Česká národní banka na svém měnověpolitickém zasedání znovu ponechala základní úrokovou sazbu na 7 procentech. Jedná se tak o páté po sobě jdoucí měnové jednání bankovní rady, na kterém hlasovala většina jejích členů pro stabilitu sazeb. Domácí centrální banka tak nyní koná v kontrastu s nejvýznamnějšími měnovými autoritami ve světě.
Jen pro připomenutí, Federální rezervní systém, Americká centrální banka znovu utáhla měnovou politiku zvýšením základní úrokové sazby do pásma 4,5 až 4,75 procent. Evropská centrální banka nezůstala pozadu, když zpřísnila měnověpolitické podmínky hikem o 0,5 procentního bodu na 2 procenta. O stejný kalibr prosazovali zvýšení úrokových sazeb také dva radní tuzemské centrální banky, avšak vyslyšeni nebyli, ostatně již klasicky. Co tedy ČNB vede k tomu přestat s utahováním měnové politiky v době, kdy inflace podle prosincových dat dosáhla v meziročním srovnání 15,8 procent?
„Úrokové sazby ČNB se nachází na úrovni, která tlumí domácí poptávkové tlaky. Brzdí růst korunových bankovních úvěrů pro domácnosti i firmy, což brzdí růst množství peněz v ekonomice. Loni poklesl objem čistých nových hypoték o 60 procent (v prosinci 2022 meziročně klesly o 81 procent). Reálné úrokové sazby při zohlednění výhledu inflace v ročním horizontu po řadě let vzrostly do kladných úrovní,“ tak zní prohlášení bankovní rady.
Nejpřísnější měnová politika?
Nechci se zde opakovat a zmínil jsem se o tomto problému v mnoha svých komentářích, ale rozdělovat poptávkové a nabídkové faktory při rozhodování o měnověpolitických podmínkách dnes příliš smysl nedává. Tím, že guvernér opakovaně říká, že aktuální výše tlumí poptávkové tlaky, se dopouští minimálně nepřesnosti. Brzdění růstu peněz v ekonomice je samozřejmě faktor, který hraje ve prospěch centrální banky, ale nesmíme zapomínat na to, že ČNB operuje v režimu cílování inflace, nikoliv peněžní zásoby. Některé studie dokonce tvrdí, že od 90. let se vztah inflace a peněžního agregátu M3 rozvolnil, takže bychom opravdu měli dbát spíše na inflační než peněžní data.
Dále zde dochází k roztomilému přikrášlení, že reálné úrokové sazby jsou vlastně kladné. Opravdu? Pokud si dáme pouze opravdu krátkou lekci ekonomie, tak Fisherova rovnice nám říká, že reálná úroková sazba se rovná nominální úrokové sazbě – inflaci. A zde přesně nastává problém, jelikož nominální sazbu, která je nastavena na 7 procentech, nijak obejít nelze, ale za inflaci si lze dosadit aktuální inflaci, inflační očekávání či jako bankovní rada výhled inflace v ročním horizontu.
Osobně bych radši dosazoval inflační očekávání, a pakliže se odvoláme na ekonomy, jako je například David Marek, z jejich tweetů vyplývá, že si myslí to stejné. V tomto případě tedy reálné sazby zůstávají nadále záporné. Buďme však rádi, že alespoň guvernér Michl na tiskové konferenci znovu netvrdil, že máme nejpřísnější měnovou politiku za dvacet let. To bohužel není pravda a doufám, že jsem výše vysvětlil, že brát v úvahu pouze absolutní výši úrokových sazeb není možné. Vždy ji musíme porovnávat k inflaci.
Odborníci bijí na poplach
Kritické hlasy ke konání české centrální banky nezaznívají pouze z úst tuzemských expertů. Ekonomové z Mezinárodního měnového fondu ČNB doporučují, aby v krátkodobém horizontu úrokovou sazbu zvýšila. Prioritou by podle nich mělo být potlačení inflace i přes náklady z hlediska nižšího ekonomického růstu.
Toto je vcelku logické, vezmeme-li v potaz, že transmisní mechanismus úrokových sazeb funguje tak, že při jejich zvyšování zákonitě musí dojít k omezení poptávky, tedy i k výměně určité míry růstu ekonomiky ve prospěch navrácení inflace na cíl České národní banky. Pakliže toto centrální banka neprovede, stále riskuje roztočení tzv. mzdově-inflační spirály. Vždy je dle mého názoru lepší zabránit ji preventivně než ji zkrotit po jejím „roztočení“ za mnohem větších ztrát.
Většina bankovní rady si však svůj mandát cenové stability vykládá jinak a je třeba to respektovat. Jedná se sice o velmi riskantní strategii a doufám, že ji vedení centrální banky přehodnotí. Koneckonců samotná prognóza expertů ČNB vybízí bankovní radu k dalšímu zvýšení sazeb…
* * *
Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (INEV) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice.