S protesty odborů jako by se v posledních dnech roztrhl pytel. Samozřejmě je nutné přihlédnout ke komplikující se ekonomické situaci způsobené válkou na Ukrajině, shodou okolností jsou ale svolávány různé protesty daleko hojněji od chvíle, kdy Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, oznámil, že bude kandidovat na post prezidenta České republiky. A to je situace, kterou už dobře známe – klasický střet zájmů.

Od pana Středuly jsme se před časem (kromě oznámení, že chce vystřídat svého kamaráda Miloše Zemana na Pražském hradě) dozvěděli třeba to, že by kvůli požadavkům na zvyšování platů ve státní sféře či zvyšování minimální mzdy mohli odboráři iniciovat generální stávku nebo blokádu Prahy. Je sice známo, že odboráři mají dlouhodobě nehorázné požadavky, ale člověk by přece jen v době války na Ukrajině čekal trochu zdrženlivosti. Chyba lávky.

Dále čtěte

Týdeník FORUM: rozhovor s premiérem Fialou, neznámé snímky zničených Lidic a pravěcí ještěři snášející zlatá vejce

Kabinet Petra Fialy vládne České republice půl roku. I proto přináší nové číslo Týdeníku FORUM obsáhlý rozhovor s premiérem. Jak hodnotí…

Kromě toho, že panu Středulovi leží na srdci sociální situace mnoha lidí, je tu v souvislosti s podobnými megalomanskými akcemi jedna pro něj zásadní věc. Jakmile začnete vyhrožovat generální stávkou a blokováním hlavního města, máte jistotu, že se vám dostane značné mediální pozornosti. A kdo takovou pozornost potřebuje? Správně. Ten, kdo někam kandiduje. A když kandiduje na Hrad, je to vůbec nejlepší.

Bylo by zajímavé zjistit, jaké náklady z chystaných demonstrací, z mediálních výstupů a z dalších projevů pana Středuly ve věci stávkových pohotovostí budou započítány do jeho volební kampaně. Protože nic jiného to není, odborářský boss prostě vycítil šanci; kdy jindy než v době rostoucí inflace a dalších problémů spojených s válkou se může ozývat tak často, jak je mu libo.

Kdyby ale Středula myslel vážně, že chce něco udělat pro politickou kulturu v České republice, rozhodně by ho ani nenapadlo kandidovat a zároveň se zviditelňovat jako zástupce odborů. Je to klasický příklad střetu zájmů, jehož horší verzi představuje jeden známý Středulův protikandidát.

Předstírat, že bráním něčí zájmy, a stavět na tom volební kampaň, to je postup populistů, jaký dobře známe. Je to věc, se kterou se sice vždycky musí počítat, kterou je ale zároveň nutné kritizovat a upozorňovat na ni. Středula díky svým aktivitám získá mediální prostor, který jiní kandidáti, již nezastávají podobné funkce, nedostanou. Pokud chce opravdu kandidovat na Pražský hrad, měl by férově svoji funkci složit.