Ministr dopravy Martin Kupka důvěřuje svému stranickému kolegovi Zbyňku Stanjurovi (oba ODS), že dokáže splnit deficit státního rozpočtu na letošní rok. Kupka to řekl v nedělní Partii na CNN Prima News. Stanjura podle něj už v minulosti ukázal, že dokáže velmi přesně plnit odhadované deficity. Na začátku prosince loňského roku sněmovna návrh rozpočtu se schodkem 241 miliard korun schválila, zákon podepsal i prezident. Opozice ale rozpočet koaliční vlády kritizuje.
„Přichází snižující se prokazatelná křivka deficitů, kdy peněz navíc, kterými se Česká republika zadlužuje, reálně ubývá,“ prohlásil Kupka v nedělní debatě. To je podle něj jasná zpráva, kterou „hodnotí i zahraniční auditoři, kteří říkají, že se zvyšuje rating České republiky“.
V návrhu letošního hospodaření státu proti loňskému upravenému rozpočtu klesne schodek o 41 miliard korun. Příjmy se zvyšují o 146 miliard korun a výdaje se proti upravenému rozpočtu zvyšují o 105 miliard korun. Převážnou část schodku pokryje zvýšení státního dluhu o 248 miliard korun.
Poslanci při hlasování o přesunech peněz uvnitř rozpočtu převedli asi tři miliardy korun. Původně navrhli přesuny v celkovém objemu zhruba 224 miliard korun. Přidali například přes půl miliardy korun na platy zaměstnanců v justici nebo 700 milionů na vodohospodářskou infrastrukturu. Uvnitř rozpočtu vnitra dodali na platy v policii a hasičském sboru přes miliardu. Rozpočet počítá například s investiční dotací 60 milionů korun určenou Správě Pražského hradu, která má sloužit k zajištění ochrany areálu Pražského hradu a Lumbeho vily, kde bydlí Petr Pavel s manželkou Evou.
„Zbyňkovi Stanjurovi se dařilo velmi přesně plnit odhadované deficity v předchozích letech,“ připomněl ministr dopravy Kupka. V roce 2023 měl podle návrhu stát hospodařit s deficitem 295 miliard. „Nakonec jsme skončili s deficitem 288,5 miliardy korun,“ dodal Kupka. Podle něj v té době zaznívalo z úst předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO a bývalé šéfky státní kasy Aleny Schillerové, že „to nebude možné, že schodek přesáhne 400 miliard korun“. „Nestalo se to,“ uzavřel s tím, že na základě zkušeností Stanjurovi důvěřuje.
Opozice má ale k rozpočtu výhrady. „Vím, že jste býval skvělý mluvčí, takže se ze všeho dokážete vymluvit,“ pustila se do Kupky bývalá ministryně financí Schillerová. „Nepouštějte se prosím na tenký led rozpočtu. Já jsem chodící kalkulačka, ta čísla nosím v hlavě dnes a denně,“ dodala v Partii na CNN Prima News. „Ale rozbitá,“ odvětil Kupka.
Ministr financí Stanjura podle ní spoléhá na to, že už se nebude zpovídat na konci roku 2025. „Protože vybrakoval dividendy ČEZu, udělal určité přesuny a tak dále. Neseděl mu výběr DPH o 24 miliard. Lepil to jako vlaštovčí hnízdo,“ vzpomněla na loňský rozpočet. „To je to, co mu vyčítají všichni bývalí ministři, ekonomové, politologové. Je to absolutní porušení pravidel rozpočtového řemesla. A to dělá každý rok.“
Výhrady má i prezident
Rozpočet zkritizoval i prezident Petr Pavel, i když jeho návrh podepsal. Prezidentovy výhrady směřují k tomu, že část předpokládaných příjmů a výdajů není realistická. Pavel řekl, že od premiéra Petra Fialy a ministra financí Zbyňka Stanjury (oba ODS) dostal osobní garanci, že schodek příští rok nebude vyšší, než je ten plánovaný, a že vláda neporuší zákon o rozpočtové odpovědnosti. „Za tuto garanci ponese vláda politickou i morální odpovědnost,“ dodal prezident.
Hlava státu podotkla, že po zvážení všech pro a proti považuje podpis rozpočtu za lepší řešení pro občany i pro Česko. „Bylo by snadné udělat silné gesto, když je zřejmé, že mé veto sněmovna přehlasuje. Považoval jsem ale za prospěšnější, aby nedostatky, na které jsem vládu upozorňoval, byly nějakým způsobem napraveny,“ prohlásil Pavel.
Prezidentovi ekonomičtí poradci měli vůči rozpočtu výhrady. Ekonom David Marek dokonce řekl, že doporučí hlavě státu jej nepodepsat. Výhrady vycházely z připomínek Národní rozpočtové rady (NRR), šlo například o údajně nadhodnocené příjmy z prodeje emisních povolenek. Prezident poté jednal s Fialou a Stanjurou. Premiér následně řekl, že věří, že přesvědčili Pavla k podpisu rozpočtu.
Vláda za hlavní prioritu rozpočtu označila konsolidaci veřejných financí, posílení investic nebo odstranění následků nedávných povodní. Za další prioritu považuje i udržení sociálního smíru. Fiala dříve označil rozpočet za víc než rozumný kompromis, opozice ho naopak kritizovala. Stanjura ho v prvním čtení označil za realistický, přispěje podle něj k sociálnímu smíru. Příjmy rozpočtu má za realistické.
Pavel ve videu uznal, že vláda před třemi lety začala konsolidaci veřejných financí a že rozpočet na příští rok, přestože se jedná o rok volební, není rozhazovačný. „Do budoucna to ale stačit nebude a v reformách bude nutné pokračovat,“ uvedl prezident. Ocenil slibované významné investice a dodržení závazků na obranu země.
K pokračování rozpočtové konsolidace, o níž prezident mluvil, opakovaně vyzývala i NRR. Podle ní dříve schválená opatření postačí k naplnění zákona o rozpočtové odpovědnosti do roku 2026, v příštím volebním období ale bude nutné přistoupit k dalším reformám, které dále sníží strukturální schodek rozpočtu, tedy výsledek hospodaření očištěný o mimořádné vlivy a hospodářský cyklus.