Syrský diktátor al‑Assad, ruská dezinformační válka, okupace Krymu a protiruské sankce. Debata ministra obrany Martina Stropnického (ANO) a předsedy KSČM Vojtěcha Filipa v dnešních „Otázkách Václava Moravce“ byla opravdu vyhrocená.

Když byl ministr Stropnický před necelými dvěma lety v „Otázkách Václava Moravce“ odtajnil, že se pan Moravec dopustil při informování o muničním skladu ve Vrběticích zveřejnění utajovaných informací, ke kterým se navíc pan moderátor vůbec neměl dostat. Případ zůstává neobjasněn. Dnešní diskuze se přesunula do zahraničí.

Čeští komunisté hlasovali a hlasitě křičeli proti válce v Iráku. Její součástí přitom byla také likvidace továrny na jedy a výcvikových táborů budovaných dnešním Islámským státem (tehdejší iráckou al-Qaidou). Nyní však předseda KSČM Filip považuje likvidaci teroristické organizace Islámský stát za prioritu.

Místopředseda Poslanecké sněmovny a předseda KSČM Filip také v přímém přenosu tvrdil, že Rusové jsou jako jediní v Sýrii legálně na pozvání tamní vlády. Bylo by však vhodné dodat, že v Sýrii neprobíhají demokratické volby a tamní diktátor Bashar al‑Assad je u moci legálně jen proto, že má vliv na „svůj“ ústavní soud. Navíc, pokud chce Filip řešit migrační krizi v Evropě, nemůže se zastávat diktátora, právě kvůli kterému podle anket většina uprchlíků utíká ze Sýrie (a nic na tom nemění fakt, že chtějí raději do Spolkové republiky Německo než do Jordánska či Turecka). Ruská armáda hojně pomáhá syrskému diktátorovi v útocích na syrské opoziční skupiny i na civilisty a brání vytvoření bezletové zóny nad západní Sýrií, která by se jinak mohla stát bezpečnost oblastí pro prchající Syřany. Ruská vláda má tedy klíčový podíl na pokračující migrační krizi v Evropě.

Ministr Stropnický varoval před současnou ruskou politikou. Připomněl, že v České republice působí desítky serverů, pomocí nichž se ruská strana snaží vést dezinformační kampaň. Navíc se v Rusku prezentuje oficiálními kanály názor, že Československo bylo v srpnu 1968 osvobozeno.

Předseda Filip také tvrdil, že je Ruská federace poškozována našimi sankcemi a my jsme jimi údajně poškozováni ještě více. Stálo by za připomenutí, že jediné plošné sankce zavedla ruská vláda. Jedná se o sankce vůči evropským a dalším zemědělcům a vůči jejich ruským zákazníkům, kterým se zdražují potraviny. Za tyto sankce nese odpovědnost ruská vláda, pane předsedo Filipe. Naproti tomu Evropská unie či Spojené státy zavedly v první fázi (po nevyšetřené smrti právníka Magnitckého v ruském vězení a po zahájení okupace Krymu a města Sevastopol) pouze cíleně zaměřené sankce vůči vybraným představitelům ruské moci a postupně sankční seznam rozšířily ještě zejména o tzv. „výrobu dvojího užití“, tedy o produkci, která může být použita nejen k mírovým účelům.

Debata byla bouřlivá. Filip chce, abychom nebyli chráněni Severoatlantickou aliancí, ale aby na naši bezpečnost dohlížela Ruská federace či komunistická Čínská lidová republika. Zároveň se postavil proti našemu spojenectví s Tureckem. Ministr Stropnický upozornil, že Turci se starají o milióny uprchlíků, čímž také nesmírně pomáhají Evropě (ať už by EU řešila jejich případný příval jakkoli). Na druhou stranu však pan ministr spojoval spojenectví s lidskými právy, což nemusí být nejlepší strategie. Stropnický přitom nevysvětlil souvislost obranného spojenectví s dodržováním lidských práv v tom kterém státě. Zatímco Ruská federace tak podle něj nemůže garantovat bezpečnost České republiky, protože se tam občas ztratí nějaký novinář, Turecko, kde aktuálně dochází k masovým čistkám (propouštění, věznění), by pan ministr chtěl udržet v Severoatlantické alianci jako našeho spojence. Připomeňme, že Turecko patřilo mezi klíčové spojence Severoatlantické aliance už za dob Studené války a nemělo to samozřejmě nic společného s jeho domácí politikou. Jedná se tedy o dlouhodobější spojenectví, nezávislé na dodržování práv tamního obyvatelstva současnou vládou.

Ministr Stropnický se projevil na příkladu války v Libyi jako nekritický obhájce spojenců (Francie a dalších). Byl nám libyjský diktátor Kaddáfí poté, co se vzdal zbraní hromadného ničení, skutečně nebezpečný? Jak to, že, na rozdíl od války v Iráku, neměli naši spojenci plán, jak následně Libyi pomoci?

Otázkou je, proč chce Vojtěch Filip spojenectví s ruskou garniturou, která proti nám podle našich a spojeneckých tajných služeb provádí kybernetické útoky, běžně provokuje ve výsostných vodách či vzdušném prostoru našich spojenců, válčí na východní Ukrajině, lobbuje proti ochraně Evropy před balistickými střelami, schovává na svém území Edwarda Snowdena, který podle bývalých vysokých představitelů amerických tajných služeb nese významnou část zodpovědnosti za nezabránění teroristickým útokům v listopadu 2015 v Paříži a tak dále.