se k nim postavilo s otevřenou náručí, což je hezké, ale bude extrémně náročné tyto rozdíly dohnat,“ varoval Luay Mohageb.
Míří tím také do vlastních řad, protože jeho rodiče pocházejí z Etiopie. Mezi „svými“ prý kvůli svým názorům není zrovna populární, ale tvrdí, že si nemůže pomoci. „Je to otázka života a smrti, tak daleko to teď ve Švédsku zašlo.“