Bývalý předseda Strany zelených Matěj Stropnický dostal nabídku kandidovat v říjnových volbách za ČSSD do poslanecké sněmovny. Sám prý nabídku zvažuje, dá se ovšem očekávat, že ji přijme. Ostatně jeho kandidatura za Českou stranu sociálně demokratickou by nebyla žádným velkým překvapením, ale jen vyústěním politického vývoje svého času zeleného politika, který už nějakou dobu probíhá. Jak se stalo, že Stropnický s velkou pravděpodobností podpoří svým jménem ve sněmovních volbách partaj, ve které dnes vládne ministr vnitra a vicepremiér Jan Hamáček a jejíž obraz navenek z velké části vytváří ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová?

Matěj Stropnický před několika dny sdílel na svém facebookovém profilu svou fotku s portrétní fotografií ministryně Maláčové a doplnil ji tímto komentářem: „Tomuhle pohledu Jany Maláčové na schodech ministerstva práce já věřím, nemůžu si pomoct. Je v něm to odhodlání čelit nepřízni peněz a moci a bohatství a byznysu a jeho médií dneska na levici ,ve funkcích‘ u nás jinak vlastně neexistující. Když mě Jana před několika měsíci oslovila s tím, že by se chtěla seznámit a probrat názory na různé otázky, šel jsem,“ zdůraznil Stropnický.

A pokračoval: „A protože jsem pro zvyšování minimální mzdy a spravedlivý důchody a obnovení dodržování zákoníku práce a kratší pracovní dobu a přísnost na koncerny a vyplácení nemocenský a taky pro co nejvyšší digitální daň, se kterou přišla u nás právě ona, a nevidím nikoho jinýho, kdo by za to vážně bojoval a měl výsledky – tak pro ni dělám: vymejšlíme, jak na to, aby levice zas lidem k něčemu byla. Protože o tom, jestli k něčemu je, dneska právem mnozí pochybujou.“

Zpráva o tom, že Stropnický bude za sociální demokracii kandidovat ve volbách do sněmovny, ještě není definitivně potvrzená. On sám tvrdí, že nabídku od předsedy Jana Hamáčka zatím zvažuje. Výše zmíněná slova ovšem znějí tak, že si s ministryní Janou Maláčovou opravdu hodně padli do náruče. Od velebení její politiky, práce pro ni a společného vymýšlení, jak na to, aby levice zas lidem k něčemu byla, ke kandidatuře za ČSSD do dolní komory parlamentu je pak už jenom krůček.

Ocenění od bývalého kolegy

Navíc Matěj Stropnický je tělem i duší člověk politický, u kterého po jeho konci v pražské politice a v čele Strany zelených bylo jasné, že je jenom otázka času, kdy opět bude hledat nějakou cestu, jak se na politickou scénu vrátit. A nyní ji zjevně našel, nebo minimálně dostal od Jana Hamáčka příležitost a bylo by hodně zvláštní, kdyby ji nevyužil. Pravděpodobnější je však to, že v posledních měsících dělal leccos proto, aby jí šel naproti.

Dále čtěte

Musíme být radikální, tvrdí Maláčová. Bouchá do stolu a chce vyšší důchody, ale voliči pořád nikde

Asi nikdy v polistopadové historii neměla sociální demokracie tak razantní a výraznou političku, jako je ministryně práce a sociálních věcí…

Nakonec i facebookový status sociálnědemokratického poslance a významného pražského politika Petra Dolínka působí tak, že už je všechno domluvené, ruka je v rukávě a žádné velké zvažování, váhání a přemítání není zkrátka na stole: „Dříve jsme občas mívali s Matějem Stropnickým spory. Tenkrát by mě asi nenapadlo, že jednou bude kandidovat za ČSSD. Život přináší překvapení. Pro mne je tohle pozitivní :),“ napsal někdejší Stropnického kolega z rady hlavního města Dolínek.

Přesto, když si vedle sebe představíme Jana Hamáčka a Janu Maláčovou a celou tu partu kolem nich, která si tak nějak zbyla, a bývalého předsedu Zelených Stropnického svého času odmítajícího veškeré spotřebiče a podivujícího se nad tím, že není normální, aby si většina lidí mohla dovolit létat na dovolenou letadlem, a nyní žijícího se svým partnerem hercem Danielem Krejčíkem na zámku v Osečanech, nelze se ubránit lehkému údivu a otázce, co ho vlastně pod křídla předsedy Hamáčka a místopředsedkyně Maláčové přivedlo.

Pragmatismus a nové politické angažmá

Politiku ministryně Maláčové a vicepremiéra Hamáčka před časem velmi přesně pro Seznam Zprávy vystihl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický: „Naše strana se bohužel utápí jen v otázkách sociálního charakteru. V podání ministryně Jany Maláčové jako by nic jiného neexistovalo. Mrzí mě, že dříve by do naší názorové skupiny patřil i Jan Hamáček, místo toho se z něho stal reprezentant křídla, které staví politiku de facto jen na rozdávání dávek.“

Tohle je zřejmě naopak to, co Matěje Stropnického láká a co ho k sociálním demokratům přitáhlo. Klidně to může být i tak, že ho to ve skutečnosti lákalo vždycky, ale v Zelených to ještě nebylo tak vidět, protože to bylo zakryté tím, že tam působila různá ideová křídla, takže Stropnický byl nucený k mnohým kompromisům. Nyní je už ale dělat nechce a hodlá jít tam, kam ho srdce táhne a kde se bude cítit jako mezi svými.

Samozřejmě je otázka, do jaké míry je to z jeho strany pragmatismus, kdy hledá politický domov a platformu, ze které by se mohl odrazit do dalších politických funkcí. Nakonec to může být i kombinace obojího: s tím, co razí Jana Maláčová a Jan Hamáček, se ideově ztotožňuje, ale zároveň tam cítí šanci pro své další politické angažmá.