Andreje Babiše provází po vstupu do vlády vzhledem k rozsahu jeho impéria každodenní konflikt zájmů. Neodstranila ho ani novela zákona o střetu zájmů (tzv. „lex Babiš“) platná od února 2017, na jejímž základě byly premiérovy firmy vloženy do dvou svěřenských fondů.
O rok později začali auditoři Evropské komise kvůli pochybnostem o souladu s evropským i českým právem prošetřovat oprávněnost čerpání unijních dotací skupinou Agrofert. Dva audity (DG Regio, kontrolující regionální fondy, a DG Agri, zaměřený na zemědělské fondy) konstatovaly závažná pochybení. Na jejich základě byly pozastaveny platby holdingu do ukončení auditního šetření.
Předběžné závěry auditu DG Regio poslané do Prahy v prosinci 2019 zjistily přetrvávající premiérův střet zájmů. Babiš je považoval za „útok na Českou republiku“ s cílem dostat ho z politiky. Zpochybňoval kompetentnost auditorů a osobně napadal europoslance z unijního kontrolního výboru.
Resorty odpovědné za správnost čerpání dotací v čele s ministerstvem pro místní rozvoj Kláry Dostálové zprávu odmítly s totožnou argumentací jako právníci Agrofertu. Mobilizovaly státní aparát k obhajobě zájmů premiéra Babiše. Následovalo dohadovací řízení, během nějž státní správa oponovala svými stanovisky. Vláda odmítla spolupracovat se senátní komisí, která vznikla s cílem kontrolovat nezávislý průběh auditního šetření.
V červnu 2020 došlo k ostudné situaci, kdy se Evropský parlament poprvé v historii zabýval osobními problémy předsedy vlády jedné z členských zemí EU. Drtivou většinou 510 hlasů schválil padesátibodové usnesení vymezující se proti zneužívání dotací a potenciálnímu střetu zájmů Andreje Babiše.
Babišova porážka
První dějství skončilo v dubnu 2021, kdy Evropská komise zveřejnila finální závěry auditu DG Regio. S konečnou platností potvrdily, že se Andrej Babiš nachází ve střetu zájmů. Nadále svůj holding ovládá, a zároveň může z pozice předsedy vlády ovlivňovat rozdělování evropských dotací. Podobný výsledek lze očekávat u zemědělského auditu.
V praxi to znamená, že Agrofert definitivně nemá nárok na pozastavené nenárokové dotace z evropských fondů, a přijde tak o stovky milionů korun. Co je však pro jeho bilanci ještě horší, nedostane žádné unijní dotace ani do budoucna, pokud Andrej Babiš nenapraví současný protiprávní stav.
Závěry auditu jsou pravomocné a nemají odkladný účinek. Evropské právo je v tomto případě nadřazeno domácímu, jelikož se jedná o kontrolu zákonnosti nakládámí s prostředky unijních daňových poplatníků.
Nic na tom nemění ani vypouštění dezinformací aparátem ANO, že rozhodnutí auditorů lze ještě napadnout u českých soudů, jelikož údajně existují dva právní názory, a české orgány dávají přednost své vlastní interpretaci. Verdikt o střetu zájmů nemá přímou souvislost s interpretací českého práva.
Odpovědná ministerstva by měla po Afgrofertu vymáhat nezákonně proplacené dotace, které měly původně zpětně uhradit fondy EU. Podle europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) mohou tyto státem neoprávněně proplacené dotace dosáhnout několika stovek milionů korun, přičemž reálně hrozí, že je ze svých kapes uhradí čeští daňoví poplatníci.
Zločiny Andreje Babiše, na které se nesmí zapomenout. Čtěte na webu babisovyzlociny.cz.
Líbí se vám tento článek? Podpořte svobodná a nezávislá média. Váš finanční dar můžete zaslat na sbírkový účet 4095439339/0800. Díky těmto příspěvkům můžeme přinášet obsah bez pomoci jakéhokoli oligarchy a šířit jej.