Strany, koalice a hnutí, které by se mohly podle průzkumů dostat do sněmovny, počítají ve svých volebních programech s posílením školek. Některé zmiňují i zvýhodnění částečných úvazků. Podle vědců z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR je to výrazný posun ve srovnání s posledními volbami, kdy se tato témata opomíjela. Uvedli to v rozboru rodinné politiky v programech ANO, koalic Spolu a Pirátů a Starostů, SPD, KSČM, ČSSD a Přísahy. Poukazují na to, že strany ale neřeší financování kroků.

„Každá strana má v programu určitou podporu rodin. Řekl bych ale, že to není hlavní téma kampaně. Myslím, že strany si vždy splní svou povinnost, aby nějaký program pro rodiny měly, bez ohledu na kvalitu,“ uvedl jeden z dvojice autorů předvolební studie Filip Pertold z IDEA. Podle něj se v Česku málo bere v potaz to, že dvě pětiny žen mezi 25 a 35 lety mají vysokou školu. Před patnácti lety to bylo 15 procent. „Logicky tu proto vzniká mnohem větší poptávka po slaďování profese s péčí o děti. Pro současnou generaci matek je to mnohem větší téma, než bylo právě před patnácti lety. Politické strany tento demografický trend nereflektují,“ míní Pertold.

Dále čtěte

Víme, kolik bude Čechy stát, když Babiš zůstane premiérem

V novém čísle Týdeníku FORUM přinášíme zásadní informace o tom, jaký dopad by mohl mít střet zájmů premiéra Andreje Babiše…

Rodinná politika zahrnuje daňové úlevy, služby a dávky. Česko na ni podle studie vydává ročně téměř tři procenta hrubého domácího produktu (HDP), což odpovídá více než 160 miliardám korun. Třetina z toho připadá na daňové úlevy, tedy zhruba procento HDP. Je to nejvyšší podíl ze zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Naopak podíl výdajů na školky a podobné služby je ve srovnání s cizinou nízký. Nedostatečná je také nabídka částečných a flexibilních úvazků. Mezi dávky pak patří mateřská, rodičovská, přídavky na děti či porodné.

Autoři poukazují na to, že školky chtějí podpořit a rozšiřovat všechny sledované strany, koalice a hnutí. Hodnotí to jako významnou změnu proti volbám před čtyřmi lety. Pertold podotkl, že politici ale nejsou konkrétní v tom, jak by dostupnost mateřských škol či dětských skupin zajistili a jak by je financovali.

Naprostá většina stran navrhuje dál zvyšovat daňové úlevy pro rodiny. Návrhy podle studie až na výjimky cílí na prvního vydělávajícího v rodině, jímž bývá obvykle muž. V programech se ale objevuje i daňové zvýhodnění částečných úvazků, což autoři označili také za posun proti volbám v roce 2017.

Dávky jsou podle hodnocení hodně plošné a málo cílí na rodiny s nízkým příjmem. Strany pomoc chudým rodinám opomíjejí, uvádějí autoři. Jako pravděpodobný důvod vidí to, že chudí tvoří malou část voličů a k volbám navíc moc nechodí. Nedostupnost bydlení chtějí strany snížit půjčkami. Podle studie by se tak poptávka po bydlení naopak ještě zvedla a problém by se nevyřešil. Autoři píšou, že akcent programů stran na dostupné bydlení je slabý. Navrhovaná navýšení dávek by si pak vyžádala desítky miliard navíc. Jak by strany výdaje v zadluženém rozpočtu pokryly, v programech nepřibližují.