Předseda ČMKOS Josef Středula podpořil čtyřiadvacetihodinovou stávku řeckého odborového svazu státních zaměstnanců. Nediví se, že pro ni nastaly důvody. Situace je vážná, jelikož řecká vláda se chová jinak, než slibovala před volbami. Stávka se konala v den, kdy řecký parlament přijímal část balíku změn zákonů, které dohodl premiér Tsipras s věřiteli. Středula považuje tuto dohodu za kontumační prohru řeckých vyjednávačů, náboj pro stávku je podle něj velmi silný.
Český odborový předák zároveň potvrdil, že spolupodepsal otevřený dopis Evropské odborové centrály, kde je místopředsedou, vedoucím představitelům Evropské unie. Evropští odboroví bossové v něm varují před odchodem z Řecka z eurozóny. Zároveň však apelují na to, že Řekové v referendu hlasovali proti úsporným opatřením, což by věřitelé měli vzít v úvahu.
Řecké odbory jsou velmi silné. Jejich vliv na vládu při prosazování finančně neúnosné podoby řeckého modelu „sociálního“ státu byl zcela zásadní. V průběhu posledních pěti let, kdy Řecko procházelo bolestivým obdobím rozpočtových úspor, patřily odbory k hlavním brzdám těchto změn. O tom svědčilo obrovské množství masových demonstrací včetně několika generálních stávek. Nepominutelnou měrou tak přispěly ke zdecimovanému stavu, ve kterém se dnes Řecko nachází.
Odborové svazy nepochybně vkládaly velké naděje do ultralevicové Syrizy, která před volbami dosavadní politiku úspor, ekonomických reforem a „diktátu“ Evropy odmítala. O to dramatičtější musí být jejich procitnutí, když z původních slibů nezbylo vůbec nic a perspektiva je ještě horší než za předchozích vlád.
Převodová páka sociální demokracie
Proč má Středula pro řecké kolegy pochopení? Podléhá stejným vzorcům uvažování. Stejně jako oni odmítá ekonomické reformy a úspory ve státním aparátu. Jeho hvězdné chvíle se odehrávaly v nedávné minulosti, kdy patřil k nejostřejším kritikům pravicové vlády. Tehdy se profiloval. To byla doba vyvolávání atmosféry nenávisti, negace a masivních protestů, kdy odbory ruku v ruce se sociální demokracií a komunisty vládě vyhlásily nesmiřitelný boj.
Dnes odbory důvod protestovat proti vládě nemají. Je to „jejich“ vláda. Opakovaně ji chválí, že koná v naprostém souladu s jejich dlouhodobým programem. Středula je zřejmě dalším v řadě čekatelů na politickou funkci v řadách ČSSD, jako naposledy před ním jeho předchůdce Jaroslav Zavadil.
Bylo by však velkým omylem domnívat se, že k odborům má kladný vztah tradičně jen sociální demokracie. Hlavní makroekonom ČMKOS Jaroslav Ungerman v ekonomických otázkách radí údajně pravicovému politikovi Andreji Babišovi. Symbióza populistické vlády a krotkých odborů, které dostaly podíl na moci, je téměř dokonalá. I proto se Středula exponuje raději v Řecku.
České odbory na řecké cestě
České odbory si mohou s řeckými podat ruce. Ještě nedávno prosazovaly zvýšení mezd státních úředníků o 25 procent. Chtějí výrazné průběžné zvyšování minimální mzdy. Podporují zvýšení průměrných důchodů na 70 procent předdůchodových příjmů, přičemž dnes dosahují zhruba 45 procent průměrné mzdy. Pokud by byly záměry odborů realizovány v plné míře, Česká republika by se řeckému osudu zjevně nevyhnula.
Přesto máme k řeckému „vzoru“ nakročeno. Vládní výdaje se zvyšují o desítky miliard korun, stejně jako počet státních úředníků a jejich privilegií. Sice nešly tak daleko jako v Řecku, kde se vyplácely příplatky i za včasnou docházku do práce, ale i tak je zvýhodnění státních úředníků před ostatními zaměstnanci, o živnostnících vůbec nemluvě, zcela markantní.
Privilegovaný státní aparát
Vláda přijetím služebního zákona, který začal platit 1. července, vytvořila privilegovanou vrstvu 68 tisíc státních úředníků, kteří požívají proti běžné populaci nesouměřitelných výsad. Státní úředník bude téměř nepropustitelný. Pokud odejde z práce, může dostat odbytné ve výši až jednoho ročního platu.
Zákon umožní státním úředníkům čerpat placené volno ve 38 životních situacích, což je o třetinu více, než na co má podle zákoníku práce právo běžný zaměstnanec. Do práce nebudou muset například v případě zásadních životních událostí dítěte, sourozence nebo vnoučete. Volno dostanou na jejich svatbu nebo při doprovázení dítěte při jeho prvním školním dni. Z práce budou omluveni i při promoci své nebo svých sourozenců, dětí a vnoučat. Den volna si budou moci vzít také kvůli zařízení důležitých osobních nebo rodinných záležitostí. V prvních dvou týdnech nemoci dostanou více peněz. Například státní úředník s hrubým platem 45 tisíc korun získá v prvních deseti dnech nemoci o dva tisíce korun více než ostatní zaměstnanci.
Dostane za to česká veřejnost lepší a efektivnější služby státu? To vůbec není jisté. Zatím to vypadá, že státní správa je motivována ke zvýšenému dohledu nad životy především drobných podnikatelů a k posilování moci státního aparátu.
Řecké odbory stále nepochopily vážnost situace, v níž se jejich země nachází. Josef Středula s nimi však kolegiálně soucítí a nejvíce brojí proti hrozbě omezování jejich práv včetně práva na stávku. Řecko tak čeká chaos na pokračování, ve kterém odbory plavou jako ryby ve vodě.
Zároveň však vůbec není jisté, zda balík reforem, kterému samotný premiér Tsipras podle vlastních slov nevěří, vyvede zemi z krize. Jestli vůbec bude jako celek uveden do praxe, například v oblasti privatizace či snižování mezd státních zaměstnanců. Zda náklady umělého udržování nevýkonné a předlužené řecké ekonomiky v eurozóně nebudou neúměrně vysoké. A to nejen pro Řecko.
