První den plošného testování, které by mělo odhalit, kolik lidí v populaci má protilátky na nemoc COVID-19, začal za ohromného zájmu dnes dopoledne. Senioři starší šedesáti let se v Praze dostavili k odběrovému místu v Kateřinské zahradě, které pro ně bylo od 10.00 vyhrazené. Přestože ale někteří v dlouhé frontě čekali už od sedmé hodiny ranní, již dvacet minut před desátou se brána uzavřela. Kapacita byla naplněna. Situaci provázely nadávky, zmatky, křik i slzy.

„Já tu stojím od osmi hodin,“ říká asi sedmdesátiletá žena, které zbývá k bráně vedoucí k odběrovému místu v Kateřinské zahradě ještě značný kus. Ale už ji aspoň má v dohledu. První zájemci prý přišli už před sedmou. Ti měli štěstí. Přesně v 9.39 se totiž dřevěná vrata zabouchla a policista, který se před ně postavil na stráž, oznámil, že do areálu už nikdo nesmí. Ti, na které se dnes dostane, už jsou uvnitř a všichni ostatní mají jít domů.

U zavřeného vstupu se okamžitě shlukl dav. Kdo neslyšel, volal na ty další za sebou. Ti, kteří slyšeli, se rozčilovali, vykřikovali otázky, dožadovali se informací, nadávali, stará paní s hůlkou se rozplakala. Dopředu se drali další, senioři od šedesátiletých až po osmdesátileté a starší. Nejohroženější skupina. A tak zatímco uvnitř se pomalu začíná testovat, venku skoro jako by už začalo to (ne)řízené promořování v praxi.

„Tak příště se spacákem a přes noc,“ provolával nějaký pán. „Jako za komoušů ve frontě na automatickou pračku. Já jsem snad omládl, nebo co je to za bord*l?“ rozčiloval se. A fronta se nehýbe, stovky lidí v ní stojí dál, protože hlas policisty ani děkana 1. lékařské fakulty UK prof. MUDr. Šeda, který taky vyšel mezi lidi, aby jim podal informace, moc daleko nedolehne. Zvlášť ne přes ten křik a hluk mnoha rozčilených hlasů.

Nikoho nenapadne, že by policista nebo kdokoli jiný pověřený mohl projít kolem celé té dlouhatánské fronty až na její nedohledný konec a oznámit čekajícím seniorům, že čekají zbytečně. Práci policie na sebe tedy vzala jedna z žen, na kterou se taky nedostalo. Kráčí podél řady, táhnoucí se celou Viničnou ulicí a dál za roh po ulici Apolinářské, a vykřikuje: „Už nepouštějí. Už je konec. Běžte domů.“ Někteří odejdou, jiní jí nevěří a stojí dál, další se vydají dopředu, aby se u zavřené brány střežené dvěma policisty přesvědčili na vlastní oči a navýšili počet seniorů, většinou v podomácku ušitých látkových rouškách, kteří se tam pořád ještě tlačí a nechtějí odejít. Policista tvrdí, že objednání předem na další dny není možné. Hlava na hlavě jako v předvelikonočně otevřeném hobbymarketu. Kdo si přišel pro informaci, zda je zdráv, nebo dokonce jestli má protilátky, si může koronavirus odnést domů.

Autorka je stálou spolupracovnicí redakce FORUM 24