Takzvané normativní náklady, které představují strop pro výpočet dávek na bydlení, se od října kvůli zdražování energií zvednou o 2000 až 4500 korun. Podle počtu členů domácnosti a velikosti bydliště se zvýší o 11 až 68 procent. Nejvíc vzrostou samotným lidem či dvojicím v nájmu. Návrh nařízení ve středu schválila vláda. Na tiskové konferenci to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Podle odhadů ministerstva práce by se výdaje na příspěvky po úpravě mohly pro letošek zvýšit o 400 milionů korun.

„Příspěvek na bydlení bude ještě víc odpovídat reálným nákladům, které lidé vydávají. Zbavíme se toho umělého stropu, který mohl omezovat přístup k této pomoci,“ uvedl předseda vlády. Podle něj navýšení cílí hlavně na samotné seniory, dvojice či samoživitelské domácnosti.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Příspěvek na bydlení mohou získat lidé, kterým na úhradu přiměřeného bydlení nestačí v Praze 35 procent příjmu a jinde 30 procent. Dávka pak odpovídá rozdílu mezi skutečnými výdaji – ale nejvýš do normativů – a právě 30 či 35 procenty příjmu. Normativní náklady neboli strop pro výpočet dávek v nájmu se teď pohybují podle počtu členů domácnosti a velikosti bydliště od 6746 korun pro samotného člověka v malém městě do 22.495 korun pro domácnost se čtyřmi a více členy v Praze. Ve vlastním či družstevním bydlení činí částka 6232 až 14.368 korun podle počtu členů domácnosti, velikost bydliště nehraje roli.

Podle nařízení se samotným lidem a dvojicím v nájmu částka kvůli růstu cen energií zvedne od října do konce roku o 4500 korun, ve vlastním a družstevním bytě pak o 2500 korun. Tříčlenným a početnějším domácnostem se strop v nájmu posune o 2500 korun nahoru, ve vlastním a družstevním bytě o 2000 korun. Pro samotného člověka v nájmu v malém městě se tak celkový normativ zvedá zhruba o 68 procent, v Praze o 44 procent. Nejméně by se upravil početným rodinám v hlavním městě v nájmu, a to o 11 procent. Činit má téměř 25.000 korun.

Ministerstvo v podkladech k nařízení uvedlo, že víc než normativní částku vydává za bydlení teď asi pětina příjemců z početných domácností. U jednočlenných a dvoučlenných domácností normativ dávku stropuje a podporu omezuje asi polovině příjemců. To kritizovali experti na sociální politiku i někteří politici. Uváděli, že jsou normativní stropy nízké a neodpovídají realitě.

Resort odhaduje, že by na zvýšení příspěvků na bydlení po úpravě normativů bylo potřeba do konce roku asi 400 milionů korun. Na navýšení dávek nynějším příjemcům by z toho bylo asi 335 milionů. Pokud by se ale počet těch, do dávku pobírají, zvedl o 30 procent, stálo by to 585 milionů navíc.